Jaroslav Slavík se živil dělnickou prací na dráze, pracoval v kravínu nebo na šachtě. Po úrazu v roce 1993 se zapsal do kurzu výroby loutek a u těch už zůstal. Teď se věnuje nejen vyřezávání loutkoherců, ale i soch nebo betlémů.

Nejčastěji má ale v rukou právě loutky, které pak prodává do pražských galerií, obchodů, nebo také do divadla loutek v Uherském Hradišti. „Přáli si mít celé loutkové divadlo z mých loutek. Prý se jim s nimi dobře hraje,“ říká řezbář.

Byt a dílna v jednom

Jeho dílna je zároveň jeho domovem. Pracuje v místnosti svého dvoupokojového bytu v centru Ostravy. „Je to pro mě ideální, protože si mohu kdykoli odskočit, kam potřebuji. Jedinou nevýhodou je, že si musím dávat pozor, abych nedělal rámus,“ popisuje Slavík. Dílnu má zaplněnou desítkami dlát, různých druhů a velikostí, rozpracovanými loutkami a drobnými pilinami, které vznikají při řezbě.

Pokud potřebuje nařezat dřevo a připravit hrubou práci, zajede ke kamarádovi, kde si motorovými pilami nařeže vše, jak potřebuje. K tvorbě používá lipové dřevo, které je pro řezbáře ideální. Nařezané hranoly skladuje v krabicích v předsíni. Na ně si předkreslí tvar, který ze dřeva dostávají nástroje v jeho šikovných rukou. Například taková jedna bota pro loutku, ta vznikne asi za dvacet minut.

Šest hodin a konec

Práce je pro Jaroslava Slavíka vášní, jak říká. Musí si však dávat pozor, aby to s ní nepřeháněl. „Nesmím pracovat více než šest hodin. Pak už často dělám chyby, a to nechci,“ vysvětluje. Měsíčně zvládá vyrobit i dvacet loutek, během běžného týdne ale maximálně čtyři. Vždy to záleží na poptávce.

„Může se stát, že vyrobím pouze jednu loutku za čtrnáct dní,“ říká řezbář, jehož dřevění herci dělají radost také třeba v mateřské školce v Kanadě.

Loutky nabízí ve třech velikostech, a to od 24 do 50 centimetrů. „Dělám je jako housle, malé, střední a velké,“ směje se Slavík. Každé postavičce připevní stejné ručičky, lýtka a každá je složená z 15 až 17 dílků. Je to něco jako jeho podpis. Podle Jaroslava Slavíka je nejdůležitější pohyb. „U loutky musí být jasně vidět, že se umí hýbat,“ vysvětluje s tím, že hlavičku upravuje tak, aby loutka mohla sklánět hlavu. Jeho výrobky se u něj dlouho neohřejí. Jakmile jsou hotové, posílá je zákazníkovi.