Devětadvacetiletý hráč širšího výběru slovenské reprezentace má za sebou angažmá v Pezinku, se kterým vyhrál ligu našich východních sousedů. V české lize pak hrál v dresu BK Prostějov a Geofinu Nový Jičín. S těmito mužstvy se několikrát probojoval až do finále soutěže.

Do Opavy jste přestoupil pouze týden po svém staronovém spoluhráči Marku Štecovi. Jak jednání o vašem příchodu probíhala?

První impuls zájmu Opavy o mou osobu přišel od Petra Czudka, se kterým jsme se poznali během angažmá v Prostějově, kde jsme před léty oba působili. Petr mě oslovil a jako první zjišťoval, jestli bych měl zájem za Opavu hrát. Jednání o mém přestupu nebyla jednoduchá. Já jsem již měl podepsanou smlouvu na další dvě sezony v Novém Jičíně. Ke konci sezony jsem tam ale necítil již tolik důvěry a s nastalou situací jsem byl, samozřejmě, nespokojen. Proto jsem sám požádal novojičínský klub, zda by mě neuvolnil. Nakonec se vše podařilo vyřešit. Opava měla seriózní zájem a zaplatila mému bývalému zaměstnavateli odstupné. Kluby se domluvily a já jsem rád, že to tak nakonec dopadlo.

Říkáte, že jednání o vašem příchodu do Opavy nebyla jednoduchá. Kde jste viděl největší problém?

Mezi mnou a Opavou byla jednání dost rychlá. Nenašla se sebemenší komplikace a náležitosti mého působení ve Slezsku jsme bleskově vyřešili. Složitější byla situace mezi oběma kluby. Ty se nejdříve musely domluvit na výši odstupného, což nějakou dobu trvalo. Navíc, v Novém Jičíně vyčkávali, zda na mé místo pod košem seženou adekvátní náhradu, což byla jedna z podmínek, která musela být splněna, aby se můj odchod uskutečnil. Poté, kdy se také tento krok splnil, jsem dostal svolení k odchodu. S Opavou jsem se dohodl seriózně bez sebemenších problémů.

Působil jste v Prostějově a dokonce čtyři sezony v Novém Jičíně. Tam jste ale poslední dobou příliš nehrál. Uvažoval jste již loni o odchodu?

Byl to právě jeden z hlavních impulzů. V minulosti jsem hrával celkem dost, ale v poslední době jsem nastupoval již méně. Mé představy o odehraných minutách v ligových zápasech jsou jiné.

Prostějov i Nový Jičín patří již dnes k české basketbalové špičce. Není přestup do týmu nováčka soutěže pro vás krokem zpět?

Je to pro mě nová, poněkud nezvyklá situace. V posledních pěti letech jsem si zahrál se svým mužstvem pokaždé finále. Předtím jsem dokonce vyhrál slovenskou ligu s Pezinkem. Je to pro mě naprosto nová role, na kterou se ale moc těším. Na Opavě mne ale lákala její klubová historie. Jedná se o v minulosti úspěšný klub, který se nyní pomalu vrací po finanční krizi na své někdejší pozice. To je pro mě veliká motivace. Historie Opavy a pěkná hala mě lákaly sem přestoupit. Doufám, že cíle Opavy v lize budou čím dále vyšší a tým půjde jenom nahoru.

Sledoval jste styl hry a výsledky Opavy během jejího působení ve druhé nejvyšší soutěži?

Výsledky první ligy jsem sledoval. V Opavě jsem se byl podívat na jednom zápase. Styl hry mužstva se mi líbí. V týmu je hodně mladých hráčů a klubových odchovanců. Opava hrála rychlý agresivní basketbal, který vychází z dobré obrany.

Potkáte v opavské šatně kromě Petra Czudka ještě některou z vám známých tváří?

Kromě Petra Czudka znám poměrně dobře Pavla Pumprlu z Prostějova, a samozřejmě, nemohu zapomenout na Marka Štece, se kterým jsem hrál poslední čtyři sezony v Novém Jičíně. Na palubovce jsem se při vzájemných soubojích potkával také s Tomášem Hrubým. Myslím si ale, že nenastane nejmenší problém. Postupně se poznáme a bude z nás dobrá parta.

Těšíte se na opavské fanoušky?

Při mé návštěvě jsem měl možnost zhlédnou domácí zápas tehdy ještě prvoligových opavských basketbalistů. Již tehdy mne atmosféra v hale doslova nadchla. Souběžně s tímto utkáním se na nedalekém fotbalovém stadionu hrál druholigový duel Opavy. Přesto byla hala docela slušně zaplněna a diváci hnali své mužstvo kupředu. Vím o tom, že zde jsou perfektní fanoušci a že Opava má svůj fanklub. Byl jsem atmosférou mile překvapen a na fanoušky se již těším. Doufám, že lidi budeme naší hrou bavit a podaří se nám postoupit do play off, což by mělo být určitě naším cílem.

TOMÁŠ SELINGR