Více než deset let strávil v manažerských funkcích tehdejšího ArcelorMittalu, dnes Liberty Ostrava, naposledy byl místopředsedou představenstva. Od loňska je prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a člověkem nanejvýš povolaným komentovat dění nejen v kunčické huti, ale průmyslových podnicích v regionu obecně.

Možné problémy se zaměstnaností v případě úpadku huti ale Jan Rafaj, toho času též šéf největšího poskytovatele nájemního bydlení u nás, nepovažuje za největší riziko. V čem vidí hlavní hrozbu?

Jak vnímáte tíživou situaci v huti Liberty Ostrava?
Vnímám ji neradostně, a to ze dvou důvodů – jednak jsem tam mnoho let pracoval a snažil jsem se, aby huť měla budoucnost. A pak samozřejmě z pozice zástupce průmyslu jako takového, protože na fungování kunčické huti je dnes navázána spousta firem, které huti dodávají a negativně to velmi ovlivňuje jejich existenci.

Co by ve vašich očích znamenalo, kdyby podnik trvale výrazně omezil prvovýrobu?
Už předchozí krok, kdy v huti zastavili jednu z koksárenských baterií, dával najevo, že stávající vlastník nehodlá rozvíjet prvovýrobu tak, jak dlouhodobě fungovala. Respektive že část vstupů je připraven nakupovat a dovážet odjinud. U koksárenské baterie to je v souvislosti s ukončením těžby černého uhlí v regionu, na druhé straně u vysoké pece to dalece přesahuje tyto hranice a zvyšuje se riziko, že huť se stane závislá na dovozech. A tím ztratí konkurenční výhodu. Vidíme to na případu Vítkovice Steel. Pokud nemáte prvovýrobu, vaše ekonomika je ve větším riziku.

Měla by se v situaci angažovat vláda, jako tomu bylo v minulosti, nebo zastáváte názor - soukromý vlastník, interní problém?
Dotazy na strategii firmy do budoucna jsou tady zcela legitimní, ministr průmyslu a vláda by se vlastníka měli ptát. Má to totiž vliv i na logistiku, dopravu a fungování celého regionu. Odstavení prvovýroby vede v konečném důsledku i k redukci stavu zaměstnanců a nastavení celého podniku. Na primární výrobě závisí i spotřeba energií a celého energetického hospodářství, které je pak zcela jiné, než když jedou pouze válcovny. Ano, soukromá firma to je a vlastník má právo rozhodnout se ukončit výrobu. Toto respektuji a vždy budu, žijeme v demokratické zemi, kde je třeba respektovat právo, že když někdo něco za své peníze koupí, má právo s tím naložit podle svých představ.

Jenže tak jednoduché to není…
Ano, na druhé straně je tady vláda, ministr a další, kteří mají právo, řekl bych spíše povinnost komunikovat s vlastníkem. Je to významná firma, která ovlivňuje celou řadu návazných procesů. Kdyby se ukončila nebo výrazně omezila prvovýroba, bude to v blízké budoucnosti vyžadovat zcela jiný typ přepravy milionů tun vstupního materiálu odněkud někam, bude to mít vliv na zaměstnanost, proto jsou to zela legitimní dotazy. Jestli vlastník odpoví, je věc druhá. A druhý typ dotazů, které mají k huti směřovat a jsou podle mě nejzávažnější, jsou o tom, že Liberty už delší dobu neplatí svým malým a středním dodavatelům, případně platí pozdě, což jim způsobuje závažné problémy a ochromuje to lokální firmy. Velké závazky huť uhradí, ale nejvíce dostávají přes prsty menší dodavatelé, kteří mlčí a doufají, že peníze přijdou. To je za mě jeden z největších problémů současné situace.

Odborníci říkají, že v případě větších problémů se zaměstnaností, a to i u návazných firem, by si trh práce na Ostravsku se situací poradil. Souhlasíte?
Ano, situace je jiná než na konci devadesátých let, kdy se dělala restrukturalizace a nevěděli jsme, kam lidi na trhu práce umístit. Dnešní doba je jinde a nemyslím si, že hlavní problém by byli zaměstnanci, na druhé straně je třeba si přiznat, že jsou to kvalifikovaní lidé, v regionu nadprůměrně placení lidé, a je otázka, jestli by takto placenou a kvalifikovanou práci znovu našli. Dnes hutě patří mezi největší zaměstnavatele inženýrů a dalších kvalifikovaných lidí, ne jen manuálních pracovníků. A je otázka, jestli je tu pro ně adekvátní alternativa. Ale nevidím důvod, aby se huť dostala do takto závažných problémů. Ztráta pro region by na celém tomto problému byla ve ztrátě vyšší přidané hodnoty.

Vedle Liberty začaly prosakovat informace o problémech také v dalších ostravských průmyslových firmách – Vítkovických slévárnách a Vítkovice Steel, které jsou však odlišného charakteru. Jak situaci vidíte tady?
Rozlišil bych tady dvě věci – ano, průmyslová poptávka klesla. Hlásí to už od jara i další stavební firmy, potvrzují to přepravci. Recese ve stavební větvi zkrátka je a může se prohloubit do dalších sektorů. Procházíme jí a potrvá to, než se situace stabilizuje. A vedle toho jsou tu konkrétní problémy konkrétních firem. Každý problém má specifický lék a řešení.

V případě Vítkovice Steel, dalšího velkého zaměstnavatele, to podle informací Deníku není tak, že by firma nehradila závazky nebo neměla peníze, ale řeší složitou otázku ohledně vlastnické struktury a prostřednictvím insolvence hledá cestu k novému investorovi. Je to tak, nebo jde o krycí manévr?Jednoznačné je, že stávající vlastník má omezený výkon možností nakládání s majetkem, což je dáno globální situací na východě. Faktem je, že to komplikuje možnosti chodu firmy. Druhý fakt je, že jsou zásadně závislí na vstupu na bramách, které se na výjimku vozí z Ruska. Bez toho bude mít ekonomika jiný výsledek. Jsou to specifické věci, jak to firma vyřeší, nevím, neznám tamní detaily. Každopádně než aby firma prošla nestandardními nástroji a vyrovnáním, daleko lepší pro region by bylo, aby tady mohl být u těchto firem strategický vlastník s jasnou vizí a možnostmi rozvíjení byznysu.

Naopak Vítkovické slévárny kvůli nemožnosti platit své závazky ve výši asi 700 milionů korun požádaly o ochranu před věřiteli. Dokážete si představit, že totéž v případě nezlepšující se situace v budoucnu učiní Liberty Ostrava? Nebylo by to pak likvidační pro celou řadu dalších navázaných firem?
To je v úrovni spekulace, nevím, co Liberty zamýšlí, jaké má finanční zdroje a co udělá. Jsem si vědom, že bude huť procházet složitou situací na trhu, na peníze bude větší tlak než dříve, ale nechci vůbec předjímat, jak to bude firma řešit. Přál bych si, aby fungovala dál, má strategickou surovinu, kterou budeme potřebovat. Krize ukázala, že mít vlastní surovinu nebo vstupy je pro vlastní byznys klíčové. Není důvod, aby se ocel v Ostravě v blízké době přestala vyrábět. Nejdůležitější je, aby vlastník, který bude chtít rozvíjet strategii, měl primární výrobu, a chci, aby takový vlastník byl.

Lze podle vás očekávat, že přijdou znepokojivé zprávy, ať už finančního či jiného charakteru, ještě i od dalších průmyslových firem v regionu?
Vítkovice Steel i Liberty mají specifický problém, který není primárně způsobený recesí průmyslu, jež nastupuje. Mají své strategické a vlastnické problémy, nemyslím si proto, že situace bude obdobná u některé z dalších velkých firem. Ale právě s ohledem na recesi průmyslu už vidíme firmy, které razantně snižují stavy zaměstnanců, omezují investice, proto jsme tak citliví ohledně jednání s vládou o energiích. Konkurenci to může dál srazit na kolena. Mohou nastat velmi nepříznivé situace, ale zatím bych nechtěl vyhlašovat nějaký armagedon.

Jakou roli může hrát ve stávající situaci Svaz průmyslu a dopravy ČR?
V prvé řadě musí situaci dobře zmapovat a přednášet o ní na fórech k tomu určených, tj. při jednáních s vládou. Upozorňujeme na rovné prostřední, které by v Evropě mělo být, vytváříme podmínky pro transformaci firem, podnikání však za nikoho neuděláme a ani trh nezajistíme, můžeme alespoň napomáhat hledání budoucích trhů, což je budoucnost pro úspěšné české firmy.

.