Na dráze s dlouhými rovinkami a úzkými zatáčkami prokázal své zkušenosti – letos zde totiž pravidelně startuje za místní tým v polské mezinárodní lize. „Původně jsem měl jet s Alešem Drymlem a Lubošem Tomíčkem. Jenže Tomes se léčí po otřesu mozku a Ála měl na extralize nepříjemný pád, takže dělal jen rezervistu. Do sestavy naskočil Filip a svou bojovností mi vyhovoval,“ bilancuje 33letý závodník, který se musel vypořádat s hendikepem zranění. „Na extralize v Pardubicích se mi to v poslední jízdě zvedlo a vystoupil jsem z toho. Naštěstí to kromě sedřeného zadku dobře dopadlo. Je to sice nepříjemné zranění, ale při závodění na to zapomenu,“ dodal.
A kdo byl v Maďarsku největším soupeřem? „V souboji s domácími nám ujel naturalizovaný Slovinec Ferjan, ale udržel jsem za zády svého parťáka z Miskolce i Berwicku Magosiho. A porazil jsem nejlepšího Němce Smolinského. To je dobrý skalp. Překvapivě mě odvedl domácí veterán Tihányi z rezervního týmu. Fakt měl snad oči i vzadu a nepustil mě před sebe,“ bilancuje Rymel, kterého nž tento víkend čeká finále v rakouském Natschbachu.
Tam by největším soupeřem měli být Poláci a stále nebezpečnější Rusové. „Jedeme tam pro medaili. Už jednou jsem ji měl na dosah, jenže mě nechali ve štychu parťáci. Snad to nyní vyjde,“ věří. Zároveň lituje, že se nebude moci představit na závodě na své rodné dráze v Kopřivnici. „Na 28. září dali polskou ligu, takže jsem se musel omluvit. Škoda, chtěl jsem se předvést před domácím publikem,“ uzavřel Rymel.
