Úroda třešní byla podle ovocnářů letos solidní. „Ti, kdo nelenili, třešně nasbírali a naložili je do sudů, už mají pálenku doma. Pálit jsme začali už minulý týden," uvedl Marcel Černík z Lihovaru a likérky ve Velké Polomi.

Dodal také, že stále více zákazníků využívá nabídku této pálenice a vozí celé ovoce, ze kterého jim kvas připraví odborníci. „Jsou ale i lidé, kteří si kvasy dělají sami. V případě třešní platí, že kvas může být připravený k pálení zhruba za 14 dní až tři týdny. Většinu třešňových kvasů jsme už u nás vypálili," doplnil Marcel Černík.

Čas meruněk

Ve Velké Polomi si už zákazníci objednávají i vypálení kvasů z meruněk a letních jablek. „Zmíněné druhy ovoce ale k přípravě kvasů lidé moc nevyužívají. Teď bude následovat kratší pauza a pak budeme čekat na objednávky k vypálení podzimních odrůd jablek a švestek. Za litr 50pro-centní pálenky zaplatí zákazník, který přiveze hotový kvas, 120 korun. Pokud dodá celé ovoce a nechá přípravu kvasu a pálení na nás, zaplatí za litr pálenky o deset korun více," dodal Marcel Černík.

První srpnové pondělí začnou pálit i v Pěstitelské pálenici v Ostravě-Krásném Poli. „Zatím objednávek není tolik, abychom mohli jásat. Jako první půjdou do kotle třešně, máme i objednávky na letní jablka. Musíme věřit, že bude slušná úroda podzimních jablek, švestek na stromech totiž v okolí moc vidět není. Tak uvidíme, jak ta sezona nakonec dopadne," odpověděl Antonín Šputa z pálenice v Krásném Poli.

Podle něj jsou zákazníky pálenice převážně muži. „A jde spíše o chlapy ze starší generace. Těm mladým se většinou do pracného trhání či sbírání ovoce moc nechce. A když už něco nasbírají, tak většinou nemají ani čas se zabývat přípravou kvasů. Pokud nám ale dovezou celé ovoce, rádi jim u nás kvasy připravíme," doplnil Antonín Šputa. Za litr 50procentní pálenky zaplatí zákazník v této pálenici 142 korun.

Jak připravit kvalitní kvas?

Podle Antonína Šputy z Pěstitelské pálenice v Krásném Poli obecně platí zásada, že je třeba ovoce co nejvíce rozmělnit a vyrobit z něj takzvanou břečku. „Tím získáme rychleji šťávu a bude jí i větší množství, kvas bude kvalitnější a kořalky bude mnohem více. Musíme ale dávat pozor na pecky. Rozsekané pecky by totiž pokazily výslednou chuť pálenky. Výjimkou jsou švestky. U švestkového kvasu je to jinak, zhruba třetinu ovoce je možné nadrtit i s peckami. Ty obsahují amygdalin, který má typickou hořkomandlovou chuť. Po jeho rozložení jednotlivé produkty přecházejí při destilaci kvasu až do pálenky a dávají jí typické chuťové aroma," vysvětlil Antonín Šputa.