Evropská unie podle Pařížské dohody usiluje o snížení celkových emisí napříč sektory, přičemž země EU se na celosvětové produkci oxidu uhličitého podílí devíti procenty. „Je potřeba si uvědomit, že výroba oceli v EU má na celosvětovou produkci emisí CO2 zanedbatelný, a to pouze 0,7procentní podíl. Přičemž bez ocelářského průmyslu by nebylo možné na snížení CO2 vůbec pracovat. Bez oceli se zkrátka neobejdeme. Ať už hovoříme o železniční dopravě, tedy výrobě kolejnic a železničního příslušenství, která přispívá ke snížení uhlíkové stopy,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

K dalším výrobkům z produkce TŽ podle něj patří například i ocelové polotovary pro výrobu ložiskových kruhů pro větrné elektrárny, které patří k silně prosazovaným zdrojům takzvané zelené energie alternující uhelným elektrárnám.

Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, 22. září 2019 na letišti v Mošnově.
Dny NATO v Mošnově letos navštívilo 220 tisíc lidí

Výrobky z třinecké huti směřují z bezmála 70 procent na zahraniční trhy. Mezi nejdůležitější exportní země patří Německo, Slovensko, Itálie a Polsko. Evropské trhy jsou ovlivněny připravovanou změnou systému obchodování s emisními povolenkami, která má nastat po roce 2020. Stav obchodu s ocelí navíc ovlivnila ochranářská opatření USA. Huť bude muset v nejbližších letech čelit rostoucím nákladům na emisní povolenky a postupným snížením počtu povolenek alokovaných zdarma. Náklady mají podle předběžných propočtů v roce 2030 dosáhnout v Třineckých železárnách ročně od 1,1 do 1,8 miliardy korun. „U tradičního způsobu výroby železa a oceli na bázi rudné cesty nelze dnes dostupnými technologiemi zajistit uhlíkovou neutralitu,“ upozornil ředitel pro investice a strategii TŽ Radek Olszar.

Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, 22. září 2019 na letišti v Mošnově.
Dny NATO v Mošnově letos navštívilo 220 tisíc lidí

Nové technologie znamenají vyšší náklady. „Otázka zní, jestli odběratelé oceli budou ochotni akceptovat zvýšené ceny ocelových produktů, když trend je dnes opačný, a volají po levnější oceli ze zemí, kde její výroba životní prostředí zatěžuje mnohonásobně více než v Evropě,“ poznamenal generální ředitel hutě.

Ve firmě působí takzvaný Vodíkový tým, který pracuje na implementaci technologie výroby vodíku z koksárenského plynu. „V Třineckých železárnách využíváme k dalšímu zpracování všechny hutní plyny. Využít přebytky koksárenského plynu spalovaného momentálně na teplárně E2 k výrobě vodíku pro prodej například do ekologických pohonů automobilů by dávalo smysl,“ podotýká generální ředitel Jan Czudek. Fabrika by tím přispěla ke snížení emisí CO2 ze spalovacích motorů nepřímo.

Výletní loď na elektropohon nazvaná Harta.
Elektrická loď Harta stále čeká na vyplutí. Schází potřebná razítka