Podle posledních měření hluk z lodní dopravy, stavebnictví, sonarů a seismických průzkumů definitivně přehlušil tzv. „zdravou“ oceánskou zvukovou scénu. A absolutní většina důkazů navíc svědčí o tom, že hluk způsobený lidskou činností zásadně poškozuje mořský život.

„Znehodnotili jsme celé mořské biotopy a zásadně snížili počty mořských živočichů,“ uvedl pro BBC oceánolog Carlos Duarte ze saúdskoarabské Univerzity krále Abdulláha. On a jeho kolegové minulý týden zveřejnili v odborném časopise Science zneklidňující studii. „Přirozenou píseň oceánů a moří jsme nahradili lidským industriálním hlukem,“ řekl k ní Duarte.

Hluk je pro řadu druhů velký problém. Zvuková komunikace je pro ně totiž základním vodítkem při hledání potravy, komunikaci a sociální interakci v širokých dálavách a hlubinách oceánů. Jejich hlasy se nesou tisíce kilometrů daleko. A nyní se neslyší.

Tajemné písně 

Velká část čerstvě zveřejněného mnohaletého výzkumu se zaměřila především na velké mořské savce, jako jsou keporkaci. Ti mezi sebou komunikují na velké vzdálenosti složitými a tajemnými písněmi. Profesor Duarte uvedl, že nyní narozené malé velryby už neslyší ani tzv. „volání domova“ - tedy hlasy svého rodného stáda - podle kterého se v obrovském oceánu orientují.

Podle Heather Koldeweyové z londýnské Zoologické společnosti byla mořská říše vždy kakofonií zvuků, kterými se mořští živočichové zdravili při setkávání anebo je vydávali před, během a po rozmnožování. „Je to důležitý, ale přehlížený aspekt, podle kterého lze definovat zdravý oceán,“ pokračovala.

Nyní vědci poukázali na další zajímavý fakt z poslední doby. Globální blokáda, kterou na moři spustila covidová pandemie, odhalila, jak velmi snadno a rychle lze problém znečištění hlukem vyřešit.

Skromná redukce

„Úroveň hluku v oceánech se loni, kdy bylo řekněme 60 procent lidí uzavřeno ve svých domovech, snížila přibližně o 20 procent,“ uvedl Duarte. Relativně skromná redukce ale stačila, aby se řada věcí v mořích významně změnila. Nejsnadněji sledovatelní velcí mořští savci byli po dlouhých letech opět pozorováni na jejich bývalých migračních trasách a u pobřeží, kde nebyli po celá desetiletí spatřeni.

„Stačí jen trochu ztlumit naši hlasitost a reakce mořského života je okamžitá a úžasná,“ dodal profesor Duarte s tím, že jsme ale v záchraně podmořských světů stále ještě na začátku. „Podíváme-li se na probíhající klimatické změny anebo na znečištění moří plasty, bude to pro lidstvo ještě dlouhá a bolestivá cesta,“ dodal.