Kliknutím zvětšíteResortu a jeho bývalé šéfce Michaele Marksové (ČSSD) se ale nepodařilo ani v posledním roce vládnutí před volbami prosadit slibované sociální bydlení, zálohované výživné či zákaz posílat malé děti do ústavů. Kritiku sklízí i omezení dávek na bydlení či vyplácení části příspěvků na pomoc v nouzi v poukázkách.
Řadu návrhů bývalá vláda ČSSD, ANO a lidovců prosadila až nedlouho před volbami. Pravicová opozice i zástupci některých organizací to označovali za předvolební rozdávání.
Zvyšovaly se platy
Rozšířil se třeba okruh rodin, které dosáhnou na přídavky na děti. Nárok na dávku budou mít domácnosti s příjmy do 2,7 násobku životního minima místo nynějšího 2,4 násobku. Navíc se přídavky tam, kde aspoň jeden rodič pracuje, zvednou o 300 korun na 800, 910 a 1.000 korun měsíčně podle věku dítěte.
Letos se zvyšovaly také platy, a to hned dvakrát. Od července si díky seškrtání platových tabulek polepšili lidé s nižším výdělkem. Pracovníkům v sociálních službách se tak upravil tarif o 23 procent. Od listopadu se pak přidávalo znovu.
Učitelé si na tarifu přilepšili o 15 procent, ostatní pracovníci veřejného sektoru o deset procent. Kraje si na vládní nařízení o zvyšování výdělků uprostřed roku stěžovaly. Jejich rozpočty s vyššími výdaji na odměňování nepočítaly. Vláda jim pak peníze musela dodatečně poslat.
Růst penzí bude výraznější
Resort znovu připravil i návrh na růst minimální mzdy, který schválila vláda. Od ledna se částka zvýší o 1.200 korun na 12.200 korun. Poroste tak o 11 procent. Odbory požadovaly přidání o 1.500 korun, zaměstnavatelé se klonili k částce 800 korun.
Hospodářská komora vyzývala vládu, aby pro příští rok už minimální mzdu nezvyšovala. Výhrady měly i některé resorty. Bývalý kabinet slíbil, že nejnižší výdělek přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy, slib splnil. Za minimální mzdu pracuje asi 132 tisíc lidí.
Ve Sněmovně se do novely dostala změna valorizace penzí, takže porostou výrazněji. Důchody se budou zvedat o růst cen a o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny. Od ledna se tak zvýší v průměru o 475 korun.
Rodiče si přilepší
Resortu se podařilo prosadit otcovskou a změny v rodičovské. Otcové už brzy budou moci chodit po narození potomka na týdenní dovolenou, dostanou jako ženy na mateřské z nemocenského pojištění 70 procent základu příjmu.
Rodiče budou moci mít také vyšší rodičovskou než dosud, a to až do výše mateřské. Celkovou sumu 220 tisíc tak vyčerpají za kratší dobu. Zavede se také ošetřovatelské volno pro ty, kteří se starají o nemocné příbuzné. Vzít si ho budou moci až na 90 dní, platit se bude z nemocenského pojištění.
Brzdou byly rozdílné představy v koalici
Ministerstvu práce se za celé volební období nepodařilo prosadit zákon o sociálním bydlení, zálohované výživné či změny v péči o ohrožené děti. Brzdou byly hlavně rozdílné představy v koalici. Norma o sociálním bydlení se několikrát přepisovala, do Sněmovny dorazila až na jaře. Shoda na ní ale nebyla. Marksová několikrát vládě předložila i návrh zálohovaného výživného, ani s ním neuspěla.
Sjednotit se nepodařilo ani péči o ohrožené děti, kterou mají nyní na starosti tři ministerstva - práce, zdravotnictví a školství. Podle odborníků na ochranu dětí tak bývalá vláda promeškala ideální příležitost pro reformu, když šéfové všech tří resortů byli z jedné strany, a to z ČSSD. Mohli se mezi sebou totiž snadněji dohodnout.
Do zákona se nepromítl ani zákaz posílat malé děti do ústavů. Česko je podle Asociace dítě a rodina poslední zemí v Evropě, kde je to možné. Za velký počet chlapců v ústavních zařízeních sklízí ČR léta kritiku domácích i mezinárodních institucí.
Některé návrhy z dokumentu vypadly
Ministerstvo představilo letos také koncepci rodinné politiky. Kromě zvýšení mateřské a rodičovské, státních půjček na bydlení či bezplatných školek v ní počítalo i se změnou pravidel umělého oplodnění či s opatřeními k odstranění propasti mezi výdělky mužů a žen. Asistovaná reprodukce a spravedlivé odměňování z dokumentu, který vláda schválila v září, ale nakonec vypadly.
Kritiku si pak resort vysloužil za zpoždění nových informačních systémů pro vyplácení dávek a agendu zaměstnanosti za celkem 1,5 miliardy, které nabraly zpoždění.
Původně měly být v provozu od letošního ledna, plně fungovat začnou ale nejspíš až v roce 2019. Náklady za dvouleté prodloužení a provozování nynějšího modelu jsou kolem miliardy korun, uvedli zástupci ministerstva práce. To navíc v listopadu od jedné ze zakázek odstoupilo.
Od listopadu se začala také část dávek lidem v nouzi vydávat v poukázkách. Kritizovala to třeba Národní rada osob se zdravotním postižením. Podle ní ministerstvo přijetí návrhu, který komplikuje život lidem s handicapem, ve Sněmovně nezabránilo.
Ústavní stížnost směřuje pak na ustanovení o vyplácení doplatků na bydlení. Senátoři navrhují zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které mohou radnice vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů. V nich pak noví žadatelé dávku nedostanou.
20
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
