Podle principů systému cirkulární ekonomiky hledali výzkumníci možnosti dalšího využití vedlejších produktů hutního podniku.

„Jedná se o vhodnou kombinaci poměru ocelárenské strusky, metalických odprašků, obrusu ze zpracování kovu a metalurgického granulátu z otryskávání železa. Jejich vhodnými kombinacemi spolu s cementem vznikne těžký betonový kompozit, jenž je schopný konkurovat těžkým betonům, vyráběným z těžkého přírodního kameniva,“ upřesnil technický ředitel Třineckých železáren Henryk Huczala.

Na snímku (zleva) brankář Vítkovic Patrik Bartošák a trenér Třince Václav Varaďa.
Už to tak dál nešlo, řekl trenér Varaďa k Bartošákovu konci

Unikátní složení těžkého betonu na bázi vedlejších produktů z hutního podniku vyvinuli v rámci aplikovaného výzkumu v Třineckých železárnách ve spolupráci s Hornicko-geologickou fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB TUO) a výzkumníkem Jiřím Šafratou.

Těžký beton lze využít například pro výrobu laviček, košů, květináčů nebo stínících konstrukcí proti ionizujícímu záření v nemocnicích či laboratořích. První prototypy laviček městského mobiliáře firma odlila v ostravské betonárce tento týden. Až vyzrají, budou nejméně rok testovány ve venkovním prostoru.

Patrik Bartošák
Bartošák není jediný. Slavní hokejoví hříšníci se najdou i v NHL

Tým výzkumníků provedl také sérii několika měření stínících vlastností sudů pro ukládání radioaktivního odpadu. „Náš vyvinutý těžký beton, který slouží jako výplň těchto sudů, má výrazně lepší stínicí vlastnosti, a to až 1,86krát více v porovnání s obyčejným betonem na bázi přírodního kameniva, který se v současné době používá,“ řekl technolog hutě Petr Mlčoch.

Specifikem třineckého těžkého betonu je jeho objemová hmotnost. „Výhodou je, že pro výrobu těžkého betonu se využívají vedlejší produkty, dochází tudíž k úsporám přírodních zdrojů těžkého kameniva,“ konstatovala mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.