Trenér kopřivnické líhně: Druhý titul byl složitější a o to více si ho vážím

V posledním kole 1. ligy starších dorostenců si to rozdali na férovku proti stejně starým mladíkům z Plzně. Před posledním kolem ztrácela druhá Kopřivnice na vedoucí Západočechy bod a pouze vítězství zajišťovalo týmu Miroslava Bartoně a Igora Fulneka zisk zlatých medailí. Po poločasovém vedení 15:12 nakonec Kopřivničtí dokráčeli, po dramatickém závěru, k vítězství 31:29 a po zápase, jehož atmosféra neměla v dorostenecké kategorii obdoby, mohli v Kopřivnici slavit, znovu po roce, titul republikových šampionů.

Tým střelecky táhla čtveřice David Zima, Jan Hanus, Patrik Fulnek, Marek Bukovský a všichni tito mladíci už také nakoukli do extraligového kádru mužů, který čeká dnes od 18 hodin v Přerově bitva o zachování extraligové příslušnosti i pro příští ročník. Pro zmíněnou čtveřici, ještě spolu s Veřmiřovským, Dědkem a brankářem Tichavským, to byla poslední dorostenecká sezona. Kopřivnický sniper Zima navíc ovládl, se 176 brankami, střeleckou tabulku 1. ligy starších dorostenců. „Na jaře jsme se dávali dohromady a měli jsme v úvodu lehčí soupeře. Závěr sezony už jsme byli v plné síle, a to si myslím, že nakonec rozhodlo," uvedl zkušený kouč úspěšného celku Miroslav Bartoň, jehož tým ztrácel na Plzeň v průběhu sezony už i pět bodů.

Loňským ziskem titulu jste si nasadili laťku poměrně vysoko. Jaké byly vaše ambice před letošní sezonou?

Věděli jsme, že polovina mančaftu odešla do mužů a zůstala druhá polovina, která nebyla doplněna až tolika hráči z mladšího dorostu. Takže jsme tušili, že budeme mít úzký kádr. Ale o kvalitě naší základní šestky jsme věděli a určitě jsme se chtěli pokusit o nějakou z medailí. Při dobrém zdravotním stavu a při vyhýbání se zranění jsme v koutku duše věřili, že by se to mohlo povést.

Vstup do sezony se vám vydařil. Jak jste byl spokojen s první polovinou sezony?

První porážka přišla až v jarním utkání v Lovosicích, které jsme ale předehrávali už v prosinci. Předtím jsme ztratili pouze bod za remízu v prvním kole v Jičíně. Utkání v Lovosicích nás zastihlo ve fázi, kdy už jsme nebyli kompletní a kdy klíčoví hráči nebyli zdraví. Hlavně v Lovosicích, a potom v Plzni, se projevilo, že jsme letos neměli až tak vyrovnanou lavičku.

S čím jste šli do zápasů po Novém roce?

Měli jsme jednu remízu a nešťastnou prohru v Lovosicích a poté v Plzni. Tím pádem jsme měli po podzimu na Plzeň ztrátu pěti bodů a už se nám vidina titulu vzdalovala. Začali jsme se tak zaměřovat aspoň na zisk jakékoliv medaile. Na jaře ale postihla zranění i Plzeň, která taky nečekaně zaváhala s Lovosicemi, v Novém Veselí a se Zubřím, takže jsme se dostali zpátky do hry.

V posledních dvou kolech vás čekali vaši pronásledovatelé. V předposledním kole jste cestovali na horkou zuberskou palubovku. Jak náročné utkání to bylo?

Do Zubří jsme si odjížděli pojistit hlavně česko-slovenský pohár, který se uskuteční příští týden u nás v Kopřivnici za účasti dvou nejlepších slovenských a dvou českých družstev. V Zubří jsme museli neprohrát, a i když jsme celý zápas vedli, tak v závěru nás soupeř tlačil se vším všudy. Trochu se štěstím jsme remízu uhájili, a tím pádem jsme měli jistotu, že skončíme nejhůře druzí. Pak už nás čekal klíčový, rozhodující zápas o všechno. Kdybychom v Zubří vyhráli, stejně bychom museli doma porazit Plzeň . V případě porážky bychom ale museli porazit Plzeň o pět branek, což by bylo hodně těžké.

Co nakonec v posledním zápase v boji o titul s Plzní rozhodlo?

Myslím si, že jsme byli na soupeře velice dobře připraveni. Dobře jsme si pohlídali jejich nejlepší hráče, v čele s reprezentantem Bičištěm, který nám dal v prvním poločase jedinou branku. Ve druhé půli už jsme sahali po jednoznačném vítězství, kdy jsme vedli už o šest branek, ale v závěru, v posledních deseti minutách, už náš užší kádr trošku lapal po dechu a díky nervozitě jsme tam udělali pár chyb. Soupeř se ještě znovu nadechl a osobní obranou nás stáhl až na jednu branku, ale trocha štěstí, a hlavně hráčského umu a sebevědomí našich kluků, rozhodly o tom, že jsme rozhodující zápas zvládli.

Zápas se hrál ve výtečné atmosféře a sledovalo ho téměř 300 diváků. Vzpomenete si, jestli jste v dorostenecké kategorii zažil někdy něco podobného?

Bylo to opravdu super. V loňské sezoně jsme taky hráli v posledním utkání doma, ale to už jsme titul měli, jak se říká, v kapse, takže poslední zápas jsme si jenom užívali. Taky tam bylo hodně lidí. Tolik lidí, kolik ale přišlo nyní, na rozhodující zápas proti Plzni, je důkazem toho, že v Kopřivnici házená stále žije a je o ni zájem. Myslím si, že tam bylo ještě více lidí, než bylo uvedeno v zápise o utkání, protože halu znám. Možná pomohlo i to, že na dorosty jsme nikdy nevybírali vstupné. Všem, kteří nás přišli povzbudit, patří velký dík. Na druhou stranu musím říct, že i Plzeňáci si dovezli své fanoušky, a hlavně když dotahovali, tak byli hodně, hodně slyšet. Byla to výborná atmosféra, na dorostence až nečekaná a pro českou házenou neznámá. Nic podobného jsem v mládežnické kategorii nezažil. Někdy možná něco podobného na školních turnajích s žáky, ale to jen proto, že tam je dvanáct družstev a všichni fandí.

Přišla na tým v sezoně krize nebo složitější období?

Krize pro nás nastala, když klíčoví hráči Bukovský a Veřmiřovský, a potom i Hanus a částečně i Fulnek, byli zranění a my jsme nevěděli, co to s námi udělá, protože jsme v takové sestavě nikdy nehráli. V některých zápasech jsme si opravdu dokázali, že je kádr celistvý a kluci, kteří zatím ještě nedosahují takových kvalit, se snažili a dřeli. Pomohli nám i kluci z mladšího dorostu, které jsme k zápasům několikrát nominovali, a určitě si zlatou medaili zaslouží úplně všichni.

V čem byla největší síla letošních dorosteneckých mistrů?

Ve velice dobře střelecky disponovaných hráčích. Hlavně v útočné fázi jsme byli jednoznačně nejlepší. David Zima byl nejlepším střelcem celé soutěže, třetí byl Honza Hanus, sedmý Fulnek. Vepředu byl i Bukovský, ale ten byl pět zápasů zraněný. Tihle ti čtyři hráči to střelecky táhli, v brance byl spolehlivý Tichavský a myslím si, že některým klukům hodně pomohlo i to, že byli zapojeni i do zápasů extraligového týmu mužů a zkušenosti z extraligy se nám ve vypjatých situacích hodily.

Tým opouští sedm hráčů. Jak vidíte jejich předpoklady pro to, aby se prosadili v A týmu?

Dříve se nám moc nedařilo předělávat hráče z dorostenecké kategorie do mužů, a i to byl jeden z důvodů, proč jsem šel do dorostenecké kategorie. Chceme kluky více připravit na přechod do mužů a věřím, že i když sice jdou někteří na vysoké školy, tak ti, co tady zůstanou, budou zařazeni do kádru mužů a věřím, že kádr bude i příští rok extraligový.

Letos se vám tedy podařila velká věc v podobě obhajoby mistrovského titulu starších dorostenců. Který titul bylo složitější získat?

Určitě ten letošní, protože si na nás chtěli všichni soupeři vyšlápnout. Měli jsme proti sobě pět center střediska mládeže (SCM) Dukla Praha, Plzeň, Karviná, Zubří a Jičín, které mají podstatně lepší podmínky. To je pro nás taková satisfakce. Ale samozřejmě tím nechci říct, že to tam dělají špatně, ale my jsme měli tento ročník hráčů velice silný. Získat druhý titul bylo podstatně složitější a o to více si ho vážím.

Střelecká tabulka 1. ligy starších dorostenců:

1. David Zima (KH Kopřivnice) 176 branek

2. Tomáš Barth (HK .A.S.A. Město Lovosice) 169 branek

3. Jan Hanus (KH Kopřivnice) 147 branek

4. Dieudonné Mubenzem (HC Dukla Praha) 142 branek

5. Jiří Dolejší (Sokol Nové Veselí) 139 branek

6. Filip Březina (HC Dukla Praha) 138 branek

7. Patrik Fulnek (KH Kopřivnice) 135 branek

16. Marek Bukovský (KH Kopřivnice) 114 branek

TITUL JE NÁŠ!!! Starší dorostenci KH Kopřivnice vládli v České republice i v sezoně 2013/2014. Horní řada zleva: Igor Fulnek vedoucí družstva, Patrik Fulnek, Vojtěch Dědek, Jan Hanus, Marek Bukovský, Kristián Pecha, Martin Veřmiřovský, David Zima, Miroslav Bartoň trenér. Prostřední řada zleva: Brankáři Radim Tichavský a Denis Tůma, Marek Antes, Marek Kutáč. Dolní řada zleva: Jakub Lakatoš, Jiří Pavlík, Michael Kubín, Lukáš Kabát, Marek Žalmánek. Na fotce chybějí: Jakub Chromečka, Marek Kovář, Michal Filouš. Foto: KH Kopřivnice