Lidé nejen z Ostravy, ale i z okolních měst a obcí od nás stále častěji zjišťují, že v Polsku levněji nakoupí nejen na trzích, ale i v běžných obchodech, a to skoro vše, od potravin přes nábytek až po nářadí pro kutily.

V sobotu 21. listopadu ráno, skoro až do Chałupek a sousedícího Zabełkóva nemusíme jet po úzké silnici přes Vrbici, jako tomu bylo ještě před několika lety, ale už to svištíme po moderní dálnici. Z Ostravy je to tak otázka deseti minut.

Nejprve míříme na menší trh či burzu, ta je na dohled od starého hraničního přechodu. Prodejci tam nabízejí hlavně potraviny. Lacinou cibuli, česnek, brambory, zelí, květák, ale jsou tu i pultíky s masem, pečivem a cukrovinky. Cedulky s cenami jsou, v korunách, aby to zákazník nemusel přepočítávat na polský zlotý, případně si nemusel měnit peníze v kantoru, jak u našich sousedů říkají směnárně. Prodavač nezapře, že obchodovat umí. Osloví nás, nevtíravě se ptá trochu lámanou, ale srozumitelnou češtinou, o co máme zájem.

„Ten česnek nevypadá špatně, za kolik ho máte?“ ptám se. „Větší balení je za sto padesát korun, to menší za stovku. Ale pozor, to není česnek z Číny. Ten nemá tu chuť a není tak ostrý. To je polský česnek, v tom menším balení máme česnek ze Španělska. Též není špatný,“ vysvětluje prodavač a mezi řečí říká, že se vyplatí koupit i brambory. „Čtyři nebo pět korun za kilo, to u vás neseženete. Vezmi si hned to patnáctikilové balení, dám ti je za šedesát korun,“ přechází sympatický prodavač z vykání do tykání a pokračuje v povídání.

„No, určitě to je teď zase lepší. Lidé se opět vracejí a chodí jich čím dál více. Zákazníci z České republiky tvoří až pětadevadesát procent ze všech kupujících. A jezdí nejen z Karviné, Ostravy, Nového Jičína a měst z pohraničí. Někdy zavolají, zjistí ceny a pak přijedou třeba autobusem až z Brna. Co nakupují? Skoro všechno, protože to tady máme levnější. Kde u vás v obchodě seženeš kuře za méně než čtyřicet korun za kilo? Tak bych mohl pokračovat donekonečna,“ vysvětluje mladý prodavač, který se mi nakonec představuje jako Marosz. „Napiš tam Maroš, vy máte háček,“ dodává na rozloučenou.