Vybral jste si obor podnikání náhodou, nebo cíleně?

Spíš náhodou a z rodinné tradice. Jsem vyučený strojař, ale ke sportu jsem měl a mám stále blízko. Proto obchod s koly a velomateriálem je něco, co mě naplňuje a dodává energii. Pekárna je zase rodinná tradice a udržování starých zvyklostí.

Kolikrát už jste měl chuť s podnikáním praštit a proč?

Většinou tehdy, když po mě nějaký úředník něco chce, například nerezové stoly, digitální teploměr do lednice, hasicí přístroj a jeho kontroly, deratizace, bezpečnostní školení, legislativní změny atd.

Dá se u nás už domluvit obchod podáním ruky, nebo důvěra mezi podnikateli ještě taková není?

Myslím si, že jen výjimečně. Je to jen gesto pozdravu, ale málokdo si uvědomí,že podáním ruky stvrzujeme oboustranný poctivý obchod.

Co by vám jako podnikateli nejvíce pomohlo či usnadnilo podnikání?

Legislativa. V zásadě nepotřebuji, aby mi stát nebo někdo pomáhal, ale aby mi neházel klacky pod nohy. Ano, chápu, že musí být nějaká pravidla a řád, ale měly by platit pro všechny.

Jaká vlastnost je pro podnikatele nejdůležitější?

Být lidský a nebýt ,,Pandrhola".

Uvažoval jste někdy, co se s vaší firmou stane, až se rozhodnete v ní skončit? Uvažoval byste třeba o tom, že ji předáte potomkům, vychováte si nástupce, nebo ji prodáte?

Nad prodejem jsem nikdy nepřemýšlel, a pokud některý z potomků bude chtít pokračovat v rodinné tradici, tak mu firmu rád předám.

Vizitka