Moderní zařízení bylo vybudováno v areálu skládky komunálního odpadu Depos v Horní Suché. Už několik let tam vyrábějí elektrickou energii z plynu, který se jímá přímo z nitra skládky. Nově však budou zpracovávat bioodpad, který se sváží z obcí a měst v okolí. Ten se na 28 dnů uskladní ve velkých fermentačních komorách.

Kontrolovanou mikrobiální přeměnou organických látek bez přístupu vzduchu v nich vzniká metan, který se čerpá do zásobníku a z něj pak putuje do energobloku. „Energoblok tvoří tři mikroturbíny americké výroby, jejichž výkon se dá regulovat podle potřeby. Elektrickou energii využijeme přímo tady v našem areálu a přebytek prodáme do sítě. Plánujeme přitom ještě využití odpadního tepla z turbín," vysvětlil předseda představenstva Deposu a starosta Těrlicka Martin Polášek. 

Cedule na bioplynové stanici hrdě hlásá, že tento projekt nebyl finančně podpořen Evropskou unií. 

Bioplynová stanice pro zpracování bioodpadu v kogenerační jednotce na skládce Depos v Horní Suché. Turbíny k výrobě elektrické energie a tepla z plynu.
Speciální mikroturbíny k přeměně plynu z bioodpadu na elektrickou energii a teplo. Foto: Deník/Libor Běčák

Z bioodpadu metan

Bioplyn je zdroj obnovitelné energie, k jehož výrobě je možné využívat i bioodpady, které by jinak skončily na skládkách, kde by z nich také vznikl plyn, ale bez užitku. Bioplyn vzniká za rozkladu organické hmoty bez přístupu vzduchu. Skládá se především z metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2). Složení bioplynu je odvislé od vstupních surovin. Energeticky hodnotný je v bioplynu metan.

"V areálu skládky v Horní Suché byl slavnostně zahájen provoz bioplynové stanice - první svého druhu v Moravskoslezském kraji a jedné z mála v Evropě, která využívá nejmodernější technologii mikroturbín. Zařízení bude sloužit k využívání bioodpadu z celého Karvinska k výrobě elektřiny a tepla, a to speciální technologii na principu suché fermentace. Na tomto projektu jsme pracovali téměř 8 let. Přestože v průběhu této doby stát významně změnil podmínky výkupu elektrické energie z alternativních zdrojů, což vedlo ke zdrženlivému přístupu poskytovatele dotačních titulů a také peněžních ústavů, rozhodlo představenstvo tento projekt realizovat. Celá investice byla financována z vlastních zdrojů," uvedl Miloš Kývala, prokurista a ředitel společnosti Depos Horní Suchá. 

Stavba bioplynové stanice trvala celkem jeden a půl roku a stála 83 milionů korun. Zpracuje až 12 tisíc tun odpadu ročně, který v současné době společnost kompostuje bez energetického využití. Vyprodukuje 150 m³ bioplynu za hodinu, ze kterého se ročně vyrobí až 1400 MWh elektřiny a 2600 MWh tepla. Vyrobená elektřina odpovídá průměrné roční spotřebě tisícovky obyvatel. Elektrická energie bude využita pro vlastní potřebu firmy Depos a dodávána do veřejné sítě, tepelná energie se spotřebuje v technologickém procesu. Prostá doba návratnosti investice je 10 let (bez započtení úspory pro zákazníky-akcionáře). Investice nebude mít přímý dopad na domácnosti (o poplatku za svoz a likvidaci odpadů rozhodují města a obce), ale díky prodeji vyrobené elektřiny umožní provozovateli nezvyšovat cenu za zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Jedním z důvodů pro vybudování bioplynové stanice byla také náročnost hromadové kompostárny na zábor zemědělské půdy.

„Dostali jsme příležitost vybudovat jedinečné zařízení, které využívá nejmodernější technologii s minimálními provozními náklady a vysokou účinností i spolehlivostí. Výsledkem je plně kontrolovatelný systém s výrazným ekonomickým a společenským přínosem," dodal Radim Vaško, výkonný ředitel společnosti GASCONTROL, která patří mezi zkušené odborníky na plynárenské a energetické technologie. Na stavbě bioplynové stanice spolupracovala s ostravskou firmou TALPA - RPF, s.r.o.

„Oceňuji, že se města a obce - akcionáři společnosti Depos Horní Suchá, pustili do náročného projektu a využití moderních technologií bez státní dotace. Přeji provozovatelům bezproblémový provoz a dobré výsledky," uvedl při slavnostním zahájení provozu bioplynové stanice Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje.

Z biomasy elektřina

Bioplynová stanice umí využít veškeré biologicky rozložitelné odpady, nepodléhající nutnosti hygienizace. Převážně se bude jednat o domovní biologicky rozložitelný komunální odpad, ovoce, zeleninu, štěpku, trávu a pečivo. Zařízení využívá technologie suché fermentace, která se v Evropě rozvíjí teprve v posledních letech a v Česku je málo využívaná. Oproti mokré fermentaci má vyšší pořizovací výdaje, ale na druhé straně přináší nižší provozní náklady a další výhody jako například širší spektrum zpracované biomasy. Svou provozní jednoduchostí vyhovuje biologicky rozložitelným komunálním odpadům.

Základem technologie bioplynové stanice v Horní Suché jsou 4 fermentační komory dlouhé 29 metrů. Bioplyn v nich vzniká kontrolovanou mikrobiální přeměnou organických látek bez přístupu vzduchu. Energoblok pak tvoří 3 mikroturbíny Capstone americké výroby, jejichž výhradním distributorem pro ČR je společnost GGC Energy ze skupiny GASCONTROL. Tyto turbíny mají vysokou spolehlivost, dlouhou životnost a minimální servisní i provozní náklady, jejich unikátní vzduchová ložiska nepotřebují chladivo ani mazivo. „Právě Instalace mikroturbín ve spojení s bioplynovou stanicí je v ČR výjimečná, většina bioplynových stanic má klasické kogenerační jednotky sestavené ze soustrojí spalovacího pístového motoru a generátoru," doplnil Milan Slamečka, obchodní ředitel společnosti GASCONTROL.

Provoz stanice je kromě navážení a vyvážení biomasy plně automatizován, elektronika zajišťuje řízení a monitorování celého procesu a také podává hlášení obsluze na mobilní telefon.