Možná i právě proto je pro něj semifinálový souboj prestižní záležitostí. „Mě to tam nevyšlo, a tak rozešli jsme se v dobrém. Nějakou zášť vůči klubu necítím,“ upozornil slovenský basketbalista na to, že s bývalým klubem má vyjasněné vztahy. Navíc v prostějovském dresu má ještě pár kamarádů. „Je tam ještě pár hráčů s kterými jsem v kontaktu,“ potvrdil.
Ačkoli se Šoška na zápas s Prostějovem těšil, na palubovce se moc nepředvedl. Odehrál necelých sedm a půl minuty a připsal si pouhé dva body. Přitom ve čtvrtfinále proti pražskému USK strávil na palubovce v zápase dvakrát až třikrát více času. A v posledním duelu proti prostějovským Orlům patřil k nejvytíženějším hráčům z novojičínského celku. „Je to pro mě zklamání. Věřil jsem, že si zahraju víc,“ připustil. Hned ale dodal, že nasazování hráčů do utkání je věc trenéra. „Nevím, proč jsem nehrál víc.“
Většinu ze čtyřiceti minut tak sledoval Šoška z lavičky. Viděl i jak jeho spoluhráč Rostislav Pelikán nasbíral během úvodních čtyř minut tři osobních chyby. „Myslím, že některé byly přísné,“ poznamenal.
Novojičínský pivotman věří, že se jeho role v semifinálové bitvě ještě obrátí a snad delší dobu stráví při zápase na palubovce soupeře už tuto sobotu. „Možná budu myslet na to, že jsem tam hrál, ale teď hraju za Nový Jičín,“ připustil Šoška. je ale rád, že prostějovští fanoušci na něj nepískají. Že by si však nejen pro ně, ale hlavně pro soupeře, něco vymyslel, odmítl. „Na to už je asi pozdě,“ pousmál se.
