Jak vnímáte situaci v roce, kdy město, v jehož čele řadu let stojíte, slaví výročí svého založení?
Rok 2021 je pro Třinec výjimečný po všech stránkách. Na jedné straně všichni prožíváme kvůli koronaviru náročné období a dopady budou obrovské. Na zdraví, psychiku lidí, mezilidské vztahy, ekonomiku státu i rodin. Samozřejmě to ovlivní i rozpočet Třince. Na druhou stranu nás to, co jsme prožili a prožíváme, výrazně posunulo ve vztazích a hodnotách. V předchozích letech jsme se měli po materiální stránce velice dobře a bylo to znát i v městech a obcích. Teď musíme sáhnout do svých rezerv a krizi vyřešit. Každá krize nás ale určitým způsobem posouvá a buď bude člověk nadávat, nebo hledat, jak se ze situace poučí. Za mě je to tedy i výzva posunout se dále. Je pravda, že letošní výroční rok jsme si tady v Třinci představovali jinak. Těšili jsme se, že budeme slavit a potěšíme zdejší obyvatele tím, co kdo má rád. Koronavirus ale udělal své a první polovinu roku proto slavíme virtuálně. Já ale věřím, že v té druhé polovině, se už budeme moci setkávat tváří v tvář.

Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Třinec pořídilo pro své pacientky nové gynekologické a porodnické lůžko. Duben 2021.
Rodičky mají v třinecké nemocnici více pohodlí

Letos Třinec slaví devadesát let od povýšení na město. Jak se obyvatelům města žije dnes?
Když se řekne devadesát let, může se zdát, že jde o město velmi mladé, ale ono to tak úplně není, protože první zmínka o Třinci pochází už roku 1444. To, jaký Třinec je a proč je tam, kde je, ovlivnily zejména dvě události. Tou první a zcela zásadní, bylo založení třinecké huti v roce 1839. Lidé se sem začali stěhovat za prací a život se koncentroval kolem huti. A je tomu tak v podstatě dodnes.
Téměř za branou železáren je škola, dva kostely, lidé tady žijí své životy. Druhou událostí, která zdejší život zásadně ovlivnila, je rok 1871, kdy vznikla Košicko-bohumínská dráha a dalo by se říct, že kdo se nestihl v první vlně nastěhovat k huti, nastěhoval se k železnici. Třinecká huť je už sto osmdesát dva let srdcem našeho města a jeho středem prochází nejen řeka Olše, ale i železniční trať.
Obojí se může zvenčí jevit jako problematické, ale není to tak. Dávno víme, že Třinecké železárny a město jsou takříkajíc spojeny pupeční šňůrou, ale naučili jsme se spolu žít a vidíme v tom pozitiva. Situace, které tady díky těsnému propojení vznikají, musíme řešit a řešíme společně s železárnami. Spolupráce je daná historicky, lidé zde mají práci, a to je zásadní. Dnes je to ale i otázka kultury, sportu i školství.
A že nám prochází železnice středem města? Ano, prochází. My jsme toho využili a vystavěli v centru města železniční zastávku, což je z hlediska dopravy pro lidi pohodlné. Kdo jiný takovou výhodu má? Žijeme ve specifickém městě, které má na jedné straně ve svém středu železárny, ale na druhé straně Třinec, to je i nádherné okolí a zeleň na dosah ruky. Vrch Javorový, Tyra, Oldřichovice, Nebory, to jsou jen některé ze zelených částí města. Jsme průmyslové město obklopené zelení.

Které oblasti života ve městě ovlivnila koronavirová pandemie? A vnímáte její vliv jen negativně?
Koronavirus přinesl mnoho nedobrého, ale také ukázal, které vztahy jsou pevné. A to se týká nejen mezilidských vztahů, ale třeba i spolupráce s místními firmami. Řada z nich nám byla a je v krizové situaci nápomocna. Ukázalo se, že mnohé takovéto vztahy jsou hluboké a jak se na nich dá stavět. Ostatně síla našeho města je v už zmíněné spolupráci s nejvýraznější z místních firem, s Třineckými železárnami. Člověk sám není nic, ale týmovost, spolupráce, partnerství, díky tomu jsou výsledky a ocenění. Tady u nás se jedná o dlouhodobou záležitost.
Koronavirus nás také významným způsobem posunul dále, třeba v oblasti digitalizace a komunikace nejen ve školství, ale i na radnici.

Kdoví, jak by to v pátek odpoledne u řeky Ostravice ve Frýdlantě dopadlo, kdyby odtud nemizely záchranné podkovy?
Nebezpečný jez ve Frýdlantu. Zpětné proudy stahují vše, kradou se záchranná lana

Chceme, aby lidé, kteří tady žijí, věděli, co se v jejich městě děje a stále platí, že informace jdou k lidem tradičně různými cestami. Skrze kabelovou televizi, regionální tisk a již nějakou dobu i přes sociální sítě. Byli jsme ale zvyklí pořádat ve městě setkání a doslova tváří v tvář lidi informovat a diskutovat s nimi, a to teď bohužel nejde. Koronavirus nás takříkajíc dokopal k hledání nových možností a my jsme hledali, nalezli a pustili se do nového způsobu komunikace.
Inspirovali jsme se projektem Pin City, který už v řadě měst funguje. Jde v podstatě o elektronickou platformu, kde občané najdou v základu něco jako přehlednou mapu všeho, co se ve městě děje a plánuje, a je možné s nimi v takovém prostředí i komunikovat. Protože jsme ale specifické město, tak nový komunikační kanál nenese anglický název, ale u nás je to FajnyTřinec.cz. Nedávno jsme jej spustili a na webových stránkách města se lidé mohou už teď podívat jaké akce realizujeme a v jaké jsou fázi. Chci ale zdůraznit, že projekt FajnyTřinec.cz se teprve rodí a jsme na úplném začátku. Chtěli bychom ale této možnosti využít naplno, aby to nebyl jen nějaký zásobník akcí na stránkách, ale aby obyvatelé města našli na jednom místě aktuální informace, které potřebují. Do budoucna i podrobnosti třeba o všech místních školách, nebo o tom, kolik investuje město do jednotlivých městských částí a podobně. Slibuji si od toho nejen velkou transparentnost, ale i způsob, jak bojovat s dezinformacemi, které často mezi lidmi kolují. Je to nový, živý způsob komunikace, který budeme posouvat dále, mimo jiné i do roviny dialogu. Přáli bychom si, aby tento komunikační prostor občané nejen navštívili, ale aby s námi tímto způsobem komunikovali. Aby i oni přicházeli s dobrými nápady a podíleli se na rozvoji města. Je to pro všechny úplně nová cesta a já se na ni moc těším. Skutečně chceme, aby Třinec byl „fajne“ místo pro život. Věřím, že FajnyTřinec.cz nám v tom pomůže.

Hotel Prosper v Čeladné už patří obci.
Starosta Pavol Lukša pro Deník o tom, proč Čeladná koupila hotel Prosper

Jak se současná situace projevuje v oblasti investic ve městě a jeho okolí?
Nezastavili jsme se ani v realizaci investic. Je pravda, že musíme jako dobrý hospodář postupovat opatrněji. Museli jsme se rozhodnout, a bylo to velice těžké manažerské rozhodnutí, které z plánovaných investic přesuneme do příštích let let a které jsou pro město tak důležité, že je budeme realizovat. Jako nezbytné vnímáme zejména investice do dopravní infrastruktury, parkovacích míst a oprav chodníků, protože potíže s tím spojené potkávají občany denně.
Teď, když už počasí dovolí, dokončíme jednu z velkých investičních akcí, rekonstrukci takzvané malé Jablunkovské, která nejenže změní tvář části centra, ale i výrazně zlepší jeho bezpečnost. V následujících týdnech zahájíme další významnou investiční akci, výstavbu parkovacího domu na sídlišti Sosna, kde zoufale schází parkovací místa. I na základě výsledků ankety, ve které se mohli obyvatelé k problematice elektronicky vyjádřit, jsme se po provedené odborné analýze stavu parkování ve městě rozhodli právě pro toto řešení. Stavba bude trvat přibližně rok. Víme, že to s sebou přinese praktické problémy, ale ten, kdo někdy něco stavěl, nebo třeba rekonstruoval koupelnu, tak chápe, že po určité období to znamená nepohodlí, ale nakonec stojí výsledek za to. Věříme, že lidé budou trpěliví. Odměnou pak bude pohodlné parkování v blízkosti domova, v suchu, pod kamerovým systémem.
Plánujeme i investice do budoucna. Chystá se mimo jiné rekonstrukce nadjezdu v Závodní ulici v centru města. Tato významná stavba bude stát přibližně devadesát milionů korun. Zažádali jsme proto o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Později se pustíme i do velké investiční akce Via Sosna, která spojí Lyžbice se sídlištěm Sosna. Jako optimista také věřím, že se brzy budou moci realizovat i ty takzvané třešničky na dortu, jako je třeba už dříve naplánovaná relaxační zóna u Olše .

ŠTAFETOVÝ KOLÍK světová vicemistryně z roku 1983 na čtvrtce i ve štafetě na 4 x 400 metrů a halová mistryně Evropy 1984 Táňa Netoličková (vlevo) teď předala své dceři Janě Slaninové, kterou ve Vítkovicích trénuje.
OSOBNOST REGIONU! Táňa Netoličková: Jarmila? Moje sportovní máma, pomáhala mi

Město v minulých letech i v současnosti získalo řadu ocenění v různých oblastech. Které z nich byste zmínila?
Za zmínku rozhodně stojí úspěchy Třince ve srovnávacím výzkumu Město pro byznys. Ten už dvanáct let hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice a detailnímu zkoumání jsou podrobena města a obce s rozšířenou působností. Třinec se v posledních pěti letech třikrát radoval z první příčky. Opakovaně získané ocenění potvrzuje pověst podnikatelsky přívětivého města.
Město Třinec ale získalo i celou řadu dalších ocenění, zmíním například Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj, nebo Obec přátelská celé rodině. Tato ocenění vypovídají mimo jiné o tom, že jsme nejen dobří hospodáři, ale je pro nás důležité, aby se tady lidem dobře žilo. Vysoký podíl finančních prostředků z rozpočtu města směřuje také do vzdělávání. Soustředit se na mladé lidi a vzdělávání má určitě význam. Když tady budou dobré podmínky pro život, mladí lidé tady budou chtít žít, založí rodiny a postarají se i o své rodiče. A Třinec bude i nadále městem, na které můžou být jeho obyvatelé hrdí. Jednoduše fajne místo pro život!