Nový výzkum odhalil, že tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura), kosmopolitně rozšířený druh hlístic parazitujících v tlustém a slepém střevě, žije s lidmi a přizpůsobuje se jim po dobu nejméně 55 tisíc let. Výzkum byl publikován v Nature Communications, informuje o něm Science Alert.

Výzkum starověku pomáhá současnosti

Nové informace o biologii a chování těchto záludných malých parazitů mohou podle vědců pomoci s nalezením způsobů, jak zabránit jejich šíření. „U lidí, kteří jsou podvyživení nebo mají narušený imunitní systém, může tenkohlavec vést k vážnému onemocnění,“ říká zoolog Christian Kapel z Kodaňské univerzity. 

I když mniši ve středověku měli přístup k toaletám, trpěli na parazitické červy mnohem více než běžní lidé.
Středověcí mniši byli za života prolezlí červy. Hrozba číhala v zahradách

„Naše mapování tenkohlavce a jeho genetického vývoje usnadňuje navrhování účinnějších léků proti červům, jež mohou zabránit šíření tohoto parazita v nejchudších oblastech světa.“

Koprolit z Lloyds Bank: zkamenělé lidské výkaly vykopané archeology z vikingského naleziště v Coppergate v Anglii. Obsahuje pylová zrna, obilné otruby a mnoho vajíček tenkohlavců a červců (střevních parazitů)Koprolit z Lloyds Bank: zkamenělé lidské výkaly vykopané archeology z vikingského naleziště v Coppergate v Anglii. Obsahuje pylová zrna, obilné otruby a mnoho vajíček tenkohlavců a červců (střevních parazitů)Zdroj: Wikimedia Commons, Linda Spashett Storye book, CC BY 2.5

Ačkoli je v současnosti tenkohlavec v průmyslových částech světa vzácný, podle CDC se odhaduje, že celosvětově infikuje až 795 milionů lidí, zejména v oblastech se špatnou hygienou.

Rychle se množí a vydrží

Její vajíčka procházejí lidskými výkaly a mohou se přenášet fekálně-orální cestou, kdy se kontaminovaná fekální hmota dostane do půdy nebo vody, kterou pak pozře jiný hostitel.

Jakmile se vajíčka tenkohlavce dostanou do bezpečí střevního traktu nového hostitele, vylíhnou se a samice červů začnou okamžitě poté, kdy dosáhnou dospělosti, klást další vajíčka nepřetržitě rychlostí až 20 tisíc za den. Mohou žít až rok, a tak produkovat obrovské množství potomků – kteří jsou pak vyloučeni ve výkalech, aby pokračovali v cyklu.

Scéna z gotlandského kamene Stora Hammars I. Podle vědců jde o výjev z rituální popravy zvané krvavý orel.
Brutální vikingský rituál šlo provést, uznali vědci. Oběť prožila děsivé peklo

„Vajíčka leží v zemi a vyvíjejí se zhruba tři měsíce. Po dozrání mohou přežít ve volné přírodě ještě déle, protože čekají, až je zkonzumuje nový hostitel, v jehož trávicím traktu se pak vylíhnou,“ vysvětluje Kapel. „Celý jejich životní cyklus je přizpůsoben tak, aby přežili v půdě co nejdéle.“

Právě tato odolnost v půdě umožnila týmu sekvenovat starověkou DNA nalezenou ve starověkých zkamenělých lidských lejnech. Vajíčka mají skořápku z tvrdého chitinu, uzpůsobenou k dlouhodobému přežití v půdním prostředí, v níž se uchovává DNA, která je v ní obsažená.

Trus skrýval poklady

Výzkumníci tedy byli schopni sekvenovat vajíčka, nikoli vysušená těla dospělých červů, získaná z lokalit vikingských osad ve Viborgu a Kodani a také z lokalit v Lotyšsku a Nizozemsku.

Pod mikroskopem studovali celkem 17 různých starověkých vzorků, aby izolovali vajíčka, jež poté oddělili z okolní fosilní matrice trusu a podrobili genetické analýze.

Představa Vikinga s rohatou helmou.
Rohatí Vikingové jsou mýtus. Helmy spojované se seveřany mají kořeny jinde

Tým také zkoumal současné vzorky od lidí z celého světa a také opic, aby je porovnal se starověkými genomy. „Nepřekvapivě můžeme vidět, že tenkohlavci se rozšířili z Afriky do zbytku světa spolu s lidmi před asi 55 tisíci lety, v souladu s hypotézou o migraci lidí z Afriky,“ říká Kapel.

V mírném množství může prospívat

Výsledky naznačují, že parazit se spíše přizpůsobil lidskému tělu, než aby šel proti němu,což mu pomáhá zůstat nepovšimnut, prožít svůj životní cyklus a rozšířit se na co nejvíce hostitelů.

Model ve Vikingském muzeu (Vikingemuseet) v dánském městě Aarhus ukazuje, jak mohlo toto město vypadat za dob VikingůModel ve Vikingském muzeu (Vikingemuseet) v dánském městě Aarhus ukazuje, jak mohlo toto město vypadat za dob VikingůZdroj: Wikimedia Commons, Leif Jørgensen, CC BY-SA 4.0

Je také možné, že alespoň v některých případech může mít mírný případ infekce tenkohlavcem příznivý účinek na zdravého hostitele. Studie například ukázaly, že tenkohlavec zvyšuje rozmanitost zdravých střevních bakterií a snižuje počet bakterií spojených se špatným zdravím prasat.

U těžké infekce jsou však následky nepříjemnější a mohou zahrnovat úplavici, anémii a výhřez konečníku, u dětí mohou bránit zdravému růstu. Nový výzkum může podle vědců pomoci s nalezením nových cest, jak tomu čelit.

Takto si mnoho lidí představuje vikingské válečníky.
Na Islandu objevili jeskyni z doby Vikingů. Její výzkum je ale velmi nebezpečný

„Během vikingské éry a v hlubokém středověku nebyly hygienické podmínky na nijak vysoké úrovni, neexistovalo ani řádné oddělení kuchyňských a toaletních zařízení,“ říká Kapel.

„To umožnilo tenkohlavci daleko lepší příležitosti k šíření. Dnes je v průmyslové části světa velmi vzácný. V méně rozvinutých oblastech světa bohužel stále existují příznivé podmínky pro šíření.“