Kopřivnický kouč Veřmiřovský: Chceme se dostat do čtyřky

Dá se tedy říct, že jste spokojen?
Na začátku sezony jsme měli velmi těžký los, zápasy se nám ale podařilo uhrát a byli jsme nahoře. Potom jsme to měli relativně lehčí, po covidové pauze jsme se ale dostali do takového výpadku, měli jsme navíc zraněné a odstavené hráče, některé zápasy jsme byli bez šesti covid pozitivních. Dnešní situace je strašně komplikovaná. My jsme přišli o podporu diváků, kteří kluky tlačili, každý zápas nám někdo vypadl, takže to bylo složitější. Soutěž letos z mého pohledu není úplně regulérní.

Trenér West: V trénování jsem našel naplnění, s Hlučínem chci do druhé ligy

Začátek jste měli opravdu výborný, dokonce jste byli v tabulce první. Čím jste soupeře přehrávali?
Dobře jsme načasovali formu, měli jsme kvalitní přípravu a soutěž začala tak, jak měla. Tým se psychicky zvedl, což je ve sportu strašně důležité, díky výhrám jsme navíc měli pozitivní dynamiku. Mužstvo nemuselo přemýšlet nad prohrami, nebylo pod tlakem. Fungovalo nám víceméně všechno, po pauze už to takové není. Ne všechny týmy navíc dodržovaly karanténu určenou státem, my ano. Pak jsme na to doplatili, protože týmy, které trénovaly, byly v jiném stavu. My jsme měsíc a půl seděli doma, což se muselo projevit. Já jsem na to upozorňoval, že potřebujeme před restartem čtrnáct dní navíc, nicméně tam byly tlaky ze strany týmů, které trénovaly v zahraničí nebo zamknutých halách. Po restartu ztratíte dva tři body, spadnete do negativní dynamiky a z ní je těžké se dostat.

Zůstaňme ještě před pauzou. Vaše forma gradovala v posledních třech kolech, kdy jste postupně porazili Plzeň, Karvinou i Duklu. Musel jste tým držet, aby nelétal v oblacích?
Tým byl pokorný, nebylo potřeba to nějakým způsobem regulovat. Kdyby se pokračovalo dále, věřím, že bychom vyhrávali i nadále.

Nemohlo během covidové pauzy dojít třeba k podcenění individuální přípravy vašeho mužstva?
Nevím, to si musí do svědomí sáhnout každý z hráčů sám, jestli se každý den hýbal, nicméně je jasné, že vám to plnohodnotný trénink nenahradí.

Co jste tedy oproti začátku sezony dělali po pauze jinak?
Dívali jsme se na statistiky, byli jsme týmem, který každý zápas dával třicet až čtyřicet branek. Začali jsme více pracovat na obraně, abychom méně branek dostávali, je ale jasné, že jsme jich kvůli tomu také méně dávali. Nejvíc nám to uteklo asi právě v útočné fázi, nedostávali jsme se přes třicet branek. Je pak strašně těžké venku vyhrát třeba na dvaadvacet branek. Souvisí to asi s tím, že kluci měsíc neviděli míč.

Další dlouhou pauzu jste tedy asi přivítal, že?
Absolutně. My jsme ten měsíc věnovali kondiční přípravě, ať kluci znovu dobijí baterky a můžeme z toho čerpat v případném play-off. Postupně přecházíme na hru s míčem, ať jsme dobře připravení.

Nyní máte papírově slabší soupeře, čeká vás spousta týmů z podobných tabulkových pater, hned první zápas to budou Hranice…
Všichni víme, co chceme dokázat, a půjdeme od zápasu k zápasu. Zápas s Hranicemi ale budeme přesouvat, protože máme na mistrovství světa Victora Donosa. Tím pádem začneme až v Zubří, pak máme doma Duklu. Budeme muset hrát dvakrát týdně, což je vždycky složitější, a uvidíme, jak se popereme s únavou. Každopádně Hranice budou klíčový zápas, protože Hranice o play-off budou bojovat. Tak stejně to ale bude se Zubřím nebo Jičínem. Pro nás už bude důležitý každý zápas. Máme vytipované zápasy, které chceme vyhrát doma i venku, soustředíme se ale hlavně na to, ať je tým zdravotně i psychicky připraven. Někteří kluci se teď dali dohromady, takže pokud zdravíčko vydrží, budeme mít stejně jako na začátku sezony více variant a mělo by to být lepší.

Sezona je specifická tím, že se hraje bez diváků. Chybí zápasům náboj, nebo jak to vnímáte?
Stoprocentně to na kluky působí, je to jako přípravné zápasy, v hale je ticho. My jsme na tom biti dvojnásob, protože jsme halu vždycky zaplnili a lidé kluky hnali. Politická situace je hodně nečitelná, jsou varianty, že by se mohl covid na jaře vyřešit, může to ale také pokračovat dál. Já doufám, že se diváci vrátí a svět bude opět normální. Nic jiného nám ani nezbývá.

Co říkáte na právě probíhající mistrovství světa v Egyptě?
První, co mě napadá, tak je neúčast České republiky. Je obrovská škoda, že se to nějakým způsobem nedokázalo manažersky zvládnout, protože jsme se na to těšili. Podle mě se to dalo zvládnout. Máme v extralize spoustu kvalitních kluků, kteří sice na repre srazy nejezdili, mohli jsme je ale nechat odjet, aby si celou akci užili. Byla by to pro ně svým způsobem odměna. Jsem si jistý, že by válčili na krev a fanoušci by je podporovali o to víc. Jinak samozřejmě s mistrovstvím zamíchá covid, protože někteří kluci neodjeli a sestavy budou různé. Budou na tom ale profitovat týmy, které jsou dlouhodobě nahoře, protože mají kvalitní ligy a dobře pracují s mládeží. Tím myslím Švédsko, Španělsko, Norsko a další. Ti jsou schopni nahradit hráče, kteří nemohli odjet, dalšími kvalitními kluky. Z toho důvodu nečekám žádná velká překvapení. Určitě budou o medaile hrát týmy z Evropy.

Ještě poslední otázka, často se v souvislosti s Kopřivnicí mluví o touze po medailích. Stále to platí?
Vytyčili si to před sezonou hráči, byl to jejich cíl. Já jsem s nějakým vyhlašováním opatrný, protože se tím zbytečně dostáváte pod tlak. Když řeknete, že chcete medaili, hráči pak musí pořád vyhrávat a zbytečně na sebe tlačíte. Náš cíl je dostat se do čtyřky a porvat se o medaile, ale víme, že to bude ohromně těžké. Bude záležet na formě a zraněních, rádi bychom atakovali i evropské poháry. Zbraně rozhodně neskládáme.