Spousta lidí možná ještě netuší, co znamená pojem komunitní energetika. Můžete přiblížit, o co se jedná?
Odpovím názorným příkladem. Pro mě je komunitní energetika to, když si na střechu svého domu nainstaluju fotovoltaiku nebo energii vyrobím nějakým jiným způsobem, kupříkladu bioplynovou stanicí při zemědělské výrobě. A v případě, že mám nějaký přebytek energie, prodám jej sousedovi. Ovšem napřímo, s minimálním využitím distribuční sítě, ne přes celou distribuční síť, kdy bych dostal zaplaceno jednu nebo dvě koruny, přičemž soused musí zaplatit šest či sedm korun. Dostanu čtyři koruny, za které ji soused koupí. Ten bude rád, že má energii levněji a výhodnější to bude i pro toho, kdo ji vyrobil a může prodat dál. Čím více lidí bude takto energii vyrábět i spotřebovávat, tím větší bude diverzifikace výroby a spotřeby energie. Do distribuční sítě pak půjde mnohem méně energie. Všechno se vyúčtuje mezi lidmi, kteří budou participovat na komunitní energetice.

Je to tedy alternativa, jak jinak získávat energii, než od centrálních dodavatelů. Při současných cenách energií velice aktuální téma…
Přesně tak. Jde o sdílení energie, produktu v lokálním místě. Je to záležitost obcí, měst, municipalit, občanů, malých firem tvořících komunitu. Cílem by mělo být to, že nebude vytvářen zisk. A když už, měl by zůstávat v místě a měl by se používat pro sociální služby a benefity, které zůstanou v dané lokalitě. Jde o přenos decentrálních možností v energetice na lokalitu. Vybilancování výroby a spotřeby. Když spotřebuju to, co vyrobím, ušetřím za přenos energie přes soustavu a tím pádem dokážu být více soběstačný. To je hlavní cíl komunitní energetiky.

Když se rozhlédneme kolem sebe, vidíme, že někteří lidé už využívají kupříkladu fotovoltaiku nebo solární kolektory. Mohou to být oni, kdo nastartuje komunitní energetiku?
Nyní bohužel ještě není zakotvena legislativně. Máme asi rok zpoždění, co se týče komunitní energetiky v rámci transpozice evropského práva. Už tu dávno měla být, ale nemá cenu za to někoho plísnit. Současná vláda to má v programovém prohlášení. Teď je jen otázka, zda dojde ke změně v energetickém zákonu a začne platit od začátku roku 2023 nebo 2024. Dříve nebo později se tak ale stane, protože jsme se k tomu zavázali. Dokud nebude změněn zákon, nemohou vznikat energetická společenství, takže zatím lidé mohou prodávat nadbytečnou energii pouze do distribuční sítě a jejich sousedé ji musí kupovat s plnými distribučními poplatky. Důležité tedy bude, aby distributoři umožnili energetickým společenstvím využívat distribuční sítě za přívětivějších podmínek. Pokud pak budou lidé vyrábět energii a její přebytek prodávat sousedům v dané lokalitě, nebudeme muset platit za to, že ji odebíráme z centrální sítě. Úkolem tak je vybudovat také sítě fungující na principu internetových sítí.

Určitě je to zajímavá příležitost, jak se lidé mohou stát soběstačnějšími v oblasti energetiky. Budou takové myšlence všichni naklonění?
Všichni určitě ne. Přiznám se, že mám obavy z toho, že lidé se na to budou dívat s nedůvěrou. Uslyšíme, že je to všechno zase jen kvůli dotaci. Tady je třeba říct, že i do centrální energetiky bylo třeba na začátku napumpovat obrovské množství peněz a trvalo spoustu let, než začala vydělávat. Je třeba si uvědomit, že teď zainvestují do něčeho, díky čemu budou mít v budoucnu komfortnější život.

Zřejmě to nebude pro každého. Máte už plány, jak chcete komunitní energetiku propagovat případně přesvědčovat lidi, že se skutečně vyplatí jít touto cestou?
Nejlepší cesta je podle mě ukazovat občanům konkrétní příklady. Chtěli bychom v obci nainstalovat fotovoltaiku tam, kde to bude možné. Pokud by se spojilo více obcí, za úvahu by stála i menší bioplynová stanice. Zajímavá by byla i přečerpávací elektrárna, ovšem za současné situace se nevyplatí. Vodních lokalit je u nás relativně málo. Upletli jsme na sebe bič, když jsme ochranu přírody povýšili nad ochranu člověka. Dlouhé stráně jsou unikátní záležitostí, která se zřejmě opakovat nebude. Stačí se ale podívat do sousedního Rakouska. Za Mikulovem přejedete hranice a vidíte spoustu větrných elektráren. Když jsem jel loni po cyklostezce ze Salcburku k Jadranu, viděl jsem, jak staví jednu přečerpávací elektrárnu za druhou. Akumulují v nich energii, kterou pak využívají, když je třeba. V energetickém společenství mohou být propojené budovy obcí s budovami malých firem i s rodinnými domy. Když tedy lidé uvidí fotovoltaiku či solární kolektory všude kolem sebe, začnou tomu věřit a bude pro ně motivující se do takové sítě také připojit.

Stejně jako u jiných velkých projektů je to běh na dlouhou trať. Nemůže to některé odrazovat? Přece jen žijeme v době, kdy bychom chtěli všechno hned…
Je to tak. Lidé si budou muset uvědomit, že komunitní energetika změní jejich životní styl, návyky. Doposud jsme si užívali energetickou nirvánu. Když se chtěl někdo osprchovat nebo umýt nádobí, kdykoliv otočil kohoutkem, tak věděl, že mu poteče teplá voda. Fotovoltaiku sice nemám, ale solární kolektory ano. Děti už jsou naučené, že se musí nejprve podívat na displej a podle něj vidí, jestli si mohou napustit vanu nebo je to „jen“ na sprchu. A podobné to bude v případě komunitní energetiky i u dalších činností. Když bude přes den svítit slunce, zapnou lidé myčku či sušičku. Ale nebudou to dělat v době, kdy budou bez přísunu energie. Budou muset při její spotřebě více uvažovat a přemýšlet.

Faktem je, že doposud nebo přinejmenším do loňského podzimu, někteří lidé energií zbytečně plýtvali, i když si to třeba tolik neuvědomovali. Mnozí už se tak určitě snaží šetřit i jinak, když jsou energie tak drahé. Současná energetická krize nás tak znovu učí chovat se zodpovědněji, souhlasíte?
Tady bych zase uvedl jeden názorný příklad. Moje babička bydlela nad Olomoucí, kde neměli vodu. Museli pro ni chodit dolů a v kýblech ji tahat nahoru. Dneska už si to nikdo nedovede představit, ale dovedla neskutečně šetřit vodou. Zrecyklovala úplně všechno. Bude jenom dobře, když si více uvědomíme, že energie něco stojí a rozhodně ne málo. Ruku na srdce. Doposud tomu chování některých lidí úplně nenasvědčovalo. A když lidé budou energii sami vyrábět a případně její přebytek ještě poskytovat dalším odběratelům, budou nejen soběstačnější, ale také zodpovědnější vzhledem k životnímu prostředí. Už to je obrovská přidaná hodnota, která by je měla těšit.

Komunitní energetika je tak určitá možnost, jak diverzifikovat výrobu a spotřebu energie. Ovšem dokáže úplně nahradit centrální dodavatele energií?
To rozhodně ne. Nemůžeme si myslet, že nás spasí. Tak to v žádném případě není. Kupříkladu starosta v Litultovicích, který je komunitní energetice hodně nakloněný, upozorňuje na to, že v zimních měsících jim to nevychází. Je třeba mít na paměti, že bez centrálního dodavatele se společnost neobejde. Na druhou stranu čím větší zastoupení budou mít energetická společenství, tím méně budeme závislí na centrálních dodavatelích. Potom se může stát, že budou mít spíše rezervní roli. Nebudou už tím hegemonem na trhu, jakým jsou doposud.

Energetika je ovšem obrovský byznys, kterého se centrální dodavatelé nebudou chtít jen tak vzdát. Dokáže si tak komunitní energetika vytvořit také své místo na trhu s energiemi?
Nyní už jiná cesta není. Samozřejmě jsou ve hře obrovské lobby a tlak ze strany centrálních dodavatelů. Je to vysoká politika. Když se ale podíváme do sousedního Rakouska, tam v tom mají naprosto jasno. Rakušané jdou cestou, kdy se v budoucnu může stát i to, že komunitní energetika bude převládat nad tou centrální a jádro pak bude tou nejdražší variantou. V Trojanovicích jsme komunitní energetice velice naklonění. A moc bych si přál, aby šlo touto cestou co nejvíce obcí a měst v Česku.

K TÉMATU 

Patrícia Čekanová, prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR:

Každý starosta, který získá odvahu vzít do vlastních rukou zlepšení energetické situace ve své obci či městě, má můj respekt, protože se staví zodpovědně k situaci na trhu. Naše asociace se ráda stane poradním orgánem a pomůže městům i obcím komunitní energetiku rozběhnout. Při přípravě projektů doporučujeme projednat všechny záležitosti s odborníky – energetickým managementem, a proto budeme apelovat na zavedení energetických manažerů v obcích, městech a krajích za pomoci vlády.