V dobách největší slávy ostravské Autoburzy u Jeremenka pod Rudnou ulicí se zde mihlo až pět tisíc lidí za víkend, a přestože dnes je to asi pětina, pořád se dá hovořit o davech – tedy alespoň v neděli. U kasy „dvacka“ za vstup cinká téměř stejně často, jako když Chachaři procházejí turnikety na Baník.
A provozovatelku Autoburzy Svatavu Huťkovou to těší. Přestože dnes už hovoří o Autoburze a bleších trzích, protože po nástupu internetu by pouze auto-moto sortiment burzu neuživil a tvoří ji už jen asi z jedné třetiny.
„Tehdy tu lidi táhly hlavně náhradní díly. Byly škodovky, žigulíci, moskviče a lady a lidé si ty díly přeprodávali. Při současném vozovém parku je to tu spíše o autodoplňcích. Na náhradní díly už jezdí spíše jen veteránisti. Proto jsme burzu rozšířili o bleší trhy, které jsou neméně oblíbené. Jsou zde i starožitníci, prodejci s nářadím či příslušenstvím do mobilu, ale už i s potravinami. Dokonce k nám chodí chlapi kupovat i stará kola, která pak přemontovávají a posílají je do Afriky,“ říká sympatická provozovatelka trhů Svatava Huťková, pro kterou je burza srdeční záležitostí.
„HOLKA“ OD AUT
Vždyť na tomto „plácku“ vyrostla. Když se před desetiletími na Místecké konal Balcarův Memoriál, byla u toho. Její otec na automobilových závodech prodával vstupenky či občerstvení, strýc zase na věži, která dodnes stojí v zadní části areálu autoburzy, dělal rozhodčího.
„Jak tak strejda cestoval po světě, všude viděl burzy, a tak jej napadlo, proč tady neudělat burzu výhradně s auto-moto sortimentem. Asi jednou měsíčně se konala ještě před devětaosmdesátým a od roku 1989 je na tomto místě každou sobotu a neděli,“ pyšně hlásí Huťková, která je provozovatelkou burzy patnáct let, kdy vyhrála výběrové řízení na radnici.
BURZU VYČISTILA
A za tu dobu si k ní vybudovala vztah. Během prodeje sama pečlivě kontroluje na šedesát až sedmdesát prodejních míst, zda se tam nekrade a neshlukují problémové živly, na které v dřívějších dobách musela preventivně povolávat i policii.
Přestože spousta prodejců, kteří zde prodávali od prvopočátku, už zemřela, stále jich zde víc jak pět najdete. Jedním z nich je i Leopold Borkala, který dříve prodával náhradní autodíly a dnes se orientuje na blešák.
„Většinu toho mám od stěhováků, kteří vyklízejí garáže a byty. Mají auto naložené a potřebují se toho zbavit, tak proč bych to nevzal. Každý z toho máme nějakou tu korunu. Jeden den vám lidi poberou všechny knihy, jindy nářadí. Nikdy nevíte, co prodáte. Třeba o nářadí mnohdy dlouho není zájem, a až zreziví, lidi jej kupují,“ směje se Borkala burzovním paradoxům.
CENTRUM SLUŽEB
Zákazníků podle něj v posledních letech ubývá. Stará generace vymřela a mnozí z těch, kteří chodí na burzu dnes, jsou podle něj „špekulanti“. „Mnohdy jde o překupníky v nijak zvlášť špatném slova smyslu. Tady něco koupí za 50 korun a dojedou na další burzu, kde to prodají za 150,“ popisuje Borkala, podle něhož burzy tohoto typu nikdy nezaniknou.
Zdeněk Fišer, který na burze také prodává od jejího počátku, od autodílů přešel „jen“ k autodoplňkům. „Chodím tady spíše už ze zvyku, potkat se se známými. Kdysi jsem tu jezdil pro peníze, dnes spíše pro zábavu,“ říká s úsměvem prodejce a rovněž potvrzuje paradoxy, kdy něco půl roku vozí v autě, a když to prodá, zákazníci se na to začnou ptát.
Ostravská autoburza nabízí také široký sortiment služeb, z nichž mnohé v pevných stáncích jsou dostupné i přes týden. Najdete tu mobilní pneuservis, můžete si nechat nalepit fólii, vyměnit stěrače, dolít olej, namontovat alarm, v zadní části areálu je i ekolikvidace vozidel.
A autoburza má i řadu stálých zákazníků, například Ivan Jordanov zde je letos asi podesáté a každoročně na burzu zavítá v průměru patnáctkrát. „Dnes jsem sháněl stěrače do auta, držáky na SPZ a nálepky do garáže, takové auto věci pro radost. Vždy vím, že to, co potřebuju, tady najdu,“ vysvětluje cizinec bezvadnou češtinou.
