V horkých slunečních dnech si většina lidí dopřává odlehčenou verzi jídel či méně chodů. Studie zveřejněná v časopise Nature Metabolism ale překvapivě odhalila, že v chuti k jídlu po vystavení slunci existuje rozdílnost mezi pohlavími. Muži jsou totiž v takových chvílích hladovější, než ženy. Může za to vliv hormonu ghrelin, který se u nich uvolňuje po působení ultrafialového záření na pokožku.

Profesorka na katedře molekulární genetiky a biochemie člověka na univerzitě v Tel Avivu Carmit Levyová a její kolegové chtěli zjistit, zda muži a ženy reagují odlišně na různé podněty životního prostředí. Mezi ty patří i vystavení se slunečnímu záření, které je hlavním zdrojem ultrafialového záření. Vědci analyzovali údaje od tří tisíc účastníků a zjistili, že muži snědí v parných dnech o tři sta kalorií denně navíc.
Podle portálu NewScientist navíc muži ve slunečních dnech zkonzumovali o sedmnáct procent jídla denně více než po zbytek roku. To může stačit k tomu, aby nabrali na hmotnosti. U žen zůstal příjem přibližně stejný.
Půl hodina stačí
Při dalším zkoumání odborníci zjistili, že ke zvýšení hladiny hormonu ghrelin, který zvyšuje chuť k jídlu, u mužů stačí necelá půl hodina na poledním slunci.

Ženy se tohoto důsledku pobytu pod slunečními paprsky bát nemusí. Podle vědců to může být dáno tím, že u žen tento účinek slunečního záření blokoval hormon estrogen.
Jinak ale studie odhalila, že muži reagují na ultrafialové záření lépe než ženy.
Čas jít ven
Hormon ghrelin je vylučován hlavně žaludkem a kromě růstu apetitu je zodpovědný také za růst organismu. Pocit hladu stimuluje skrze vylučování růstového hormonu a uvolňuje se z tukových zásob v kůži. Kromě toho ale snižuje zánět a krevní tlak. „Ghrelin může být pojítkem mezi vystavením slunečnímu záření a snížením výskytu kardiovaskulárních onemocnění," řekla Levyová.
Podle ní není jasné, proč se při působení slunečného záření uvolňuje tento hormon u mužů v tak velké míře. Může jít ale o reakci na to, že jsou lidé v létě i horkých dnech fyzicky aktivnější. „Kůže je největším orgánem těla, takže dává smysl, že dokáže vnímat prostředí. Tělo může cítit, že na něj působí UV záření, a že je pro hormon čas jít ven,“ uvedla profesorka.
Rakovina i stárnutí
Nové zjištění zvětšuje množství důkazů o tom, že vliv slunečního záření může být komplexnější, než kdy kdo čekal, píše list Guardian.
Mírné vystavování slunci může v průměru prodloužit délku života, jelikož chrání před kardiovaskulárními chorobami. Díky uvolnění cév tak může přiměřený pobyt na slunci snížit krevní tlak a pozitivně na organismus působí také produkce vitaminu D, která je s ním spojena.

Když se to však přežene, hrozí rakovina kůže. Mnoho studií podle American Cancer Society zjistilo, že s delší dobou pobytu na slunci jsou spojeny kožní nádory, vážné spáleniny, a také jaterní skvrny a jiná poškození kůže. Při nadměrnému vystavení se UV záření rovněž může nastat předčasné stárnutí pokožky, oční problémy a oslabení imunitního systému.