Kolapsy z veder, dehydratace, ale i větší množství případů vážných alergických reakcí po bodnutí hmyzem. To jsou případy, které každým rokem nejvýrazněji zaměstnávají záchranáře během léta. Naposledy pořádně potrápilo včelí žihadlo pětašedesátiletého muže z Oder ve středu 13. července.

PŘÍPAD Z ODER

„Před polednem přijali operátoři záchranné zdravotnické služby informaci o poruše vědomí u pětašedesátiletého muže v Odrách na Novojičínsku. Rozvinula se u něj těžká alergická reakce po bodnutí včelou, která postiženého ohrožovala na životě.

Na místo proto ihned vystartoval vrtulník letecké záchranné služby z Ostravy a vyjela nejbližší zdravotnická posádka," sdělil Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK. Záchranáři pacientovi ihned podali kyslík a zajistili nitrožilní podání léků a zároveň zahájili monitoraci životních funkcí pacienta.

VÝJIMEČNÉ PŘÍPADY

„Podařilo se jim stabilizovat pacientův stav a zlepšit jej. Muž byl poté vrtulníkem transportován na jednotku intenzivní péče nemocnice v Novém Jičíně," popsal Humpl další část zásahu.

Mluvčí záchranky také sdělil, že podobné prudké a život ohrožující alergické reakce na bodnutí hmyzem jsou naštěstí spíše výjimečné a ve většině případů postačuje chladit místo vpichu, popřípadě postiženému podat léky tlumící alergickou reakci ve formě tablety či lokální ošetření gelem nebo mastí.

„V posledních dvou měsících záchranáři spěchali k sedmi desítkám takto ohroženým pacientů," dodal.

Jak řekl již dříve pro Deník alergolog Petr Kučera, u bodavého hmyzu je třeba rozlišovat dva problémy: jedovatost a alergii. U nás bodají hlavně blanokřídlí, tedy včela, vosa, sršeň a čmelák.

„Ti všichni mohou svým jedem vyvolat alergickou reakci. Pak tu máme hmyz savý, který získává krev ke své obživě. Může se opakovaně zakousnout a vyloučit malé množství látek blokujících srážlivost krve. I ty mohou vyvolat místní alergickou reakci," připomíná přednosta oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Nejčastější reakce na bodnutí hmyzem je tzv. lokální, která pacienta závažněji neohrožuje. V místě bodnutí se vytvoří bolestivý červený teplý otok, který by neměl mít v průměru více než 20 centimetrů, na končetinách tedy může přesahovat i přes dva sousední klouby, a postihuje asi 15 procent populace.

„Lze jej ošetřit mastí či užíváním protizánětlivých hormonálních léků. Druhou skupinou jsou celkové systémové reakce a anafylaxe. V těchto případech se postižený může osypat od hlavy k patě, mít potíže s dýcháním, oběhovým systémem, poklesem tlaku, a dokonce může upadnout do bezvědomí, protože mu oběhový systém selže. Právě tomu se říká anafylaktický šok," vysvětluje Petr Kučera.

A jak by tedy měla vypadat první pomoc při této alergické reakci? „Pokud systémovou reakci zažije člověk poprvé, sám si při dušnosti a poruše vědomí těžko pomůže. Musí zavolat záchranku," zdůrazňuje alergolog a vzápětí dodává:

„Když jde o pacienta, který s tím již má zkušenosti, měl by už být poučen a vybaven léky první pomoci, většinou adrenalinem. Ten funguje rychle a postižený si ho podá ve speciálním autoinjektoru. Lidé, kteří mívají reakci opakovaně, jsou vyšetřováni a existuje i preventivní léčba, která umí sklon k alergické reakci vyléčit."