Předseda krajské sekce Asociace hotelů a restaurací pro Moravskoslezský kraj Petr Frýdl.Zdroj: Archiv Petra Frýdla

Dlouhá léta šéfoval jednomu z největších ostravských hotelů Park Inn by Radisson (dnešní Quality Hotel Ostrava City), na jehož otevírání se podílel. V hotelnictví se však pohybuje už dvacet let a z této sféry má zkušenosti i ze zahraničí, například z USA. 

„Dovolím si říct, že současná situace je jedna z nejhorších od sametové revoluce. Mnozí hoteliéři a restauratéři jsou tři měsíce bez jediného příjmu a také další měsíce budou velmi mizivé,“ říká v rozhovoru pro Deník Petr Frýdl.

Hoteliéři, stejně jako restauratéři, trpí. Jaká opatření podnikají kvůli neubývajícím nákladům a nulovým příjmům?
Od poloviny března do konce května jsou příjmy hotelů skoro na nule, na základě rozhodnutí vlády a souvisejících opatření jsou jen velmi omezené možnosti ubytovávat hosty a nabízet restaurační služby. Náklady však, jak říkáte, zůstávají a spousta subjektů vůbec zvažuje, co bude dál.

A co bude dál? Jaké scénáře jsou ve hře?
Městské hotely hodně čerpají ze zahraniční turistiky a klientely, která je nyní samozřejmě také téměř na nule. Obsazenost hotelů pro měsíce červen, červenec a srpen se aktuálně pohybuje na pěti procentech obvyklého zájmu a příjmy tak na deseti až patnácti procentech, než byli hoteliéři zvyklí.

Navíc letos nebudou moci počítat ani s velkými letními festivaly…
To je další velký problém. Hotely se samozřejmě budou snažit otevřít, ale ty velké nejspíše zůstanou uzavřené i přes léto. Některé hotely mohou být zavřené pravděpodobně i déle; vše bude záležet na aktuální poptávce a situaci ve světě. Například Ostrava generovala příjmy hlavně z mezinárodní business klientely, je tedy možné, že některé hotely letos možná už vůbec neotevřou, jiné snad někdy v září nebo říjnu, kdy už začínají kongresy i větší akce, a to by mohl být důvod ke znovuotevření.

Není to pozdě? Nevyplatí se přeci jen v omezeném režimu fungovat alespoň s nějakými příjmy, když výdaje zůstávají?
Bude záležet na dané situaci, daném čase a daném hotelu, jak se k tomu postaví. Je to bohužel kritická situace, cestovní ruch byl a bude pandemií velmi poznamenán. Věříme však, že Češi si vzájemně pomůžou a budou po republice cestovat a držet ekonomiku nad vodou. Od podzimu by se to mohlo vracet do starých kolejí. Bude to záležet i na situaci v okolních zemích. V moderní historii cestovního ruchu u nás si dovolím říct, že je to největší krize od sametové revoluce.

Museli hoteliéři přistoupit k hromadnému propouštění? Překážka v práci na půl roku nebo déle asi není reálná…
K propouštění dochází průběžně už od března, minimálně deset až dvacet procent zaměstnanců už muselo z hotelnictví odejít a s ohledem na nedobré vyhlídky můžeme očekávat i další propouštění.

Nebude pro hoteliéry o to složitější pak svůj byznys znovu rozběhnout?
Rozjezd bude nejspíše hrozně pomalý paralelně s poptávkou a hoteliéři na to budou reagovat podle vývoje rovněž postupně a pomalu. Bude samozřejmě nutné připravit se dříve, například po technické a provozní stránce, zda-li je vše v pořádku a připravené k rozjezdu, a to včetně personálu. Hotely jsou za stávající situace hodně opatrné a jen málokdo nyní může říct něco konkrétního.

Dotkne se kritická situace i horských hotelů, nebo zájem o pobyty v přírodě neupadá?
Nyní jsou samo sebou také uzavřené a negenerují žádné příjmy. Nicméně na horách jsou hotely pro letošní léto už nyní na čtyřiceti až padesáti procentech své obsazenosti. A věříme, že i díky většímu zájmu o hory budou ještě více obsazené, alespoň pro léto nepředpokládáme velký rozdíl oproti běžnému roku.

Hrozí, že některé hotely už se neotevřou nikdy?
Ano, takové signály tady skutečně jsou, obzvláště z těch městských hotelů.

Vraťme se tedy ještě na okamžik k nim. Vede cesta například skrze různé marketingové aktivity, spolupráci s turistickými lokalitami, zvýhodněné balíčky, vstupy zdarma a podobně?
Městské hotely se rozhodně musí upírat k atraktivitám, které jednotlivá města nabízejí. Oslovili jsme města, ať jdou vstříc místní turistice, ať nabízejí pro ubytované hosty, například slevy ze vstupného na městské atrakce. Důležitá nyní bude i prezentace jednotlivých lokalit. Ostrava, Moravskoslezský kraj i CzechTourism v tomto už jisté kroky podnikají a nezahálejí, což je dobře. No a samozřejmě i samotní hoteliéři musí být více proaktivní, snažit se hosty k sobě opět přilákat a nečekat, že přijdou sami.

Má stát připraven podpůrné programy i pro hoteliéry?
Konkrétně pro hoteliéry a turismus ne, jsou tady známé úvěry s podporou státu Covid I a Covid II. Také Antivirus A nebo B, to je zase podpora zaměstnanosti, kdy by stát měl určitou částkou přispívat na mzdy zaměstnanců, pokud je zaměstnavatel ponechává v práci a platí je. Ovšem jen málokdo dosáhne na nějakou podporu, vše je rychle vyčerpané, podmínky jsou nejasné a vše velmi zdlouhavé. Jakákoliv podpora je vítaná a nesmírně důležitá, ale k ideálnímu stavu to má daleko.