Obě hybridní pece pak budou uvedeny do provozu v roce 2023. V porovnání se stávající technologií přinesou zlepšení v oblasti bezpečnosti, vlivu na životní prostředí i nákladů. 

„Tandemové pece byly postaveny v 70. letech. Nyní již nejsou dostatečně konkurenceschopné, výroba oceli v nich je až o 20 procent dražší než u současných technologií. Obnášejí také bezpečnostní rizika, jelikož některé činnosti, jako je odběr vzorků či propalování odpichových otvorů, se stále provádějí manuálně. Tandemové pece ale zároveň již nelze zásadním způsobem modernizovat,“ vysvětlil Jiří Kaluža, ředitel závodu ocelárna v Liberty Ostrava.

Studentka medicíny Mikki Pospech pomáhá na provizorním kovidovém oddělení (původně Chirurgie A) v nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice, 30. října 2020 v Ostravě.
Rozdíl oproti jaru je obrovský, říká ostravská medička o práci na covid oddělení

Hybridní technologie, která v průběhu roku 2023 nahradí stávající čtyři tandemové pece, odstraní bezpečnostní rizika, neboť výroba bude plně automatizovaná. Hybridní pece také razantně sníží výrobní náklady prostřednictvím vyššího výtěžku, kratšího času od odpichu k odpichu a redukce spotřeby kyslíku, energie i žáruvzdorných materiálů pro vyzdívky.

Emise prachu budou o 60 procent nižší

Zásadní bude i snížení vlivu výroby oceli na životní prostředí: například emise prachu budou o 60 procent nižší. Po realizaci připojení k síti velmi vysokého napětí, kdy huť předpokládá, že bude k výrobě oceli využívat 70 procent šrotu a 30 procent surového železa, se také o více než polovinu omezí emise CO2 a o 65 procent emise oxidů dusíku.

Pacienti s covidem zaplňují lůžka nemocnic. Na snímku kovidová ARO jednotka v nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice.
AKTUÁLNĚ: Situace v kraji se zhoršuje. Nemocnice musí přidat další covid lůžka

„Hybridní technologie nám umožní využívat větší objem lokálního šrotu, čímž sníží závislost huti na dovážených surovinách, jako je uhlí a železné ruda. Spojením výroby oceli ze surového železa s technologií elektrické obloukové pece budeme moci flexibilně upravovat poměr surového železa a šrotu ve vsázce, a reagovat tak na měnící se situaci na trhu,“ dodal Kaluža.

Po uzavření výběrového řízení na jaře 2021 bude probíhat výstavba hybridních pecí dva roky, původní tandemové se postupně odstaví a v roce 2024 demontují.

K TÉMATU

Ostravská huť LIBERTY se s odbory dohodla na zvýšení mezd o 2,4 %

Vedení společnosti LIBERTY Ostrava a odborové organizace se dohodly na dodatku ke kolektivní smlouvě na rok 2021. I přes nepříznivou situaci byl dohodnut nárůst mezd o 2,4 % od dubna 2021 a jednorázová odměna ve výši 7500 korun na zaměstnance, která bude vyplacena nyní v prosinci. V platnosti dále zůstává veškerý systém odměn a benefitů. Kolektivní vyjednávání bylo zahájeno 19. listopadu a dohody bylo dosaženo po 4 kolech intenzivního vyjednávání.

„Na tomto balíčku jsme se dohodli i přes tíživé okolnosti, kdy naše odvětví významně zasáhla koronavirová krize a propad poptávky o polovinu, v důsledku čehož jsme byli nuceni dočasně odstavit jednu vysokou pec a část zaměstnanců zůstávala doma z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. To je důkazem, že vedení LIBERTY Ostrava si cení nasazení zaměstnanců a uvědomuje si náročnost práce ve ztížených podmínkách,“ uvedl k dohodě Jakub Juříček, ředitel pro personální záležitosti v LIBERTY Ostrava.

Kromě odměn za splnění hospodářského plánu mají zaměstnanci LIBERTY Ostrava mimo jiné nárok na týden dovolené navíc, příspěvky na penzijní a životní pojištění až 1800 Kč měsíčně, zvláštní odměny při pracovních výročích, narození nebo osvojení dítěte, na zdravotní pobyty dětí a při odchodu do důchodu. Nechybí rekondiční lázeňské pobyty a zdravotní programy, finanční výpomoc v těžkých životních situacích či bezúročné půjčky na bydlení. Firma zároveň přispívá na závodní stravování a na sportovní a kulturní vyžití zaměstnanců i jejich dětí.

„Je pravděpodobné, že máme před sebou další náročný rok, neboť nelze čekávat, že dopad koronaviru na evropské ocelářství je tak náhle zmizí. To, že se nám i za těchto nelehkých podmínek podařilo dosáhnout dohody v tak krátkém čase, svědčí o tom, že vedení huti i odborům jde o stejnou věc. To nám všem umožní soustředit se na plnění nastavených výrobních a finančních cílů a společně pracovat na uskutečňování plánovaných investic, které zlepší flexibilitu a konkurenceschopnost huti, aby se mohla stát předním výrobcem oceli ve střední Evropě s čistou výrobou a kvalitními produkty,“ dodal Juříček.

Ostravská huť spolu s dceřinými společnostmi zaměstnává přibližně 6 000 lidí. Průměrný měsíční výdělek v roce 2019 (bez započtení platů managementu) činil 38 680 korun.