Za posledních 11 let došlo ze strany obyvatel regionu k výraznému posunu v hodnocení ostravského průmyslu. Zatímco v roce 2013 mírně převažovalo negativní hodnocení průmyslu v Ostravě (22% negativní vs. 20% pozitivní), dnes je situace opačná – 35% obyvatel hodnotí průmysl pozitivně a pouze 11% negativně. Vzrostla také hrdost na ostravský průmysl, z 60% na aktuálních 73%, a snížil se souhlas s tvrzením, že průmysl ničí životní prostředí (ze 78% na 63%).

Z průzkumu, do kterého se zapojil Svazu průmyslu a dopravy a Třinecké železárny, který dělala výzkumná agentura STEM/MARK, vyplývá, že 81% respondentů souhlasí s tím, že by stát měl podpořit udržení ocelářství v kraji.

„Výsledky výzkumu jasně ukazují, jak hluboce je těžký průmysl zakořeněn v identitě Moravskoslezského kraje a jeho obyvatel. Ocelářství není jen ekonomickým pilířem regionu, ale také nositelem tradic, know-how a kulturního dědictví. Podpora tohoto sektoru ze strany státu je klíčová. Je to zásadní nejen kvůli strategickému rozvoji, ale hlavně pro zaměstnanost v kraji,“ komentoval výsledky Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Hrdost místních

Obyvatelé Moravskoslezského kraje se velmi silně ztotožňují s místním průmyslem, mají velmi pozitivní vztah ke krajině, průmyslovému prostředí a výrazně stoupá hlas, že tento kraj nejsou jen hutě a železárny. „Celkem 87% obyvatel vyjádřilo názor, že jsou hrdí na to, že v tomto kraji žijí. Občané se shodli, že ocelářský průmysl v tomto kraji zaměstnává mnoho lidí a nabízí spoustu různých pracovních míst a je důležitý jako zaměstnavatel, což potvrdilo 90% dotázaných,“ zmínil Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.

Celá jedna třetina lidí má podle výzkumu zkušenost s ocelářským průmyslem, ať už jako přímí účastníci z řad zaměstnanců nebo zprostředkovaně; 81% procent respondentů souhlasí s tím a přeje si, aby stát podporoval udržení ocelářství v kraji.

Ekologická transformace

Zároveň se ale oslovení domnívají, že je nutné sladit průmyslovou činnost s ekologickými principy. „Že si lidé v kraji uvědomují, jakým výzvám čelíme v souvislosti se snižováním emisí a investicemi do modernizace, je pozitivní. Naší největší současnou výzvou je dekarbonizace výroby oceli, která zásadně mění technologii v hutnictví a bude vyžadovat investici přesahující dvacet miliard korun,“ informoval ředitel Třineckých železáren.

„Nepředpokládal jsem, že čísla, která mi budou předložena, budou tak jednoznačná. Nepadají pod 70 procent. Má to velkou spojitost s historií, protože vždy bylo spojeno město a fabrika, ať už to bylo v Ostravě, v Opavě nebo v jiných regionech Moravskoslezského kraje. A bohužel se to po revoluci začalo vytrácet. V Třinci se spojení zachovalo a ten přesah je samozřejmě i v celém kraji,“ rozvedl výsledků výzkumu Rafaj. Ohledně zaměstnanců v těžkém průmyslu zdůraznil potřebu rekvalifikace.

O potřebě vzdělaných odborníků hovoří prorektor VŠB-TUO Igor Ivan: „Na univerzitě připravujeme studijní program Zelené technologie. Je zaměřený na udržitelnou výrobu a následné zpracování kovových, ale i polymerních, keramických i kompozitních materiálů s využitím „zelené energie“ včetně vodíku. „Studijní program bude komplexně řešit moderní výrobní procesy a technologie včetně využití digitalizace a automatizace s cílem zvýšit efektivitu a udržitelnost výroby.“

O výzkumu agentury:

Sběr dat byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku v období od 3. do 12. čerbence 2024. Dotazování se účastnila cílová skupina obyvatel Moravskoslezského kraje ve věku od 15 do 70 let. Na otázky odpovídalo 1000 lidí. Šetření prováděla výzkumná agentura STEM/MARK.