Tenhle sport je pro opravdové tvrďáky, kteří se řítí po ledovém oválu na speciální motorce, která se žene průměrnou rychlostí 90 km/h a jejíž pneumatiky jsou vybaveny tři a půl centimetrovými hřeby. Součástí ledové ploché dráhy jsou automaticky také pády. „Ale ledovou plochou dráhu děláme proto, že ji máme rádi a milujeme ji. To není sport o penězích," vyprávěl Jan Klatovský těsně po zisku čtvrtého titulu mistra ČR, který si zajistil před nabitými ochozy Větřkovické přehrady.

Člen KLABO teamu a současná česká ledařská jednička jde ve šlépějích svého otce a bratra. „Táta musel kvůli zranění přestat jezdit a já i brácha jsme to od něj odkoukali. Poprvé jsem si to na ledě vyzkoušel asi v devatenácti, když mi táta půjčil motorku. Nyní už je to asi nějakých šest, sedm let, co jsem účastníkem světového finále. Brácha si teďko dává pauzu, ale zase se k tomu určitě vrátí," věří nejmladší ze slavného rodu ledových plochodrážníků Klatovských, jenž momentálně žije v Milevsku, a který se jako jediný Čech zúčastní letošní světové finálové série FIM (Mezinárodní federace motocyklistů) Gladiators 2017, která startuje 4. února v ruském Togliatti.

Na Větřkovickou přehradu se ledová plochá dráha vrátila po pěti letech. Jak se vám jelo?
Super. Ochozy byly narvané a to je pro každého jezdce sen. Trať byla dobrá a rychlá. Potom se to trošku vyjelo a byla taky dost sněhová, ale šlo to. Žádný problém.

Všechny jízdy jste dle očekávání vyhrával s velkým přehledem. Která pro vás byla nejobtížnější?
Asi hned ta první, kde bylo třeba si osahat trať. Ale na rovinu. Já se musím dívat dopředu a potřebuju se srovnávat se světem, kde vládnou Rusové, Němci nebo Švédové. Třeba třetí jízdu jsem zkoušel jet takovou pohodovku a bylo to snad ještě horší, než když jsem do toho šlapal.

V Kopřivnici se znovu ukázal hlad po ploché dráze, když si na ledový ovál našlo cestu téměř pět tisíc diváků. Co na to říkáte?
Bomba. V Kopřivnici mají i stadion a bylo by někdy krásné to polít přímo na stadionu, kde by se sešlo třeba i osm nebo deset tisíc lidí a to by bylo ještě nádhernější.

Jaký je váš nejbližší program světové Grand Prix?
První únorový víkend se startuje v Rusku, kde chodí pravidelně velké návštěvy třeba až okolo deseti tisíc diváků. Další víkend se jede zase v Rusku a pak nás transportujou do Kazachstánu. Potom se vrátíme na dva dny domů a další závody jsou na začátku března v Německu. Následuje mistrovství světa družstev zase v Německu, finále Evropy a končíme první víkend v dubnu v holandském Heerenveenu, kde se jede poslední Grand Prix.

Jaké si dáváte cíle?
Chtěl bych být celkově do osmičky. To by bylo hodně dobré. Být tak do první pětky, tak to už jsou sny (usměje se).

Mistrovství republiky a konfrontace se světovou špičkou asi nejdou porovnávat…
To jsou nebe a dudy. Na světě jezdí šestnáct lidí, kteří jsou top. Je tam pět Rusů, čtyři Němci nebo čtyři mladí a neskutečně draví Švédové, jeden Rakušák a já. My jsme takoví osamocení vlajkonoši. Tam je to co jízda, to bitva. Ale já říkám, že to nejsou bitvy, ale války. Čtyři motorky a neustálé kontakty. Tady tohle byla pohodovka, protože pak přijde člověk na svět a to je jiný brutál (usměje se).

Jaký máte kolem sebe tým?
Mám jednoho mechanika a pak mě doprovází táta, který mi pomáhá s technikou a dalšími věcmi. Ale ten mě doprovází na první Grand Prix a pak akorát evropskou část.

Co pro vás ledová plochá dráha znamená?
Já říkám, že to je nejdražší koníček na světě. V létě vydělám peníze a v zimě je do toho vrazím, protože člověk bez toho nemůže žít. Tak, jako nemůžu být bez rodiny, manželky a syna. Je to pro mě srdcová záležitost.

A co syn. Půjde ve vašich stopách?
Má čtyři a půl roku a je pravda, že už hodně tíhne k motorkám, i když manželka z toho není nadšená. Ale když to jednou bude chtít dělat, tak bude. Ale nemusí. Já říkám, že tohle je tak atypický sport, který je tak brutální, protože se někdy lítá doslova po hubě. Navíc potom ve světě, tam už si nikdo nedává přednost a člověk si musí věřit. Bohužel nějaké šrámy z toho jsou, ale i s tím se nějak funguje.

Přečtěte si také: Atraktivní ledovou plochou dráhu vidělo téměř 5 tisíc diváků