„Chceme začlenit virtuální realitu mezi naše léčebné procedury pro pacienty s onemocněním pohybového aparátu a nervového systému. V tuto chvíli finišujeme s přípravami a testujeme projekt na našich lázeňských hostech. Co se dnes může zdát převratnou novinkou, se v budoucnosti stane standardem,“ sdělila generální ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi.

Po úrazech a operacích

Jako první přijdou na řadu speciální programy zaměřené zejména na rehabilitaci ruky, dále pro pacienty po různých úrazech, operacích nebo neurologických onemocněních.

Virtuální realitu chtějí lázně využívat i na rehabilitaci pacientů s Parkinsonovou chorobou, kde je potřeba často trénovat i kognitivní motorické funkce. Virtuální realita je velmi slibná i při rehabilitaci vozíčkářů.

Trénink ve virtuální realitě totiž prokazatelně snižuje spastické bolesti a zlepšuje psychický stav pacientů. „Pacienti, které virtuální realita přenese do jiného prostředí, jsou namotivováni, zapomenou na bolest a rehabilitace je příjemnější,“ vysvětluje Jana Trdá ze společnosti VR Life.

Podle ředitelky Lázní Darkov Pavlíny Filipi mají speciální rehabilitační programy s využitím virtuální reality mají potenciál rozchodit částečně ochrnuté pacienty.

Jak to funguje?

Virtuální realita totiž dokáže v podstatě obalamutit mozek, aby znovu vysílal ty správné signály do končetin. Umělé virtuální prostředí vytvořené pomocí počítačové grafiky je iluzí reálného světa, ve které je pacient schopen interagovat, a přitom všemi svými smysly vnímá virtuální svět jako reálný. Využívá se přitom zrcadlových neuronů, kdy se mozek při sledování simulovaného pohybu ve virtuální realitě zapojuje úplně stejně, jako kdyby člověk pohyb sám prováděl. Pacienti pak dělají obrovské pokroky, například jim zesílí svaly. Handicapovanému člověku, který se učí znovu chodit, se tak otevírá nová naděje.

„Když pacient v simulaci vidí, že jeho nohy chodí, přijme to jeho mozek jako fakt a spustí procesy, jako kdyby nohy chodily. Třeba natahuje svalstvo, a tím ulevuje od spastických bolestí,“ popisuje spoluzakladatelka VR Life Jana Trdá.

Při virtuální rehabilitaci má pacient nasazené speciální brýle, které ho přenesou do virtuálního světa, kde provádí různé motorické úkony. Například rukou spojuje různé obrazce nebo chodí po parku a sbírá houby. Brýle jsou napojeny na monitor a fyzioterapeut kontroluje, co pacient ve virtuální realitě dělá, a může mu asistovat a usměrňovat ho.