Na většině fotografií, pořizovaných často při východu a západu Slunce, působí Stonehenge jako magický komplex menhirů, trčících osamoceně uprostřed Salisburské pláně. Všichni návštěvníci slavné neolitické stavby ale vědí, že dnes již tomu tak není a že jen pár set metrů od legendárního kamenného kruhu vede rušná silnice A303.

Aby krajině kolem historické památky vrátilo původní ráz, schválilo britské ministerstvo dopravy koncem loňského roku kontroverzní plán vybudovat poblíž Stonehenge více než tři kilometry dlouhý silniční tunel, jímž by se zapustila automobilová doprava pod zem.

Někteří vědci se této výstavby, jež patří mezi největší britské plánované dopravní investice s odhadovanými náklady 1,7 miliardy liber (přibližně 50 miliard korun) obávají. Podle nich nenávratně naruší jednu z nejcennějších starověkých krajin na světě a povede ke ztrátě tisíců prehistorických předmětů a dalších archeologických nálezů. O stavbu tunelu se z tohoto důvodu vede i několik právních sporů, jako alternativa je navrhován obchvat jižně od Stonehenge, které by odvedl dopravu z oblasti.

Začal záchranný průzkum

Archeologové se nicméně již pustili do rozsáhlého výzkumu území, pod nímž by měl tunel procházet, aby ještě před zahájením stavby získali co nejúplnější představu o tom, jak zdejší sídliště z mladší doby kamenné původně vypadalo. A ohlásili první nálezy.

Objev starověkých hrobů, včetně jednoho ukrývajícího ostatky dítěte z doby před více než 4500 lety, opětovně potvrdil, že oblast byla po tisíce let obývána různými starověkými národy. Archeologové také nadnesli hypotézu, že některé z předmětů nalezených v hrobech mohli používat přímo lidé, kteří tajemnou neolitickou památku postavili.

"Nálezy nám umožňují vytvářet si stále podrobnější obrázek o tom, co dělali a jak žili lidé v oblasti kolem Stonehenge," uvedl pro odborný titul Live Science archeolog Matt Leivers ze společnosti Wessex Archaeology.

Právě tato společnost získala od britských úřadů zakázku na důkladný archeologický průzkum půdy před zahájením výstavby tunelu. Její členové poté začali procházet pole podél celého tříkilometrového pásu, pod nímž je tunel naplánován, a zahájili zkušební výkopy v místech, kde se daly předpokládat archeologické nálezy. Tým se řídil leteckým průzkumem a pátral pomocí geofyzikálních přístrojů po místech, kde byla půda v dávné minulosti narušena kopáním nebo různými stavbami a strukturami.

"Nejnovější nálezy byly učiněny během předběžného výzkumu této oblasti, přičemž počítáme s tím, že začátkem letošního roku začne osmnáctiměsíční období úplných archeologických vykopávek," uvedl Leivers.

Hroby z doby zvoncových pohárů

Mezi nejaktuálnější nálezy patří několik hrobů, objevených přímo na jihozápad od kamenného kruhu Stonehenge. Archeologové předpokládají, že pocházejí z kultury zvoncových pohárů, pojmenované podle zvyku pohřbívat mrtvé s keramickými poháry na pití ve tvaru zvonu.

Podle serveru Science Alert obývali lidé této kultury západní Evropu před 4800 až 3800 lety, tedy v pozdním eneolitu neboli době měděné. Jejich epocha je tedy spojená s používáním prvních měděných nástrojů a končí zhruba s nástupem doby bronzové.

V jednom z hrobů našli vědci jednoduchý hrnec vedle ostatků dítěte, z nějž se bohužel dochovaly jen ušní kůstky. Další výkop odhalil kostru ženy, která zemřela jako dvacetiletá. Její tělo bylo uloženo do hrobu ve skrčené poloze, stočené kolem zdobného hrnce či poháru.

Archeologové našli v jejím hrobě také úlomek měděného šídla nebo jehly a záhadný cylidrovitý břidlicový předmět, který prý mohl tvořit třeba součást ceremoniální berly či hole.

Předpokládá se, že oba hroby jsou staré asi 4500 let, což by je datovalo do zhruba stejné doby jako takzvané "modré kameny", tedy menší balvany z modrého doleritu, jež se nacházejí kolem a uvnitř hlavního kamenného kruhu Stonehenge, tvořeného obrovskými monolity z velmi tvrdého křemičitého pískovce (tzv. sarsenu).

Právě modré kameny považují někteří vědci za klíč k pochopení celé památky, protože jejich úlomky a odštěpky byly rovněž ukládány do hrobů rozesetých v okolí Stonehenge - patrně tomu tak bylo proto, že lidé věřili v jejich léčivou či zázračnou moc. Kamenný kruh Stonehenge tak podle této hypotézy představoval pro kulturu zvoncových pohárů jakési léčebné centrum, využívající magickou moc modrých kamenů.

Zakopaný majetek a dávné hradby

Podél plánované trasy tunely byly nalezeny také podzemní skrýše jiných pravěkých předmětů, například hrnčířských nádob, pazourků nebo opracovaných jeleních parohů, které mohly sloužit jako bodné nástroje.

"Stonehenge se budovala po velmi dlouhou dobu; dokončení i pouhých částí celé stavby mohlo trvat roky či desetiletí," uvedl Leivers. "Je tedy zcela představitelné, že lidé, kteří zde ukryli tyto předměty nebo byli poblíž pohřbeni, hráli při stavbě Stonehenge nějakou roli."

Předběžný archeologický průzkum odhalil jihovýchodně od památky také příkopy, jež mohly být součástí pevnosti z doby železné, přezdívané "Vespasiánův tábor". Toto přízvisko získala podle římského vojevůdce a pozdějšího císaře, který během římské invaze do Británie po roce 43 našeho letopočtu vedl římská vojska, procházející oblastí právě kolem Stonehenge. Přesto neexistují žádné důkazy, že by s ním měla zmíněná pevnost opravdu něco společného.

Archeologové našli také systém zasypaných příkopů jižně od hrobů, jenž tvořil zřejmě cosi jako ochrannou hradbu. Podle Leiverse pochází zřejmě ze střední a až pozdní doby bronzové, tedy z doby před zhruba 3500 lety.

V půdě kolem těchto příkopů se dále našlo velké množství spáleného pazourku, což může nasvědčovat tomu, že se tam odehrávaly nějaké aktivity, při nichž hrála roli špína a zápach.

Tunel ano či ne

Smlouvu s Wessek Archaelogy o záchranném archeologickém průzkumu uzavřela státní společnost Highways England, jejímž úkolem je provozovat, udržovat a zlepšovat stav anglických silnic a dálnic a která má na starost i stavbu plánovaného tunelu.

Neolitický památník se jinak dodnes nachází na volné pláni, narušené pouze nedalekou silnicí. Cesta jen pár set metrů od kamenného kruhu vznikla již v 19. století, problémem se však stala až po prudkém rozvoji automobilové dopravy. V současnosti jednak kazí některé pohledy na památku, jednak vadí hluk z osobních a nákladních aut, jenž je uvnitř kamenného kruhu silně slyšet.

Záměr převést dopravu tunelem pod zem vyvolává již zmíněné kontroverze, podle Leiverse však nebude mít navrhovaný způsob stavby tunelu - tedy ražba hluboko v podzemí - žádný vliv na možné prehistorické artefakty a další archeologické nálezy, ležící jen v malé hloubce pod povrchem.

"Archeologie se stavba dotkne jen v oblasti, kde se budou nacházet portály tunelu, a podél silnice na východ a na západ," tvrdí Leivers. Až navíc začnou úplné archeologické vykopávky, což by mělo být ještě letos, umožní podle jeho slov prostudovat dlouhý úsek krajiny po obou stranách neolitické památky.

"Jde o oblasti, o něž se lidé na rozdíl od samotného kamenného kruhu tolik nezajímají, ale jejich výzkum nám nabízí mimořádně cennou příležitost zasadit Stonehenge do širšího krajinného kontextu," uzavřel Leivers.