Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bavilo mě, že jsem se musel spoléhat na vlastní síly

/ROZHOVOR/ Říká v rozhovoru pro Deník, v němž zavzpomínal také na prvního trenéra Miroslava Rešla, bývalý vynikající zápasník Zdeněk Liška.

29.5.2015
SDÍLEJ:

Vzpomínka na mistrovství světa veteránů ve volném stylu v Hradci Králové, kterého se Zdeněk Liška (vpravo) zúčastnil s kolegou z někdejšího novojičínského klubu a dalším výborným zápasníkem, Adolfem Nytrou.Foto: Archiv Zdeňka Lišky

Psal se červenec roku 1969 a tehdy dvaadvacetiletý Zdeněk Liška se poprvé seznámil se zápasem. Aby mohl dojíždět na tréninky do Nového Jičína, musel si udělat řidičák na motorku, na které dojížděl z Frenštátu pod Radhoštěm.

Sám bývalý vynikající zápasník, jenž má skalpy i mistrů republiky a pravidelně se zúčastňoval také mistrovství ČR veteránů, a později trenér i funkcionář, pak v roce 1995 založil v Tiché oddíl zápasu. V roce 2013 předal trénování dalším a nyní vychovává nejmladší nadšence tohoto sportu v přípravce.

Zdeněk LiškaDatum narození: 10. srpna 1947
Místo narození: Svobodné Heřmanice
Manželka Marie, děti Zdeněk, Marie, Miroslav a Jiří, vnuci Jan, Jakub, Daniel, Klárka a Davídek.

„Zpočátku to bylo hodně těžké. Kdekdo mě mlátil a byl jsem po obličeji od žíněnky samá spálenina. Ale vždy jsem se snažil vydržet na žíněnce co nejdéle," říká sedmašedesátiletý sympaťák a rodák ze Svobodných Heřmanic na Bruntálsku.

Jak jste se vůbec k zápasu dostal? V kolika letech a kde jste začínal?
V roce 1968 jsem si přečetl v Novém Jičíně ve skříňce zápasu, že přibírají zájemce o tento sport. Musel jsem si udělat řidičák na motorku a v červenci v roce 1969, to mi tehdy bylo 22 let, jsem navštívil tělocvičnu na Marxově ulici, kde jsem se stal členem oddílu zápasu, a později trenérem i funkcionářem. Na tréninky jsem dojížděl na motorce z Frenštátu pod Radhoštěm. Začal jsem zápasit po vojně. Učil jsem se techniku chvatů, obratnost, kotouly, mosty a gymnastické prvky, a k tomu posilování, běhání a další věci. V Novém Jičíně byli velmi úspěšní zápasníci, od kterých jsem se mnoho naučil a kteří mi dávali do trika, že jsem doma nemohl postavit motorku na stojan. Hodně mi dal můj první trenér, Mirek Rešl, který tomuto sportu obětoval celý život. Od něj jsem se naučil kromě chvatů i psychologii, což je důležité pro zápas, ale také pro trénování svěřenců.

Co vás na zápase nejvíce bavilo?
Na zápase mě vždy bavilo, že jsem se musel spoléhat na vlastní síly, a uvažování, a že do poslední chvíle nebyl výsledek jistý. Zpočátku to bylo hodně těžké. Kdekdo mě mlátil a byl jsem po obličeji od žíněnky samá spálenina. Ale vždy jsem se snažil vydržet na žíněnce co nejdéle. Svým přístupem jsem se dostal do základní sestavy družstva mužů a zápasili jsme druhou ligu volný styl a béčko v krajském přeboru v zápase řecko-římském.

Kterých úspěchů z vaší kariéry si nejvíce ceníte?
První větší úspěch byl v roce 1972, kde jsem si na mistrovství republiky nováčků ve volném stylu v Ostravě vybojoval bronzovou medaili. To mě povzbudilo do dalšího trénování. Na republiku jsem se nedostal, postupový klíč byl pouze krajský přeborník z každé váhové kategorie.

Jedno z nejcennějších vítězství Zdeňka Lišky (z utkání národní ligy Nový Jičín – Trutnov, ve kterém porazil tehdy čerstvého mistra republiky Zdeňka Dřízala.
Jedno z nejcennějších vítězství Zdeňka Lišky - z utkání národní ligy Nový Jičín – Trutnov, ve kterém porazil tehdy čerstvého mistra republiky Zdeňka Dřízala.

Za ligu jsem hodně vyhrál i prohrál a na kontě mám i dva skalpy oproti mně mladších mistrů republiky. Pravidelně jsem se zúčastňoval MČR veteránů. Nejvíce si cením startu na mistrovství světa veteránů ve volném stylu, kde jsem se umístil na pátém místě ve váze do 76 kg z 12 závodníků této kategorie nad 56 let. Na šestém místě skončil dvojnásobný mistr světa veteránů Arnošt Böhm.

Za ty roky se zápasem musíte mít řadu vzpomínek a zážitků. Na které nejraději vzpomínáte?
Poznal jsem mnoho zápasnických legend, jako byl třeba P. Kment, B. Kubát, V. Mácha, J. Krysta, J. Vavrla, J. Franěk a F. Maňásek, se kterými jsem se setkával na turnajích. Z ostatních sportů jsem se setkal se skokanem Jiřím Raškou, s autokrosovým vícemistrem Evropy Aloisem Havlem, s horolezcem Sulovským, s kopřivnickým házenkářem Zdeňkem Markem a s trialovým maratoncem Lukášem Krpcem.

Kdy jste začal s trénováním?
V roce 1973 jsem se přiženil do Tiché, a jelikož byl zájem dorostenců i žáků o zápas, chtěl jsem utvořit oddíl zápasu. Ale výbor Sokolu Tichá nechtěl nový oddíl, protože nebyly peníze. Proto jsem si vymohl aspoň jednou týdně kroužek zápasu v místní tělocvičně.

Zdeněk Liška se svými bývalými a současnými svěřenci z oddílu zápasu v Tiché, kde tamní oddíl zápasu založil.
Zdeněk Liška se svými bývalými a současnými svěřenci z oddílu zápasu v Tiché, kde tamní oddíl zápasu založil. Snímky: Archiv Zdeňka Lišky

Trénoval jsem bez trenérského kurzu až do roku 1976, kdy jsem absolvoval týdenní kurz v Dobřichovicích. Každý pátek jsem se svými svěřenci dojížděl na trénink do Nového Jičína a později za něj i startovali. V Tiché vyrostlo hodně zápasníků, kteří vybojovali titul Krajský přeborník a zúčastňovali se i MČR. V roce 1995 jsem založil s bývalými zápasníky z Tiché oddíl zápasu. Po 40 letech jsem, koncem roku 2013, předal trénování a vedení oddílu mému odchovanci, panu Petru Bordovskému, a zůstal jsem u oddílu jako trenér přípravky.

Co říkáte na kauzu zápasu ohledně olympijských her?
Jsem rád, že zápas zůstal nadále součástí olympijských her. Ale kauza hlavně přiměla vedení FILLA, aby konečně změnilo pravidla a donutilo zápasníky k větší aktivitě a napomínání pasivity, a ne jak bylo vytlačování ze žíněnky jako v sumu. Tím se stal zápas pro diváky zajímavější.

Co nyní, kromě zápasu, ještě ve volných chvílích rád děláte? Jaké jsou vaše záliby a co vám dělá radost?
Máme rodinný dům, takže práce je dost, ať už na zahradě nebo se skleníkem a dalšími věcmi. Když je pěkně a uděláme si čas, chodíme na výšlapy, někdy na kola, a když to vyjde, jdu v Tiché na fotbal. Mnoho fotbalistů totiž chodilo i do zápasu.

Kde nejraději odpočíváte?
Jako důchodce jsem myslel, že toho času bude více. Jsme rádi, že se nám vracejí naše děti a vnoučci, a když potřebujeme, pomohou nám.

Autor: Dalibor Tobola

29.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hokejisté HC Tatry Kopřivnice darovali krev v krevním centru v Ostravě-Porubě.
18

Hokejisté kopřivnické Tatry pomohli dobré věci

PATRIK FULNEK přispěl k výhře nad pražskou Duklou, ve které působil jednu sezonu, sedmi góly.

Evropské poháry? Postupně za tím půjdeme

Ve vlaku hořelo. Okolnosti vyšetřuje policie

Policisté vyšetřují okolnosti požáru, který vypukl na toaletě železničního vozu vlakového spoje R 820 směřujícího z Bohumína do Brna. Stálo se tak 1. října kolem jedenadvacáté hodiny.

Dvojitý úspěch novojičínských basketbalistů: výhra v soutěži a postup v poháru

Basketbalisté Nového Jičína se nejprve v neděli dočkali druhého vítězství v nové sezoně 1. ligy, sk. Východ, když v domácím prostředí zdolali rezervu Opavy 79:68 a ve středu pak uspěli i ve 3. kole českého poháru, když z palubovky druholigové Holice přivezli postup po vítězství 75:65.

Ďáblové nenechali rozjet Tatru a ovládli i druhé derby

Druhé derby v sezoně mezi druholigovými hokejisty Kopřivnice a Nového Jičína, které shlédlo devět stovek diváků, nabídlo drama až do závěrečné sirény, tři větší tresty, ale na konci pak znovu novojičínskou radost. Hostující Ďáblové totiž stopli Tatru i podruhé v sezoně a díky pátému vítězství v řadě si drží výtečné 3. místo.

Výstava ve Frenštátě připomíná svatební dny

/FOTOGALERIE/ Svatební den je jistě možno považovat za jeden z nejhezčích v životě. Tento slavnostní okamžik připomíná výstava v Klubu důchodců ve Frenštátě pod Radhoštěm.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení