Volejbalový maraton se uskutečnil v tělocvičně Základní školy Pohořská a už v jeho úvodu bylo patrné, že tentokrát to bude mnohem lepší než v prvním ročníku. Tehdy většina účastníků postupně z různých důvodů odpadala a několik závěrečných hodin táhlo asi patnáct lidí. Konečný výsledek loni byl 1760:1628.

Letošní ročník přinesl kvalitní volejbal, který byl k vidění po celých čtyřiadvacet hodin. Družstva v bílých i černých dresech šla do každého míče naplno, a tak čtvrt hodiny před koncem slavili „Černí" již dvoutisící bod. Přesně v 17 hodin zmáčkl jeden z organizátorů akce Petr Holiš závěrečný klakson a vypuklo nadšení pětatřiceti hráčů, kteří vydrželi až do konce. Na ukazateli skóre byl v tu chvíli stav 2024:1996.

Jednou z účastnic byla například Tamara Šnajdrová z Fulneku. „Hrála jsem už loni, ale musela jsem odejít dříve," vzpomínala na první ročník dlouholetá volejbalistka, jež přiznala, že tak dlouhý zápas ještě nehrála. „Lidi, kteří mají volejbal rádi, ale takový maraton zvládnou. Parta tady byla perfektní, dalo se odpočinout, posvačit… těším se na příští ročník," dodala.

Loni se jen přijel podívat, letos už si to vyzkoušel naplno. Řeč je o Petru Podařilovi z Hranic. Ten přiznal, že fyzicky to byla dost náročná akce. „Tak hodinku jsem spal, kolem jedné odpoledne jsem měl krizi. Ale příští rok půjdu určitě znovu," slíbil Petr Podařil. Z Hranic přijel také Jakub Rovenský, jeden z těch, kteří loni vydrželi až do konce. „Loni to bylo špatné, ke konci už neměl kdo střídat. Letos zůstalo více lidí na dohrávání, takže sil bylo o něco více. Dělal jsem to beze spánku, ale přiznávám, že jsem si hrábl dost hluboko," řekl Jakub Rovenský. „Parta byla letos super. Bylo vidět, že tady zůstali které volejbal baví," poznamenal Jakub Rovenský.

Spokojený i přes „porážku" byl Oderák Tomáš Farda. „Bylo vidět, že ti, kteří do toho šli, už většinou věděli, co můžou čekat. Rozložili si dobře síly a hlavně, přišla parta, která opravdu počítala s tím, že tady bude hrát čtyřiadvacet hodin, a většina to vydržela," uvedl Tomáš Farda, jenž ocenil i organizátory akce. „Měli to letos perfektně nachystané i systém byl dobře udělaný," dodal Tomáš Farda, který nedokázal jednoznačně odpovědět na to, zda je takový volejbalový maraton hodně náročný. „Je to hezké," pousmál se Tomáš Farda a vzápětí poznamenal, že náročnější než hrát je usnout a pak se dostat zpátky do tempa.

Organizátoři akce, Petr Holiš a Honza Pavelek byli s letošním průběhem hodně spokojení. „Lidi se sjeli z různých míst Moravskoslezského i Olomouckého kraje. Ozvalo se hodně nových, a i když z nich někteří nakonec nedorazili, přišli jiní, kteří se přidali. Jsme rádi, že to tak vyšlo," pochválil všechny aktéry Petr Holiš s tím, že se sešlo více než šest desítek hráčů. A jestli měli samotní organizátoři v průběhu letošního maratonu nějakou krizi? „Kolem desáté hodiny dopoledne jsem si šel lehnout, ale nakonec stejně neusnul," popsal svůj stav Honza Pavelek. Petr Holiš prý měl nejhorší chvíle mezi pátou a šestou hodinou ranní. „Pořád jsem přemýšlel, jestli si mám jít lehnout, ale nakonec jsem to překonal," uzavřel Petr Holiš.