Čtyřčlenné výpravě, ve složení Marek Novotný, Libor Uher, Tomáš Petreček a Petr Mašek, se při zdolávání, v místním jazyce řečené, Bílé hory podařilo vystoupat až do výšky 7800 metrů nad mořem. Nejvyšší bod Dhaulagiri se přitom nachází ještě o 367 m výše. „Když už jsme na Dhaulagiri byli, chtěli jsme se dostat až nahoru. Víme ovšem, že jsme udělali správné rozhodnutí. Za takových podmínek se dalo vystoupit na vrchol jen stěží," přiznal člen výpravy Tomáš Petreček.

Nutno říct, že expedice doplatila na nepřízeň počasí, díky čemuž se doba cesty výrazně protahovala. Teploty na Dhaulagiri navíc klesaly i k minustřiceti stupňům.

Cigareta ve více než 6000 metrech

Hodně času bylo tedy třebavěnovat aklimatizaci. Expedi ce zbudovala celkem čtyři tábory, jeden základní (base camp 4700 m) a tři výškové (C1 5900 m, C2 6600 m a C3 7300 m). Aby si člověk zvykl na extrémní výšku, je třeba dělat vše postupně. Po postavení výškového tábora v něm skupina strávila noc a vrátila se do base campu. Našli se ovšem i jedinci, kterým výška evidentně nevadila, jako například jednomu horolezci z italské expedice, jenž se pokoušel zdolat Dhaulagiri paralelně sčeským týmem. Dotyčný si ve výšce přesahující 6000 metrů dokoncezapálil cigaretu.

Odjet domů bylo správné rozhodnutí

Nevšední kuřák ale možná na určité pohrdání Dhaulagiri doplatil. Italský horolezec totiž musel být později hospitalizován kvůli těžkým omrzlinám. O tom, že s osmitisícovkami si není radno zahrávat, se nedávno přesvědčil i jeden z nejznámějších českých horolezců, Radek Jaroš. Při výstupu na Annapurnu mu omrzly nohy a přišel o dva prsty. Ještě hůř před několika týdny dopadl Milan Sedláček. Čtvrtou nejvyšší horu světa, Lhotce, sice zdolal, ale sestup nezvládl a tragicky zahynul. Expedice Dhaulagiri skončila „pouhých" 300 metrů pod vrcholem. Horolezci se ocitli nedaleko lavinového žlabu, kde se sunula lavina za lavinou.

Vztyčení české vlajky expedici symbolicky odstartovalo.

Co do budoucna?

Nezdar v podobě nepokořené Dhaulagiri už expedice dávno hodila za hlavu. Horolezci navíc nemusí zoufat. Vždyť třeba takový Radek Jaroš, o němž již byla v tomto článku řeč, se v příštím roce pokusí zdolat K2. Na druhou nejvyšší horu světa zkoušel vylézt už třikrát, ale ani jednou se mu to nepovedlo. Tentokrát by mu měl dělat doprovod i Petr Mašek. Marek Novotný, spolu s Liborem Uhrem a Tomášem Petrečkem, naopak chtěli jít na Broad Peak (8047 metrů, 12. nejvyšší hora světa a 4. nejvyšší hora Pákistánu, je součástí masivu Gašerbrum, který se nachází na hranici mezi Pákistánem a Čínou v pohoří Karákóram, pozn. red.). Obě výpravy tak budou shodou okolností ve stejné oblasti, takže by měly být vkontaktu.

Procházka bouřkovým mrakem

Nouze nebyla při cestě na Dhaulagiri ani o nevšední zážitky. Jeden z těch vůbec nejzajímavějších získali horolezci při procházení bouřkového mraku. Podle výpovědí je začala svrbět hlava, a to všechno kvůli statické elektřině. Trvalo to asi pět až deset minut. Jiní horolezci byli v té chvíli zakopáni ažpohlavuvesněhu.

Skupina si musela dávat pozor i na své výškové tábory. Když vyrazila na cestu, všechno vybavení sklidila, aby stany a ostatní věci nestrhl vítr. Stejně se nevyhnuli problému, protože při jednom ze sestupů do C2, na místo, kde výprava všechno schovala, spadla lavina. Nebyli pak schopni své věci najít.

V Nepálu strávili více než dva měsíce

Expedice na Dhaulagiri trvala více než dva měsíce. Marek Novotný s ostatními odcestovali do Himalájí 9. března a zpět v České republice se objevili až pár dní před koncem května. Původně přitom měla celá výprava namířeno na úplně jiný vrchol, Cho Oyu. Kvůli občanským nepokojům na straně čínského Tibetu se však musel plán expedice měnit. (duš,sch)