Státní podnik DIAMO zveřejnil studii, kde by se ještě mohlo těžit uhlí, zvlášť s ohledem na nynější komplikované energetické časy. Zda je rozšíření těžby možné, ví zatím jen autoři studie a ministerští úředníci.

Černého zlata je v podzemí Moravskoslezského kraje sice evidentně ještě dost, ale spousta bývalých dolů a jejich areálů míří k jinému využití. Své brány otevírají turistům a rozhodně už nyní jsou oblíbenou atrakcí.

Lidé se mohou podívat na vlastní oči, jak vypadá těžká práce v podzemí například v bývalém Dole Paskov u Frýdku-Místku, kde je unikátní cvičná štola. Měří sto padesát metrů, na kterých návštěvníci získají přehled o tom, jak nelehká je práce pod zemí. Není to přitom žádné historické muzeum, jsou zde nedávno vyřazené těžební stroje, takže představa o tom, jak to funguje na dosud otevřených těžebních jámách, může být dokonalá. Není to ale jediný příklad, jak se pomalu daří propojovat turismus s nesmazatelnou historií regionu.

Bude pokračovat těžba uhlí?
Obnoví se těžba na uzavřených dolech? Odpověď zatím znají jen státní úředníci

Město Ostrava nedávno koupilo haldu Ema, o kterou chce pečovat a ještě více ji přiblížit návštěvníkům moravskoslezské metropole. Demoliční práce jsou v plném proudu i na dole ve Sviadnově, kde ovšem zachovají unikátní kruhovou věž, která je chráněnou kulturní památkou a její využití nejspíš opět ocení turisté a milovníci těžební historie. Také v nedalekém Frenštátu pod Radhoštěm už v areálu uzavřených dolů myslí na to, jak je otevřít veřejnosti a podnikatelům.

Pomalu ale jistě tak v Moravskoslezském kraji v přímém přenosu sledujeme pomalé loučení s aktivní hornickou historií a jejímu otevírání veřejnosti. A to je správná cesta, která udrží v bývalých životem tepajících areálech život i pro další generace.