Dvojnásobná wimbledonská šampionka a bronzová medailistka z letních olympijských her v brazilském Riu de Janeiru z roku 2016 Petra Kvitová se zkraje uplynulého týdne vrátila do rodného Fulneku!

Sedmadvacetiletá tenistka se totiž představila na 1. podzimním posezení s Petrou Kvitovou, na jehož organizace měl hlavní podíl její bratr Libor Kvita.

V Městském kulturním centru ve Fulneku si více než stovka natěšených přítomných diváků užila pohodovou devadesátiminutovou besedu, ve které fulnecká rodačka mimo jiné bilancovala poslední dvě sezony a následně ještě ochotně odpovídala na dotazy diváků. Poté se rovněž s úsměvem vyfotila se všemi zájemci, kterým věnovala i svůj podpis. A o čem Petra Kvitová například svému fulneckému publiku povídala, a na které otázky musela odpovídat? Exkluzivně u toho byl také Deník!

O bronzové olympiádě v Riu:

„Loňskou olympiádu jsem si moc užila a mám spoustu krásných zážitků a nových kamarádů a kamarádek, se kterými jsem stále v kontaktu. Nejvíce asi se sportovci, kteří jezdí na vodě, ale všichni čeští sportovci jsme si fandili navzájem a byli jsme výborná parta. Oslavy pak byly vždycky nějaký ten bonus. Je to úplně něco jiného než na turnajích během roku. V českém domě, kde jsme trávili většinu času, byla opravdu skvělá atmosféra.“

O oblíbenosti Fed Cupu:

„Člověk nemá zodpovědnost jenom za sebe a svůj tým, ale za celou Českou republiku a za všechny diváky, kteří nás povzbuzují přímo na místě, nebo kteří se dívají v televizi. O to je ta tréma větší a proto chce člověk vyhrávat více než normálně. Všichni z realizačního týmu se během toho týdne snaží udělat pro úspěch sto procent. Od trenérů, přes maséry až po vyplétače. Všichni nás pak na lavičce podporují a fandí jak nejvíce můžou.“

O svém návratu na kurty:

„Před French Open jsem odtrénovala asi jen tři těžší tréninky a nemohla jsem čekat žádný zázrak. Když jsem se se připravovala na to, že se jednou vrátím, tak jsem měla vysněné to, že vyhraju první kolo. A to se povedlo. Samozřejmě, že jsem pak nechtěla prohrát hned ve druhém kole, po kterém jsem byla chvíli smutná, ale proti Mattekové to byl těžký zápas. Na druhou stranu jsem si ani neříkala, že se vrátím a hned vyhraju Roland Garros.“

O svém trenérském týmu:

„David Vydra i Jirka Vaněk se snaží být hodně pozitivní. Někdy, když nehraju dobře, tak mi Jirka i tak řekne, že to je dobrý, ale to s ním moc nesouhlasím (směje se). Chápu, že se mě snaží uvolnit, protože je to jenom tenis. Snaží se mi dodat pozitivní energii za každého stavu a to je dobře. Navíc to máme v týmu dobře nastaveno na kamarádství a práci. Když se jde na kurt, do posilovny nebo na běhání, tak jdou srandičky bokem. Pracuje se a jsou na mě přísní. Když se ale potom sejdeme, tak už se zase můžeme smát.“

Chátrající objekt barokní katolické fary v Suchdole nad Odrou se konečně dočká obnovy.
Fara: přicházejí lepší časy

O tenisovém areálu Petry Kvitové ve Fulneku:

„Je to především kvůli mládeži, tak aby se na tenis ve Fulneku nezapomnělo. Děti v dnešní době moc nesportují a sedí u počítačů nebo tabletů. Já bych byla moc ráda, kdy se podařilo přivést další mladé tenisty, aby se u nás dále pokračovalo v úspěšné tradici. Ve Fulneku jsem vyrostla a další, kdo se nyní snaží prosadit je Vít Kopřiva, takže si myslím, že na tak malé město je to úctyhodný výkon. Bylo by jenom dobře, kdyby to pokračovalo a rostli tady u nás další výborní tenisté.“

O tom, proč nestihla jeho otevření:

„Já jsem ten den byla ještě u pana prezidenta v Lánech a měla jsem slíbený vrtulník, který mě měl dopravit až sem. Měli jsme totiž přistát na fotbalovém hřišti. Když jsme ale vzlétli, tak bohužel začalo pršet a byla hrozná mlha. V Hradci Králové nám pilot řekl, že by bylo hrozně nebezpečné, kdybychom pokračovali. Vystoupili jsme a jeli jsme pak autem do Fulneku, kde jsme ale přijeli asi o pět hodin později než bylo v plánu.“

O změnách v pravidlech:

„Já si myslím, že to jsou změny, které by se nás neměly týkat. Nejsem úplně příznivcem toho, aby se hrály sety do čtyř gemů nebo toho, že by lidi mohli chodit po tribunách kdykoliv se jim zachce. Přece jenom jsme zvyklí na určitý klid při hře. Ale je třeba dobře, že se zkouší časomíra na kurtu mezi podáním, protože spousta hráčů tohle překračuje.“

O pilování angličtiny:

„Já jsem nikdy nebyla moc na jazyky. Vždycky mě spíše bavila matematika po tátovi. Dalo to hodně práce. Ve škole vás sice něco učí, ale když potom mluvíte, tak gramatiku úplně nemusíte používat. Jazyk jsem se naučila hlavně tím, že jsem musela mluvit a navíc jsem začala čím dál více cestovat. Snažila jsem se to dohnat i tím, že jsem chodila na doučování.“

Žáci 1. A třídy Základní školy Komenského, Odry s paní třídní učitelkou Kateřinou Lebánkovou.
Představujeme prvňáčky ze ZŠ Komenského v Odrách

O Ordinaci v růžové zahradě:

„Už pár let tento seriál sleduju. Je to docela dobrý seriál (usměje se). Na turnajích je to pro mě vždycky taková oddechovka. Je to v češtině, takže se nad tím nemusí dlouho přemýšlet a docela u toho vypnu. Někde jsem to takhle v minulosti zmínila a přišla nabídka, že bych si tam mohla i zahrát. Říkala jsem si, že někdy v budoucnu třeba ano. Když se mi vloni stal ten úraz a vracela jsem se pak na kurty, tak mi Petr Rychlý, který tam hraje, poslal vzkaz, že až se vrátím a vyhraju první zápas, tak že se v Ordinaci objevím, což taky dodržel, protože si tam brzo zahraju (usměje se).“

O vánočních svátcích:

„Samozřejmě, že se už moc těším na setkání s rodinou. Ale bramborový salát nedělám, protože přijedu na Vánoce k rodičům a svátky tak strávím doma ve Fulneku.“

Překrásný smrk z Kunína bude letos dominovat Masarykově náměstí v Novém Jičíně během adventního času.
OBRAZEM: Tak krásný vánoční strom Nový Jičín dlouho neměl