„Na základě podrobného roztřídění obsahu popelnic víme, že průměrná černá nádoba v hutnickém městě obsahuje kromě dalších využitelných komodit vysoké procento bioodpadu, který zbytečně končí na skládce. Jen obyvatele třineckých sídlišť vyhodí měsíčně až 12 tun jídla. Proto po dohodě s vedením města připravili pro sídliště a střed města nový systém separace, využívající speciální utěsněné nádoby na třídění jídelních zbytků,“ uvedl jednatel SMOLO CZ Tomáš Ondraszek s tím, že distribuce nových nádob proběhne 26. až 30. ledna, první svoz nádob na gastroodpady popeláři uskuteční 7. února.

Rozšíření možnosti třídění využitelných surovin o kuchyňské odpady vnímáme jako přirozený vývoj při snaze co nejvíce ušetřit a zmírnit zatížení životního prostředí. Novela zákona o odpadech obcím ukládá zajistit do roku 2025 vytřídění 60 procent komunálního odpadu na využitelné složky a s tím také souvisí neustále rostoucí zákonné poplatky za vyvážení využitelných odpadů na skládky.

Ve městě po novém, na vesnicích postaru

Popeláři rozmístí na sídlištích a ve středu přes 90 speciálních nádob na jídelní zbytky, které nahradí dosavadní hnědé popelnice. Na rozdíl od tradičních, dosud používaných nádob na zelený bioodpad, jejichž obsah se sváží do kompostárny, lze do nových nádob na kuchyňské zbytky vkládat především i odpady živočišného původu. „Postupně bychom tuto síť chtěli navýšit o dalších 30 kusů nádob,“ doplnil Ondraszek.

Nový typ popelnic na kuchyňský odpad určených pro městské části a sídliště o objemu 240litrů má utěsněné víko zabraňující šíření pachu. Pokud je budou občané poctivě zavírat, potkani nebudou moci hodovat na jejich obsahu. Právě Třinec v poslední době musel přistoupit k mimořádné deratizaci kvůli přemnožení potkanů.

Nádoby s budou se pravidelně vyprazdňovat a vymývat, jejich obsah poputuje do bioplynové stanice, kde se z něj vyrobí elektřina a bioplyn.

V okrajových částech, kde se povětšinou zkrmí kuchyňské zbytky zvířatům, zůstanou nádoby na bioodpady pouze rostlinného původu a jejich obsah se bude nadále předávat do kompostárny.

K TÉMATU

Co skrývá popelnice
Podle fyzických analýz odpadů v roce 2021 průměrná česká popelnice naskládce komunálního odpadu obsahovala přes 60 % odpadu, který tam vůbec nepatří.

Co je kuchyňský odpad
Gastroodpad (čili biologicky rozložitelný odpad z kuchyní) vzniká nejen ve výrobnách, restauracích, jídelnách, ale i v našich domácnostech. Jsou to zbytky z přípravy, vaření a to, co se nedojedlo. Mezi gastroodpad se počítají i prošlé potraviny. 

Co s ním?
Kuchyňský odpad je problematický nejen co do množství, ale i co do hygieny, jeho likvidace podléhá přísným regulím.
Pokud se skládkuje, přináší obcím nemalé náklady, navíc je příčinou vzniku skládkového plynu a tzv. výluhů.

Co dát do popelnice na kuchyňský odpad?
Jde o veškeré zbytky nedojedených jídel z domácností, prošlé potraviny, maso, mléčné výrobky, ryby, pečivo, ořezy ovoce a zeleniny, sedliny z kávy, sáčky od čaje, stejně jako prošlé potraviny. Velkou výhodou je možnost likvidace nevyužitých potravin včetně původních obalů.

Jak to probíhá?
Po počátečním oddělení obalů je odpad rozdrcen a naředěn na požadovanou hustotu. Následně putuje přes hygienizační jednotky do fermentoru, kde z něj vzniká bioplyn. Část z něj pohání kogenerační jednotku vyrábějící elektřinu a teplo, další část bioplynu se vyčistí na BioCNG.
Zbytky z fermentace slouží jako ekologické hnojivo, které v tekuté formě doplňuje vláhu do půdy a zároveň jí vrací tolik potřebné organické látky.