Nové záznamy fascinují laiky krásou a astronomy ostrostí a detaily. Snímky z nitra Mléčné dráhy sonda zachytila pomocí pozorování infračerveného světla, které lidské oko nevidí. Díky tomu vědci získali přístup k dosud neviditelné části galaxie.
„Webbův snímek je ohromující a vědecké poznatky, které z něj získáme, jsou ještě lepší,” sdělil v prohlášení Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) hlavní výzkumník týmu Samuel Crowe.
Dalekohled Jamese Webba už dříve zachytil dosud nepozorované detaily pozůstatků hvězdy po explozi:
Astronomové díky modernímu vybavení Webbova teleskopu pozorovali oblast Sagittarius C (Sgr C) a nahlédli do plynu a prachu, který při pozorování běžným způsobem zakrývá střed Mléčné dráhy. „Doposud jsme o této oblasti neměli k dispozici infračervená data s takovým rozlišením a citlivostí. Vidíme zde proto spoustu prvků poprvé,” řekl Crowe.
Oblast Sgr C, je jednou z největších záhad, neboť je místem, kde se tvoří nové hvězdy a doposud ji vědci nemohli pořádně zkoumat. Nachází se asi 300 světelných let od supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy. Jeden světelný rok odpovídá 9,46 bilionu kilometrů, vysvětlila stanice CNN.
Oblast zobrazená na snímku je asi 50 světelných let široká a nachází se asi 25 000 světelných let od Země, informoval web Universe Today. Crowe a jeho tým tvrdí, že teleskop je dostatečně blízko, aby mohl studovat jednotlivé hvězdy. „Odhaluje neuvěřitelné množství detailů, díky čemuž máme možnost studovat vznik hvězd způsobem, který dříve nebyl možný,” doplnil.
Astronomové před nedávnem identifikovali 18 tisíc hvězd z počátků Mléčné dráhy:
Podle odhadů v oblasti vzniká asi půl milionu hvězd ošlehávaných intenzivním zářením z okolních hustě nakupených hvězd. Vědci doufají, že odhalí důvod, proč a jak vznikají v tak intenzivním prostředí.
Chtějí také zjistit, kolik jich tam vzniká a zda se hvězdní obři tvoří spíše v blízkosti galaktického středu či naopak ve spirálových ramenech galaxie. „Obrovské hvězdy jsou továrny, které produkují těžké prvky, tudíž jejich lepší pochopení pomůže k pochopení vzniku velké části vesmíru,” dodal Crowe.
V srdci malé hvězdokupy, která je na snímku oranžově zakroužkovaná, je podle vědců dosud neznámá obří protohvězda, což je vývojové stádium hvězdy poté, co se mateřská mlhovina začne smršťovat. Její hmotnost je podle odborníků 30krát větší než hmotnost Slunce, uvedl web Science Alert.
Astronomové tvrdí, že oblak, ze kterého protohvězdy vznikají, je tak hustý, že světlo hvězd skrz něj nepronikne až k teleskopu. Zdá se proto, že je část snímku v místě, kde vznikají hvězdy, která je označena zelenou přerušovanou čárou, méně plná. Ve skutečnosti je to ovšem jedna z nejhustěji zaplněných oblastí na snímku
Prohlédněte si unikátní vesmírné obrazy, které v minulosti zachytil Webbův teleskop:
Dalším detailem, kterým se vědci teprve budou zabývat, jsou jehlovité struktury rozbíhající se do všech směrů v ionizovaném vodíku. Ten je na snímku vyobrazený modře a je ohraničený žlutou přerušovanou čarou.
Není to zdaleka poprvé, kdy vědce i veřejnost uchvátily snímky z Webbova teleskopu. Deník například již dříve informoval o záznamu Cassiopeie A, který astronomům odhalil doposud nepozorované pozůstatky hvězd po explozi.
Teleskop zachytil kaleidoskop barev nejmladšího známého zbytku supernovy v Mléčné dráze. „Cassiopeia A představuje naši nejlepší příležitost, jak se podívat na pole trosek supernovy po explozi a provést jakousi hvězdnou pitvu, abychom pochopili, jaký typ hvězdy zde předtím byl a jak vybuchla,“ řekl tehdy vedoucí výzkumník Danny Milisavljevič.
Zánik hvězdy ale není to jediné, co Webbův teleskop zaznamenal. Na Zemi poslal dokonce i snímky zrození hvězdy. Jedinečné záběry vzniku hvězdy HH 212 vědcům umožnily získat nové informace o tom, jak tato vesmírná tělesa vznikají.
