„Samozřejmě, že doma je to jiné než ve škole, ale snažíme se, aby děti měly ten nejlepší servis, a proměnit naše původní povolání ve výhodu,“ říká pro Deník Petr Czudek.
Sám se sice za katedru nikdy nepostavil, neboť jeho životní doménou byl a je basketbal.
Jako hráč to dotáhl do reprezentace, totéž se mu povedlo i v roli kouče. I když trénuje mužský tým, velí největším hvězdám, do latě umí postavit i malé caparty. Práce s malými basketbalisty mu totiž není cizí, věnuje se i mládeži.
U Czudků se době koronavirové věnují učení čtyři hodiny denně. Role jsou jasně rozděleny. „Mám na starosti matiku s fyzikou. Manželka má češtinu a další předměty,“ prozrazuje osmačtyřicetiletý kouč. Radka Czudková je kantorkou profesionálkou, vyučuje na ZŠ Otická.
„V tom, že jsme oba vystudovaní učitelé, mají to naše děti jednodušší, je to také ale i o trpělivosti, bez ní by to nešlo,“ míní Petr Czudek, který v dobách studentských měl rád matematiku.
„Vždy jsem rád počítal,“ pousmál se úspěšný trenér. Naopak, jak přiznal, tak na chuť nepřišel biologii. „Byl to předmět, který mě až tak moc nebral. Je to ale také o tom, jak vám ho dokáže vyučující naservírovat,“ poznamenává Czudek.
Je logické, že v rodině basketbalového kouče nesmí chybět pohyb. „Jsme aktivní rodina, současnou situací jsme limitováni, ale bez pohybu nejsme, jdeme se projít. Máme doma i koš, házíme si. Krom toho hrajeme hry, koukáme na filmy,“ popisuje denní náplň. Jen tak mimochodem basketbalu propadl i jeho syn Pája.
Stávající situace změnila život úplně všem. „Je to hodně špatná věc, co nás zasáhla. Člověk je limitovaný,“ konstatoval Petr Czudek. „Vystoupili jsme z rychlíku, ten můj jel už ve velké rychlosti,“ přiznává. „Snad bude brzy dobře, opět se vrátíme k normálnímu životu a bude opět přirozené si jít třeba jen tak zaházet do haly na koš,“ dodává Petr Czudek.