Zakázka za více než 50 miliard korun je největším armádním tendrem v historii české armády. Expertní komise na začátku listopadu konstatovala, že nabídky všech tří účastníků tendru nesplňují všechny požadavky a nelze je dále hodnotit. Žádná z firem nebyla z výběrového řízení vyloučena, vyřazeny byly pouze jejich nabídky s cenami.

"Potřebuji jasnou právní analýzu toho, co v které té variantě, která může být na stole, to bude znamenat pro Českou republiku a pro Armádu ČR. Je jasné, že všechny společnosti, které se do výběrových řízení přihlásily, tak do toho nainvestovaly nemalé finanční prostředky. Pokud teď se na rozcestí rozhodneme špatně, tak to může Českou republiku stát hodně prostředků na arbitrážích," uvedla Černochová.

Zájemci o zakázku podle ní investovali desítky až stovky milionů korun. O tendru, který se připravoval od roku 2013, nelze podle Černochové rozhodnout krátce po nástupu do funkce.

"Potřebuji na to více času a potřebuji na to samozřejmě i stanoviska renomovaných právních kanceláří," podotkla.

Lze očekávat zdražení techniky

Černochová upozornila, že v tendru byly vyřazeny pouze nabídky s cenami. Uchazeči tak nejsou vázaní cenami, které dávali do výběrového řízení na jeho začátku.

Kolik by dodávka obrněnců mohla nakonec stát, proto nelze podle Černochové odhadnout. Ministryně podotkla, že ceny kvůli epidemii koronaviru a nedostatku surovin a dílů rostou, takže lze očekávat zdražení nové armádní techniky.

Nabídky od uchazečů převzal úřad loni 1. září od tří potenciálních dodavatelů BAE Systems (Švédsko) s vozidlem CV90, GDELS (Španělsko) s vozidlem ASCOD a Rheinmetall Landsysteme (Německo) s vozidlem Lynx. Patnáctičlenná komise, složená ze zástupců ministerstva obrany a armády, se ale jednomyslně shodla na tom, že ani jedna z nabídek nesplňuje všechny požadavky zadavatele.

Oslovení čtyř firem

S nabídkou na účast v tendru oslovil resort čtyři firmy. Kromě těch, které podaly nabídku, bylo původně účastníkem i německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Ze soutěže ale odstoupilo, protože jeho vozidlo by nenaplnilo armádní požadavky.

Firmy musejí uspět ve třech skupinách kritérií. Nejdůležitějším je cena a náklady životního cyklu, o vítězi bude rozhodovat z 55 procent. Následují technické parametry, které budou mít vliv na vítěze ze 30 procent. Zbylých 15 procent určí rozsah zapojení českého průmyslu do zakázky. Ministerstvo je s výběrem ve skluzu. Vítěz měl být znám v roce 2019, termín se ale posouval.

Nová vozidla mají nahradit letité obrněnce pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Stroje budou tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko v NATO zavázalo mít k dispozici v roce 2026. Armáda požaduje nová vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.