Studie, citovaná pozitivně ve více než 2200 dalších akademických pracích, se zabývala specifickým proteinem nazvaným Aβ*56, jenž se jevil u Alzheimerovy choroby jako slibný pro časný zásah.

A*56 je beta amyloid. To je protein, který se podle vědeckých předpokladů podílí v netoxické formě na usměrňování, ochraně a údržbě centrálního nervového systému, ale v toxické vytváří v mozku shluky jedovatých usazenin, tzv. senilní plaky, jež narušují funkci mozkových buněk.
Předpokládá se, že právě vytváření těchto škodlivých shluků souvisí s rozvojem Alzheimerovy choroby. Nově vyvíjené potenciální léky proto cílily na různé typy těchto proteinů.
Snímky jsou možná zfalšované, ozval se whistleblower
V lednu 2022 se ale ozval whistleblower Matthew Schrag, neurovědec z Vanderbiltovy univerzity, který oznámil americkému Národnímu zdravotnímu úřadu své podezření týkající se Lesného snímků. Odborný časopis Science poté požádal dva experty na obrazovou analýzu, aby přezkoumali Lesného publikovanou práci, a jejich závěry odpovídaly Shragovým obavám. Informuje o tom Business Insider.
Analytici identifikovali celkem 20 „podezřelých dokumentů“, jejichž autorem je Lesné. Deset z nich přitom souviselo s Aβ*56, uvedl časopis Science. Snímky nyní budou podrobeny dalšímu zkoumání, aby se potvrdilo či vyvrátilo, že s nimi bylo manipulováno.

Podle neurovědce ze Stanfordské univerzity Thomase Südhofa bude „nejzřejmějším“ dopadem případné potvrzené manipulace to, že přijdou vniveč finance Národního zdravotního ústavu investované do Lesného práce i do dalších vědeckých úvah, které z ní vycházely.
Na Alzforu, odborném internetovém fóru určeném k diskusím o Alzheimerově chorobě, se ozvalo anonymně několik vědců, že se pokusili vlastními pokusy zopakovat výsledky z Lesného studie, ale nepodařilo se jim to.
„I když jsou profesní přestupky vzácné, platí, že vložíme-li do klíčových uzlů našeho souhrnu vědeckých znalostí zfalšované ideje, může to poškodit naše celkové chápání dané problematiky,“ řekl Shrag časopisu Science.

Lesného studii zveřejnil v roce 2006 akademický časopis Nature, jenž nyní podle oznámení svého vydavatele přešetřuje dané obvinění.
Podle webu Science Alert jde o další ránu zasazenou výzkumu amyloidu beta v souvislosti s Alzheimerovou chorobou. Tento výzkum se už dostal pod drobnohled poté, co vědci zpochybnili některé indicie podporující myšlenku, že kognitivní schopnosti lidí s Alzheimerovou chorobou zlepšuje lék Aducanumab, schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Hlavní složkou senilních plaků, nalezených v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou, je vláknitý bílkovinný agregát amyloid beta. Komunikaci nervových spojů s tímto amyloidem může změnit oxytocin
Výzkum by měl přesto pokračovat
Podle předních mezinárodních organizací zaměřených na výzkum Alzheimerovy choroby, Alzheimer's Research UK a Alzheimer's Society, jsou sice zjištění o možných podvodech v Lesného práci znepokojivá, ale výzkum amyloidních proteinů v souvislosti s touto chorobou by to nemělo nijak ohrozit.
„Navzdory těmto obviněním bychom neměli dovolit, aby bylo podkopáno úsilí tisíců vědců zabývajících se Alzheimerovou chorobou – jejich usilovná práce nás přibližuje k novým způsobům léčby, jež je životně důležitá pro miliony lidí žijících s touto nemocí. Hypotéza amyloidu samozřejmě vyvolává legitimní i kritické otázky, ale to je naprosto normální a nezbytná součást vědy,“ uvedla v tiskovém prohlášení poskytnutém listu Business Insider Sara Imarisioová, vedoucí výzkumu Alzheimerovy choroby z Alzheimer's Research UK.

Spoluautorka Lesného prací Karen Hsiao Asheová si stojí za tím, že shluky Aβ*56 hrají při Alzheimerově chorobě důležitou roli. „Vědci naší laboratoře pravidelně a reprodukovatelně detekují Aβ*56 u laboratorních myší,“ napsala Asheová na Alzforum.
Science Alert k tomu podotýká, že v pracích Asheové, na nichž nespolupracovala s Lesnéem, se časopisu Science žádný důkaz manipulace najít nepodařilo. Science se pokusil kontaktovat i Lesného, aby se k věci vyjádřil, ale bohužel neúspěšně.