Hodilo by se začít lidovým pořekadlem. Na každém šprochu pravdy trochu? V případě kunčické huti Liberty Ostrava to platí do posledního písmene. Když huť začátkem podzimu informovala o ukončení provozu vysokopecní koksárenské baterie, proslýchalo se v kuloárech, že se má odstavovat také vysoká pec č. 3. „Nesmysl,“ reagovali mnozí s vědomím toho, že jde o poslední vysokou pec, kterou má huť v provozu. „Nezvratný proces,“ zdůvodňovali svůj klid. Také vedení firmy kroutilo hlavou.

Září se překlopilo do října a ve druhé polovině měsíce kunčická huť informuje: „Z důvodu nedostatečné poptávky v celé Evropě, která je i nadále ovlivňována makroekonomickými faktory, Liberty Ostrava dočasně odstaví vysokou peč č. 3,“ potvrdila v pátek mluvčí podniku Kateřina Zajíčková s tím, že jde asi o dvoutýdenní odstávku, během níž společnost na vysoké peci provede „kosmetickou“ údržbu.

Pokusy s vysokou pecí?

Odbory se bouří, dožadují se společné schůze s nejvyšším vedením huti a se zástupci státu, budoucnost podniku vidí černě a poukazují na několikaměsíční problémy s platbami klíčovým dodavatelům. „Byli jsme seznámeni s jistým plánem. V našem případě to znamená dostat vysokou pec do režimu STOP – START, tedy vypínat a zapínat toto nesmírně složité a drahé zařízení podle potřeby, což z našeho pohledu není ani ekonomické a ani bezpečné. Navíc se obáváme, že se jedná o definitivní ukončení provozu již poslední z původně provozovaných dvou pecí, a tedy finální ukončení primární výroby v ostravské huti,“ uvedly odborové organizace ve svém společném prohlášení.

Pohled na huť Liberty Ostrava. Ilustrační foto.
Liberty Ostrava v pondělí odstaví poslední vysokou pec. Odbory věští katastrofu

Pesimismus či spíše obavy odborů, s nimiž je v kontaktu, sdílí také vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala, jehož Deník v této otázce oslovil. Coby někdejší šéf Třineckých železáren je nanejvýš kompetentní situaci okomentovat. „Klíčová otázka je, jestli vysokou pec znovu rozjedou, nebo ne. Divné je, že vedení huti hovoří o operativním zastavování pece a opětovném rozjíždění. Vždyť to je tak velký agregát, že ho znovu rozjedete možná jednou, víckrát ne. Popadají všechny vyzdívky a keramiky, které jsou na tom nejdražší. Možná dnes mají technologii, která umožní operativní vyhasnutí, ale to se mi nezdá a mám vážné obavy. S každým dalším zhasnutím pece hrozí větší riziko,“ řekl Deníku Jiří Cienciala.

Liberty Ostrava Deníku popsala svůj záměr s chodem vysoké pece. „Z technologického hlediska je možné vysokou pec na omezenou dobu odstavit a znovu úspěšně spustit bez vypouštění tekutého zbytku. Pro delší období je právě postup s vypuštěním tekutého zbytku nezbytný,“ uvedla mluvčí podniku Kateřina Zajíčková, proč je tento postup možný, a upozornila na jeho aplikování už v minulosti. „Společnost Liberty Ostrava již takové odstávky a opětovné spuštění úspěšně provedla, například během epidemie covidu, a je přesvědčena, že tým dokáže tento proces efektivně zvládnout i v budoucnu," dodala mluvčí.

Nemuselo k tomu dojít, připomněl Cienciala

Podle Ciencialy záleží také na tom, jak zodpovědně huť vysokou pec provozovala. „To musí vědět jen oni sami. Jako bývalý generální ředitel Třineckých železáren jsem znal tamní vysoké pece a takový krok bych tam rozhodně nikdy nezkoušel,“ varuje Cienciala, podle něhož je stávající situace kolem Liberty Ostrava smutná zpráva. „A hlavně zbytečná. Nemuselo k tomu dojít, kdyby tehdy nedošlo k bojkotu projektu spojení tří hutí. Zatím Liberty funguje i bez toho, ale tohle jsme teď nemuseli řešit, neexistovalo by toto riziko,“ dodal Cienciala.

Hutní společnosti Liberty Ostrava. Ilustrační foto.
Uzavření části koksovny v Liberty Ostrava vzbudilo v lidech obavy z propouštění

Na co naráží? „Kdysi jsme chtěli tři hutě spojit do jednoho Českého ocelářského podniku, a přestože bylo vše schváleno Evropskou komisí, nepodařilo se to. Od té doby si jde každá huť svou cestou. Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava (dnes Liberty Ostrava) jsou dnes dvě odlišné identity,“ komentoval téma pro Deník před změnou vlastníka ostravské huti předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jindřich Středula.

Důrazná výzva hejtmana

V pohotovosti kvůli situaci v Liberty jsou na městě i v kraji, příliš však nesvedou. „Minulý čtvrtek jsme měli jednání krajské tripartity, kde byli také zástupci Liberty. Potvrdili, že dosud až na pár desítek lidí nikoho nepropustili a uvedli, že zaměstnance potřebují. V dalším kvartále očekávají, že se ceny na trhu vzpamatují a budou znovu vydělávat,“ řekl Deníku náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast průmyslu a energetiky Jakub Unucka.

Problémům huti příliš nerozumí. „Liberty by měla mít ze zisku z minulých let k dispozici tak obrovský polštář, že i když nyní prodělává 40 euro na tuně oceli, a tratí tak jednu nebo dvě miliardy korun, měla by to v pohodě zvládnout. Správná otázka je, jestli firma peníze na účtu skutečně má. Nic víc se však nedozvíme,“ komentuje situaci politik.

Znovuobnovení vysoké pece č. 2, která byla dočasně odstavena z důvodu poklesu poptávky v důsledku pandemie koronaviru v Ostravě, 8. září 2020.
Liberty Ostrava dluží dodavatelům, Tameh jí hrozí omezením energií

Vyjádření k problematice v pondělí poskytl také hejtman kraje Jan Krkoška. „S velkým znepokojením sleduji dění v ostravské huti Liberty Ostrava. Odstavení provozu poslední vysoké pece totiž může mít významné dopady na životy zaměstnanců této společnosti, ale i firem na Liberty navázaných. Ztráta pracovních míst pro stovky, ne-li tisícovky lidí by ovlivnila ekonomickou i sociální situaci v našem kraji. Proto důrazně vyzývám vedení společnosti, aby své další kroky v této situaci činilo s maximální zodpovědností a empatií vůči svým zaměstnancům, ale i regionu, jehož je historicky součástí,“ vyzval hejtman.

Město a kraj jsou však spíše v roli „němého“ přihlížejícího. „Víme o problému a sledujeme ho, ale jako město nemáme jak zasáhnout. Je to ‚soukromá akce‘. Bude to o tom, jestli se majitel rozhodne huť zachránit, a jestli ne, zda do toho nějak vstoupí stát. Vliv města je nulový,“ okomentoval Deníku problematiku primátor Ostravy Jan Dohnal, podle něhož město zajímá především dopad případných problémů s výrobou a propouštěním na trh práce.

„Nechci předesílat, že by se to mělo stát, ale ostravský trh práce je schopen tuto kapacitu absorbovat. Fabrika momentálně není odepsaná, byť je známo, že není v dobrém stavu. Všechny strategické investice ohledně výroby zelené oceli běží. Zjišťujeme na úrovni vlády předpokládané scénáře a monitorujeme situaci,“ doplnil primátor.

OKD jako srovnávací příklad

O vhodnosti zásahu vlády hovoří i Jiří Cienciala. „Kdybych byl ve vládě, zajímal bych se o to. Není to její povinnost, pořád jde o soukromou firmu, navíc se zahraničním kapitálem, ale jde o budoucnost šesti tisíc zaměstnanců v kraji, kde je z minulosti průserů se zaměstnaností víc než dost,“ dodal trefně někdejší český ministr průmyslu a obchodu.

Ilustrační foto.
V dolech OKD se opět těží. K dnešnímu dni se do práce vrátilo 900 zaměstnanců

Moravskoslezský kraj pomocnou ruku nepodá, uměle by korigoval trh. „Něco podobného jsme dělali před pár lety, když se mělo zavírat OKD. Zřídili jsme na kraji komisi, přijali jsme opatření toho typu, že na OKD navázané firmy dostávaly zakázky kraje, vznikla skupina kooperující s úřadem práce. Nakonec se však ukázalo, že nic takového není třeba a trh vstřebal propuštěné lidi i bez zásahu kraje,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka, podle něhož není důvod, aby se nyní kraj angažoval v případě Liberty.

„Vlastně ani nevím, co by v této situaci měl kraj dělat. Liberty je soukromá firma, a když se rozhodne skončit, je to její svaté právo. Formálně tedy není důvod k panice, neformálně samozřejmě víme o zprávách, které kolují světem a říkají, že Liberty neplatí dodavatelům. Přinejmenším máme informace, že alespoň státním organizacím, jako je například ČEZ a další, platí řádně a včas,“ řekl Unucka.

Strach o práci

Právě ohledně zachování zaměstnanosti vládne velká nejistota. Liberty Ostrava i s dceřinými společnostmi zaměstnává na šest tisíc lidí. „Během období odstavení vysoké pece bude zachována plná zaměstnanost, objednávky zákazníků budou i nadále realizovány,“ ujistilo vedení huti prostřednictvím mluvčí Kateřiny Zajíčkové. Otázka je, nakolik zaměstnanci slibům huti ještě věří.

Ilustrační snímek. Protestní mítink před hlavní branou podniku LIBERTY Ostrava v městské části Kunčice ve středu 5. května 2021.
Mezi vedením a odboráři Liberty Ostrava je boj a napětí. Padla ostrá slova

Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost hlásit příslušnému úřadu práce (ÚP) záměr hromadného propouštění, ten však konkrétní firmy nejmenuje, a to ani na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Podle mluvčí Kateřiny Beránkové musí ÚP ctít zákon o mlčenlivosti a neposkytuje informace o zaměstnavatelích, přestože může jít o zaměstnanost tisíců lidí a tedy veřejný zájem.

„Obecně lze říct, že ve společnosti s více než 300 zaměstnanci se o hromadném propouštění hovoří při počtu minimálně 30 lidí. Pokud zaměstnavatelé nahlásí ÚP ČR záměr hromadného propouštění, neznamená to, že lidé okamžitě přijdou o práci. K hromadnému propouštění dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí vždy dojít nebo se může propouštění dotknout jen části z původně deklarovaného počtu zaměstnanců. Vše se odvíjí od situace na pracovním trhu a u konkrétního zaměstnavatele,“ řekl Deníku mluvčí ÚP Kateřina Beránková s tím, že než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru nejpozději 30 dní předem písemně informovat odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR.