Následovat má účast v play-off, boje o medaile a po letech návrat do pohárové Evropy. Velmi dobře rozjetá sezona, ve které Kopřivničtí posbírali za třináct kol již 15 bodů, však dává aktuálně šesté Veřmiřovského družině šanci proniknout do vyřazovací části již letos. Napomoci k tomu má i lednová příprava.

„Hráči, kteří jsou k dispozici, tak pracují velmi dobře, ale trápí mě zranění dvou hráčů základní sestavy Honzy Gřese a Fulneka,“ sdělil před blížícím se pokračováním nejvyšší soutěže kopřivnický stratég Lubomír Veřmiřovský.

Jak jste spokojen s průběhem lednové přípravy směřující k pokračování extraligy, která se opět rozjede již příští víkend?

Trápí mě zranění hráčů. Navíc ještě první dva zápasy nebude kvůli disciplinárnímu trestu k dispozici Mynář. To znamená, že jsme se moc nemohli posouvat dále. Pracovali jsme na fyzičce a byly tam i věci s míčem, ale systémově jsme nemohli jít moc dál, protože někteří hráči ze základní sestavy nemohou trénovat. Honza Gřes, který měl naraženou páteř, už nehrál poslední pohárový zápas v prosinci a pořád není fit. Navíc se nám zranil i Patrik Fulnek, takže zatím nevím, jak dlouho budou oba chybět. V tomhle je to trošku komplikovanější než to bylo před sezonou.

Hlavním přáním je tedy mít kádr dohromady na příští neděli, kdy hrajete od 10.30 na palubovce vedoucí Plzně?

Jestli ale budou zranění hráči k dispozici, tak je otázka, jak na tom budou po měsíci bez balónu. Hned potom nás navíc čeká jeden z klíčových zápasů u posledních Strakonic, kde ale řada týmů ztratila body. Na tento zápas se musíme hodně soustředit a potom máme doma velice silnou Karvinou, takže na úvod hodně těžké rozlosování.

Už vás přebolelo zklamání z vyřazení ve čtvrtfinále českého poháru. Tento víkend jste se mohli chystat do Chebu, který hostí závěrečný Final Four…

Byl jsem opravdu zklamaný, ale život mě naučil, že věci nedělám na sílu a pokud to tak nemělo být, tak to respektuju. Byl jsem zklamaný z toho, že jsem na hráčích neviděl, že pro to chtějí udělat totální maximum. Ne, že by se na to kluci vykašlali, ale nebylo tam to úplné maximum, které po nich vyžaduji.

Do zbytku základní části půjdete s nezměněným kádrem. Uvažovali jste o posilách?

Měli jsme připravené některé hráče, kteří připadali v úvahu. Jednalo se o leváka a pivota, ale všechno je o financích. Kdyby se naskytl někdo mladý, klidně bychom ho vykoupili s tím, že ho zapracujeme a vydržel by u nás třeba čtyři roky. Ale nikdo takový se nenaskytl. Respektive ano, ale ze zahraničí a to je riziko. Můžu do týmu dovézt třeba Brazilce nebo Rusa, kterému budeme vyřizovat víza a další věci, ale za rok půjde pryč a naše práce přijde vniveč.

S jakými ambicemi jdete do závěrečných devíti kol základní části?

Chceme do play-off. Před sezonou jsme měli jasně stanovený cíl v podobě záchrany a když to splníme, tak si budeme dávat vyšší cíle. Takhle to máme nastavené. Do play-off ale chtějí všichni a tabulka je strašně vyrovnaná. Třeba Brno změnilo trenéra a posílilo, stejně tak Frýdek půjde s novým trenérem Jirkou Kekrtem určitě nahoru a podle mě nebude chybět v osmičce. Každý pro to udělá maximum a my se samozřejmě budeme také snažit.

Nesmírně důležité však bude zvládat především domácí zápasy, kdy postupně hostíte Karvinou, Lovosice, Frýdek-Místek a Jičín. V Kopřivnici navíc na podzim chodili diváci ve větším počtu než tomu bývalo v předešlých sezonách…

Za to jsme samozřejmě rádi. Kluci z toho byli ze začátku trochu nervózní a měl jsem z toho strach, protože najednou hráli před téměř vyprodanou halou a navíc před tou atmosférou, která se na hale dokáže vytvořit. Najednou přišlo třeba osm stovek diváků a to je ten efekt, který jsme chtěli, a který chceme udržet. Divákům nemůžeme slíbit, že vyhrajeme, ale můžeme garantovat to, že hráči budou bojovat od první do poslední minuty.

Před sezonou jste hovořil o tom, že nový herní systém bude chtít čas. Patnáct získaných bodů však naznačuje, že se tým učí rychle. Co na to říkáte?

Šlo o to, že kluci museli změnit všechno, na co byli předtím zvyklí. Teď totiž jinak útočí, brání, mají jiné postavení a celková filozofie je jiná. Výhodou je, že kluci už za ten půlrok pochopili, co po nich chci a trénink už je jednodušší. Třeba do turnaje v Litovli jsme šli bez tréninku s míčem a dokázali jsme přehrát Bratislavu, která má snad desetkrát větší rozpočet než my. Také příprava s Brnem ukázala, že i kluci, kteří normálně tolik nehrají, jsou schopni se zapojit do nového herního systému a nejde tak poznat, když hraje někdo jiný. Kluci prostě postupně začínají chápat nový herní systém a za půl roku udělali velký posun. Ale nechci je zbytečně moc chválit (usměje se). Čeká nás ještě hodně práce.

KH Kopřivnice v lednové přípravě:

Memoriál Františka Čikla v Litovli:

ŠKP Bratislava – KH Kopřivnice 28:30 (15:16)

Tatran Litovel – KH Kopřivnice 25:40 (11:23)

 

Přípravné duely v hale ZŠ Emila Zátopka:

KH Kopřivnice – SKKP Handball Brno 35:34

KH Kopřivnice – HC Robe Zubří 36:32