Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Roman Jakubík: Jako trenér jsem volejbalově opravdu vyléčen

Nový Jičín /ROZHOVOR/ - Po dvě sezony drtily své soky a udělaly si z 2. ligy, sk. C, svou vlastní show. Novojičínské volejbalistky vedené Romanem Jakubíkem, jenž přišel k týmu z působení v Palkovicích, však postupu do 1. ligy nevyužily. Na vině je nešťastný systém vyšší soutěže, o kterém se volejbalový stratég rozvyprávěl.

23.5.2015
SDÍLEJ:

Trenér druholigových volejbalistek Nového Jičína Roman Jakubík.Foto: Archiv TJ Sokol Palkovice

Ve druhé lize je protřelým koučem, o čemž svědčí jedno prvenství s Palkovicemi a poslední dvě zlata s Novým Jičínem.

„Oslavili jsme to ve Frýdku-Místku. Dostal jsem od holek krásný dárek, tablo, kde byly fotky ze zápasů a podobně. Tým se mi strašně těžko opouští," přiznal odchovanec frýdecko-místeckého volejbalu, jenž svou aktivní kariéru zakončil v druholigových Palkovicích.

„Tam jsem hrával do svých asi pětatřiceti let a mezitím už jsem začal trénovat holky v okresním přeboru. Poté už jsem jenom trénoval a podařilo se nám postoupit do krajské jedničky a okamžitě pak, jako vítězové kvalifikace, do druhé ligy. To byly krásné roky, kde na nás chodila plná hala, asi tři stovky lidí.

V prvním roce jsme skončili šestí, v dalším ročníku už jsem kádr řídil i jako manažer, soutěž jsme vyhráli, a dokonce u nás hrál i čtvrtfinále poháru Olymp Praha. V dalším ročníku jsme skončili druzí a pak jsem se rozhodl, že je čas odejít, a kývl jsem na nabídku Nového Jičína," ohlédl se za svým působením Jakubík, jenž momentálně žije s rodinou v Kozlovicích.

Dva roky po sobě jste dominovali druholigové skupině C. Kde byla největší síla vašeho týmu?

Bylo to šířkou kádru a hlavně výborným kolektivem. Holky uměly zabojovat jedna za druhou a nebyl tam absolutně žádný problém. Když máte dobrou partu, která se dobře trénuje, tak je to všechno jednodušší. Na každém postu jsme byli nejlepší v soutěži.

Byli jsme nejlepší na nahrávce, kde jsme měli dvě výborné nahrávačky Uhrovou a Václavíkovou, měli jsme rychlé blokařky a hodně jsme si pomohly Vašinovou, která přišla po zranění z Frýdku-Místku, kde si nezahrála. U nás odkráčela druhou půlkou sezony excelentně a strašně nám pomohla.

Co jsem se s ní bavil, tak byla enormně spokojená, že si mohla v Novém Jičíně zahrát. Moc se jí tady líbilo, ale bohužel, příští sezonu by měla hrát zase extraligu ve Frýdku-Místku, protože je vázána smlouvou.

Pak jsme měli tři rovnocenné smečařky, kde Pacherová je nejsilnějším útočníkem v soutěži. Některé věci hrála jako chlapský volejbal, ale druhé smečařky byly zase šikovnější na příjmu. Všechno jsme hráli dobře takticky. Snažil jsem se z každé hráčky vzít něco tak, abychom byli nejsilnější.

Co dále stálo za dvouletým kralováním v soutěži?

Byli jsme daleko lepší po taktické stránce i servisem, který jsme pořád trénovali. Každý si myslí, že to bylo dominantní a že v té soutěži nemáme co dělat. Ale pořád upozorňuji na jednu věc, a to, že první liga je neskutečně drahá a hrajete proti pěti soupeřům pořád dokola. Navíc i systém pátek odpoledne a sobota je nevyhovující.

Chtěli jsme, ať otevřou moravskou skupinu, ale bohužel. Úroveň druhé ligy skupiny C je vyšší než první liga. Na druhou stranu ve druhé lize jsou hráčky Olomouce, Šternberka, Brna, Přerova, Frýdku-Místku a Ostravy, které dávají málo využité hráčky do druhé ligy. Díky tomu je ta úroveň vysoká.

Proč svaz na volání klubů po reorganizaci 1. ligy neslyší?

Pan Valenta z vedení dokonce dával podnět, jak by měla soutěž vypadat. Vždycky je to v Praze zamítnuto a přes to nejede vlak. Nechtějí na to slyšet. Stejný problém je i u mužů, kde z druholigové skupiny C nešel osm let nikdo nahoru. Bučovice to vyhrávají a skládají silný tým každý rok. Dobře si zahrají, a to jim stačí.

Řada trenérů říká, že kočírovat ženský kolektiv je daleko těžší než ten mužský. Jak se vám to povedlo?

Máte pravdu. Důkazem je třeba moje poslední sezona v Palkovicích. Bylo to pro mě, jako pro trenéra, neskutečné zklamání. Nehráli jsme špatně, ale s některými hráčkami jsme si nesedli ohledně vize sportu. To není budoucnost, že si hráči nebo hráčky budou dělat všechno sami.

Kádr, co se týče povahových vlastností, byl absolutně špatný. Proto odtamtud okamžitě odešla bývalá reprezentantka Jana Šímová, která mě oslovila, ať jdu do Nového Jičína. Jany si nesmírně vážím. Mám k ní ten největší obdiv, jaký trenér může mít, protože podle mě už někoho takového v životě nepotkám.

U mě je to volejbalový Jarda Jágr.

Předchozí roky byla ale i v Palkovicích dobrá parta. Byly tam hráčky jako Šárka Malá nebo Jana Svobodová a holky, které prošly extraligou. Nikdy jsem neměl problém se zkušenými hráčkami.

Čím to?

Je to dané i regionem. Holky z Nového Jičína jsou soutěživé a svým způsobem plaché. Umí si dupnout, ale lidsky. Holky v Novém Jičíně si přejí. Jak jsem měl poslední řeč, tak jsem holkám řekl něco pozitivního, ale musel jsem se omluvit Lence Václavíkové, která poctivě chodila na každý trénink, ale na nahrávce hrála Markéta Uhrová, která přišla z extraligové Olomouce, kde si vůbec nezahrála.

U nás se vyhrála, aby mohla jít zase o level výše. Měla pěkné prsty, ale neuměla nahrávat takticky. Dneska z ní je absolutně nejlepší nahrávačka. Lenku ale holky povzbuzovaly a byla součástí kolektivu. Ke konci sezony nastoupila a ukázala, že může plnohodnotně hrát.

Do týmu jsem přiváděl hráčky s dobrými povahovými vlastnostmi. I když jsem na ně zakřičel, tak holky pořád držely spolu. Ke konci sezony jsem, přiznávám, žasnul, co holky předváděly. Po zlatu v Palkovicích jsem si myslel, že nic lepšího nezažiju, ale dva roky v Novém Jičíně předčily mé očekávání. Jako trenér jsem volejbalově vyléčen. (směje se)

Protože tohle bych přál každému trenérovi, aby měl silný kádr, kde holky ustavičně trénují. Neříkám, že nebyly problémy, ale prostě takové, které zůstaly uvnitř týmu. Skončilo to přátelstvím. Ne každá hráčka pochopí vaši filozofii a některou hráčku jsem musel odstavit, aby pochopila trenérovy příkazy. A když to ta hráčka pochopila, tak byla vždycky nejlepší na hřišti.

Na který moment z úspěšné sezony rád vzpomínáte?

Určitě když jsme jeli na klíčový zápas do Opavy. Holky věděly, že mi na tom enormně záleží, ale v té době jsme neměli formu na nejvyšší úrovni. Nevím, co se stalo, ale to, co tam holky předváděly, od bojovnosti, přes kolektivní výkon, až po skvěle takticky zvládnutý zápas, jsem ještě neviděl. Jenom jsem stál a udržoval je v euforii. Byl to nejkrásnější zápas.

Pak už to jelo jako po másle. Je pravda, že nám to někdy soupeři až příliš usnadňovali, protože k nám přijeli, chtěli hrát volejbal, ale my jsme nastoupili, dali jsme tvrdé servisy a místo bitvy to soupeřovi trenéři sami vzdali a najednou postavili lavičku, s tím, že prostě stejně nemají šanci.

Co vás tedy vede k tomu, že u týmu dále nepokračujete?

Některé hráčky chtějí končit. Taky jsem chtěl, ať s námi chodí trénovat juniorky a pro mě z neznámých důvodů, možná známých, ale nechci to ventilovat, k nám na tréninky nechodily. Spolupráce nefungovala. Místo toho, aby s námi trénovaly a učily se od zkušených hráček, a že se měly od koho učit, tak prostě nechodily.

Do Nového Jičína jsem šel s tím, že jsem věřil v nějakou koncepci. Nevadilo by mi trénovat mladší hráčky a být čtvrtý od konce, ale musel bych vědět, že kádr bude za dva roky zase dobrý. Až tady ta generace hráček, která dosáhla poslední dva roky na dvě zlata, řekne dost, tak mám obavy. Mladší hráčky totiž nejsou vedené, aby u tohoto sportu zůstaly, a není to chyba jen těch hráček.

Nový Jičín byl ale vždy velmi dobrá líheň talentů. Další důvod byl také ten, že máme dvě malé děti a já jsem zjistil, že s nimi skoro vůbec nejsem. Řekl jsem si, že pokud tady není koncepce, tak že mi nic neuteče. Nechtěl jsem být u toho pádu, protože to hodně prožívám, takže jsem raději odešel na vrcholu.

Neříkám, že bych se nikdy nevrátil do Nového Jičína, ale pokud se nezačne něco dělat s mládeží, tak bude úroveň klesat.

Co schází k ještě lepší práci v klubu?

Na obranu musím říct, že pro vedení takového klubu, aby to pořád fungovalo, je důležité mít tým lidí. Někdo si řekne, že jsem taky mohl trénovat malé děti, ale už jsem si potřeboval odpočinout. Shánět peníze na mládež je složité.

Na jednu stranu mám panu Valentovi za zlé, že to nedokáže lépe ukočírovat, ale na druhou stranu má můj obdiv, že klub vůbec nějak funguje. V dnešní době je sehnat peníze na volejbal složitá věc. Třeba se něco zvedne. Prý se povedly nějaké nábory, ale pokud jeden trenér bude trénovat žačky, starší dorost a tak dále, tak to není dobré.

Nyní si tedy dáváte od volejbalu oddech?

Vedení z Nového Jičína se se mnou o tom pořádně ani nebavilo, což mě mrzí. Ale co se týká nabídek, tak z druhé ligy určitě žádnou nabídku nepřijmu. To bych bral vůči holkám jako podraz. Nic lepšího než tenhle kolektiv a tyto hráčky by mě stejně ve druhé lize nepotkalo. Ale mám nějaké nabídky, pro někoho možná překvapující, i z vyšších pater, co se týká třeba asistenta.

Teď si dám ale opravdu alespoň rok pauzu. Chtěl bych si konečně zalyžovat a naučit děti jezdit na kole (usměje se). Na Nový Jičín se ale občas samozřejmě zajdu podívat, i když mi to bude rvát srdce, a taky na extraligu do Frýdku-Místku a Ostravy.

Zbylou část rozhovoru s Romanem Jakubíkem najdete v úterním vydání Novojičínského deníku, v týdeníku Region.

Autor: Dalibor Tobola

23.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Babí léto v Ostravě, 18. říjen 2017. Ilustrační foto.
18

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

PETŘVALDŠTÍ fotbalisté (v bílém) prohráli venku podruhé v řadě.

I. B třída, sk. B: Petřvald padl ve Strahovicích. Čelo se vzdaluje

Souhrn I. B třídy, sk. D: V Tiché se po emotivním závěru body dělily

Fulnecká mašina neklopýtla ani při derby v Odrách, kde se však výhra 4:2 nerodila lehce. Důležitý body uhrál Starý Jičín, který doma přetlačil Kopřivnici 3:2.  

Představujeme prvňáčky ze Základní školy Komenského 68, Nový Jičín

Deník přináší další díl seriálu Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím představujeme tabla jednotlivých prvních tříd základních škol Novojičínska, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu na straně 4 a na webu. Deník si tak mohou koupit na památku. 

Vojáci opětovali palbu. Aktivní zálohy střežily a bránily důležité objekty

/FOTOGALERIE/ Militantní skupiny vysazené v kraji s cílem škodit zajišťovali a v případě přepadení nebo léček palbou ničili záložáci spadající pod Krajské vojenské velitelství Ostrava. I to měli v náplni cvičení Safeguard 2017.

Čáp Václav zatím doletěl do Turecka. Kde přezimuje?

Potomek nelétavého páru čápu černých ze Záchranné stanice v Bartošovicích byl vypuštěn na konci srpna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení