Novojičínský rodák Michal Vavrečka (31), si na loňském mistrovství ČR vybojoval titul vicemistra, letos tento výsledek zopakoval a na konci léta bude o co nejlepší umístění bojovat i na mistrovství Evropy.

Podařilo se vám podruhé vybojovat stříbrnou medaili. Byla obhajoba složitější, než zisk prvního titulu vicemistra z loňského roku?

Mnohem složitější. Překvapit se vám občas může podařit. Ale obhájit to a dokázat, že to nebyla náhoda, je vždy složitější.

Letošní závod, jako takový, byste také ohodnotil jako složitější?

To asi ne. Spíše, jako jednodušší. Jednotlivé střelecké situace byly navrženy jednodušeji, dávaly tak ale větší prostor pro rychlost a „smělost“. Nebylo tam tolik chytáků a fint, jako minule. Nejdůležitější bylo udržet vyrovnané výsledky na co nejvíce střeleckých situací, kterých bylo celkem šestnáct. Na druhou stranu to bylo jednodušší pro všechny stejně…

Co vám v průběhu závodu nejvíce pomohlo a co vás, naopak, vzdálilo od zlatého titulu?

Nejdůležitější je být v dobré psychické pohodě. To se mi tentokráte moc nedařilo, protože jsem postrádal podporu mé ženy, která se mnou, díky pokročilému těhotenství, nemohla být. Co mi ale pomáhalo, byla podpora mého stájového kolegy Petra Duchoně a přátel.

Kdo byl vaším přemožitelem a co myslíte, že mu pomohlo dostat se o ten stupínek výše?

Mistrem ČR se stal Přemysl Marek a jemu nemuselo nic pomáhat. Je to vynikající střelec, kterému spíše v minulém mistrovství nepřálo štěstí. I tentokrát byl rozdíl mezi námi tak malý, že rozhodovaly desetiny jednoho procenta, kdo bude mistrem nebo vicemistrem. Přemysl Marek a jeho bratr Miroslav stáli u mých střeleckých začátků.

Jak se dívají na to, že jim teď šlapete na paty?

Miroslav přestoupil do jiné divize, ale s Přemyslem se pereme, co to jde. Každý udělá během závodu pár chyb a v průběžném bodování nikdy nevíme, jak na tom jsme. Až po skončení závodu se netrpělivě čeká na celkové výsledky. Ty jsou často dost překvapivé. Není to, jako v hokeji nebo fotbale, kde výsledek je jasně dán jednoduchým skóre. Jednotlivé výsledky ze střeleckých situací se průběžně nepočítají, takže se čeká až na finální vyhlášení.

Konečné výsledky jsou tedy překvapením až do posledního okamžiku?

Podle výsledků jednotlivých situací trochu tušíte, ale nevíte, jestli to bude místo sedmé nebo první. Rozdíl mezi střelci v první desítce bývá velmi malý.

Na takovéto závody jezdí obvykle kromě domácích střelců také reprezentanti ostatních evropských zemí, aby si prověřili konkurenci. Jak tomu bylo letos?

Letos v létě pořádá Česká republika mistrovství Evropy. Takže na toto květnové mistrovství republiky se sjeli i reprezentanti mnoha evropských zemí, aby se podívali, jak to u nás chodí a jak asi bude mistrovství Evropy vypadat. Výčet států by byl dlouhý, ale nejdůležitější týmy, které přijely, byly z Itálie, Ruska, Slovinska, Německa a Srbska. Zvláště Italové jsou „neporazitelný“ tým.

A jaká je tedy strategie českých reprezentantů na mistrovství Evropy, co se týče porážení „neporazitelných“ týmů?

Rychle, přesně, vyrovnaně. Češi na to rozhodně mají a to i přesto, že podpora českých střelců nesahá ani po kotníky podpoře, které se dostává Italům nebo Rusům. Kdybychom měli podporu jako oni, pravděpodobně by se báli mnohem více. Ale i tak jsou šance velmi vyrovnané. Tak nám držte palce.