Kliknutím zvětšíteModel nadále přisuzuje vítězství koalici Pirátů a Starostů, její podpora však klesla z květnových 27,5 procenta na aktuálních 25,6 procenta. Druhé hnutí ANO naopak poprvé od začátku roku zaznamenalo po poklesech nárůst preferencí z 22,8 na 23 procent. Na třetím místě by skončila koalice Spolu tvořená ODS, TOP-09 a KDU-ČSL. Kdyby se volby konaly dnes, získala by 20,3 procenta hlasů.
Zrcadlově oproti hnutí ANO se vyvíjejí preference SPD. Ty až dosud mírně posilovaly, aktuální pokles na 10,4 procenta je první za uplynulých šest měsíců. Preference KSČM a ČSSD lehce oslabují dlouhodobě, komunisté by nyní obdrželi 5,6 procenta hlasů, socialisté 4,9 procenta.
Hlavním vyzyvatelem sociálních demokratů v boji o to, kdo se dostane do sněmovny, se stalo hnutí Přísaha. Momentálně mu náleží 4,1 procenta hlasů, jeho obliba přitom v posledních týdnech roste. Těsně nad třemi procenty, a tedy s vidinou stálého státního příspěvku, se pohybují také preference uskupení Trikolóry, Svobodných a Soukromníků.
Volební model Deníku byl 2. července aktualizován o dva poslední průzkumy agentur Median a Ipsos.
Podle Medianu by volby do Sněmovny v červnu vyhrálo ANO s 26 procenty hlasů. Po čtyřech měsících se tak opět dostalo v průzkumu do pozice lídra, kde vystřídalo koalici Pirátů a Starostů. Tu by podpořilo 21,5 procenta lidí. Následovala by koalice Spolu s 20 procenty hlasů.
Do dolní parlamentní komory by se ještě dostalo SPD (8,0 %) a hnutí Přísaha (6,0 %) před KSČM (5,5 %) a ČSSD (5,0 %), tvrdí Median.
Podle Ipsosu by v červnu získalo nejvíce hlasů také ANO (23,5 procenta). V těsném závěsu by skončila s 23,1 procenta koalice Spolu, následovaná koalicí Pirátů a STAN s 22,4 procenta hlasů. Vzhledem ke statistické chybě, která je u malých stran plus minus 1,1 procentního bodu a u velkých stran až 3,1 bodu, by vítězem mohlo být kterékoli z těchto tří uskupení.
Přes pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny by se v červnu podle Ipsosu dostalo ještě SPD, které by získalo 9,6 procenta hlasů, a hnutí Přísaha s 5,6 procenta. ČSSD a KSČM by měly shodně 4,7 procenta hlasů.
Jak Deník model počítá
Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o 22 posledních průzkumů zmíněných společností.
K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.
Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.
Syndrom skrytého voliče
„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.
„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.
Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.
Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?
„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
