Dvě dekády, to už je slušná doba na to, poohlédnout se zpět a zmapovat, jakými směry se cesty ubíraly. Basketbal na nejvyšší úrovni už se ve městě nehraje několik let. Důvod je prostý, nejsou sponzoři, nejsou peníze. Ostatně koho by bavilo vrážet miliony korun ročně do něčeho, o čem víte, že v tom budete nejlépe druzí.

Naštěstí hra pod vysokými koši ohlas ve městě klobouků neztratila a díky místním hráčům i vedení se podařilo vybojovat druhou nejvyšší ligu u nás. Sportovní hala má lepší zázemí než ve „zlatých časech“ a stále nejlepší fanoušky široko daleko, které nám mohou závidět i mnohé týmy z Národní basketbalové ligy.

Tristní je ovšem pohled na basketbalové koše na veřejných venkovních hřištích v Novém Jičíně, kde mají vyrůstat nové generace rozehrávačů, křídel a pivotů. Najít nějaké alespoň trochu hratelné, to je oříšek. A tak je to se sportem ve městě všude. Není prostě kde. Nový Jičín je opravdu městem klobouků bylo by ale záhodno je smeknout a začít něco dělat.