Projekty, u nichž se objevuje asi nejvíce protichůdných názorů, jsou s největší pravděpodobností areál chaty Koksař a jeho využití a ambiciózní projekt Cérka, kterému se v následujících řádcích věnujeme obšírněji.

Asi nejvíce, a to nejen v Trojanovicích, se v poslední době hovoří o projektu Cérka, který má vzniknout v místě bývalého Dolu Frenštát. Jiří Novotný v projektu vidí obrovský potenciál. „Od toho, že vodní nádrž Lubina bude místo zásobování technickou vodou dolu Frenštát mít rekreační funkci, přes cyklostezky propojující dva kraje a všechny části obce Trojanovice až po inovační centrum, které bude součástí projektu a bude pomáhat začínajícím i stávajícím firmám k posunu o úroveň výše. Je třeba si říci, že kromě nastavené spolupráce s 6 univerzitami, spolupracuje obec také s desítkami institucí, z nichž nejvýznamnější jsou Moravskoslezský kraj, Ministerstvo životního prostředí, Moravskoslezské inovační centrum a CzechInvest,“ uvádí Jiří Novotný.

Základní škola Náměstí v Kopřivnici.
Komunálky v Kopřivnici: bývalá škola jako volební téma

Doplňuje, že domlouvají, aby v místě byla rovněž správy CHKO Beskydy a experimentální terénní pracoviště Ostravské univerzity pro 200 - 250 studentů. Samozřejmostí jsou místní firmy, které projeví zájem o umístění v lokalitě, a služby pro obyvatele Trojanovic jako je obchod, kavárna a další. „Vše toto by mělo zajistit, že naše děti nebudou odcházet do velkých měst, ale budou využívat potenciál tohoto místa a celého Frenštátska. Součástí projektu je i bydlení, takže projekt Cérka má výrazný potenciál ochránit současné paseky od zástavby,“ pokračuje Jiří Novotný a upozorňuje, že od května 2021 bylo 190 jednání, vše ale stojí a padá se zásypem dolu. V současné době se naváží materiál na zásyp. Neustále však slyším, jaká je to škoda jak by se jámy mohly využít. Byly k tomu zpracovány studie, věnovali jsme se tomu na několika jednáních a vzniklo obsáhlé odůvodnění s mnoha přílohami které jasně říká, že jámy jsou pro energetiku nevyužitelné,“ dodává Jiří Novotný.

Přístavba hotelu Praha v Novém Jičíně.
Volby na Novojičínsku: oslovení zastupitelé preferují hlavně bydlení

Z poměrně složité odpovědi zastupitele Jana Gajduška se dá vypíchnout alespoň tolik, že podle něj současný stav průzkumného díla dolu Frenštát - západ a sever jsou v podstatě ruiny a pokud by došlo k otevření dolu, tak se dá očekávat velmi negativní dopad v podobě propadů, sanací, odlivu obyvatel, narušení sociálního smíru a dalších faktorů s tím spojených. „Projekt Cérka má potenciál, čili ambici, tvořit nové prostředí k životu, nové pracovní a ekonomické příležitosti. A jak velký je tento potenciál? Začalo se závozem průzkumných šachet, pokračovat se bude rekultivací a stále se hledají a diskutují možnosti využití. Pokud si načrtneme na osu těžbu jako mínus, současný stav jako nulu, rekultivaci jako plus, pak cokoli dalšího je dvojnásobné plus s výhledem trojnásobného plus,“ vyjádřil se Jan Gajdušek.

Kopřivnice.
Co vnímají kopřivničtí politici ve městě jako problém? A jak na něj?

Opoziční zastupitel Jiří Horák naopak vnímá projekt Cérka jako vybudování dvaadvacetihektarového satelitu na okraji obce v Chráněné krajinné oblasti Beskydy z dotací Evropské unie. „Na jedné straně je v centru obce téměř stavební uzávěra, takže když si místní chtějí postavit bydlení za své peníze, nemají kde. A na druhé straně se z dotací staví satelit. Má to ještě jeden rozměr, jsou to jakési dotace z Evropské unie na urychlení ukončení těžby uhlí. V České republice se z uhlí vyrábí 43 procent elektřiny, takže tyto dotace lze označit jako takzvané krvavé peníze, kdy Evropská unie chce, aby byl u nás byl nedostatek elektřiny a ten zbytek byl neuvěřitelně drahý. Což se již děje,“ myslí si Jiří Horák Pozemky po bývalém Dolu Frenštát by podle něj měly opět sloužit přírodě a zemědělství – tedy měly by tam být byly louky, pole remízky, lesík. „Případně na omezené ploše u jam postavit objekty úložiště energie,“ podotýká Jiří Horák.

Další opoziční zastupitel Tomáš Střalka to vidí podobně jako jeho kolega. „Záměrem projektu Cérka je zastavění areálu Dolu Frenštát a jeho proměna v takzvaný Chytrý venkov. V plánu je vystavět moderní obytné domy, vzdělávací zařízení, průmyslové objekty a vše tak nějak propojit v jeden chytrý a udržitelný celek. My si ale myslíme, že lepší než zabetonovat dvaadvacet hektarů bývalého areálu dolu a jeho okolí, je vrácené pozemky patnáct let nevyužívat komerčně a nechat je k využití našim potomkům. Ať se tam třeba raději pasou krávy, nebo ať tam nějaký ogar či cérka suší seno. Moderní satelitní centrum, které zatíží okolí neúměrným hlukem a dopravou, a které může přinést v následujícím nejistém období obrovské finanční problémy obci, nepotřebujeme. Tak extenzivní projekt jako Cérka by rozházel rozpočet ne jedné obce,“ domnívá se Tomáš Střalka.

ANKETA

Obec vlastní chátrající areál bývalého rekreačního střediska Koksař, Předpokládáte, že by se v dohledné době mohlo něco v souvislosti se zmíněným areálem?

Jiří Novotný.Jiří Novotný.Zdroj: Deník/Ivan PavelekJiří Novotný, starosta, Naše Beskydy:

Co se týká chaty Koksař, tak tam ve spolupráci s Masarykovou univerzitou hodláme místo dotací využít princip participativního bydlení tak, aby tento potenciál byl využit primárně místními občany a z Koksaře se nestalo investiční bydlení. Odzkoušíme si tak tento v západních zemích hojně využívaný princip i pro budoucí projekt Cérka. Participativní bydlení se bude chystat v roce 2023 tak aby se v roce 2024 mohla zahájit rekonstrukce Koksaře.

.

Jan Gajdušek.Jan Gajdušek.Zdroj: se svolením Jana GajduškaJan Gajdušek, zastupitel, Naše Beskydy:

Obec areál střediska Koksař koupila již jako zchátralý. Důvody koupě byly pro mě osobně dvojí. Za prvé, velká přiléhající louka byla ideálním prostorem pro záchytné parkoviště k přístupu na Pustevny a za druhé využití objektu a přilehlých chatek k přestavbě na byty k trvalému bydlení. Projekt parkoviště je před realizací a projekt přestavby hlavní budovy ve stavebním řízení. Řešení těchto projektů je zatím kryto z rozpočtu obce, počítá se s dotačními tituly na rozvoj dopravní a turistické infrastruktury a dále s přislíbenými programy na rozvoj bydlení.

Jiří Horák.Jiří Horák.Zdroj: se svolením Jiřího HorákaJiří Horák, zastupitel, Naše Trojanovice:

Rekreační středisko Koksař bylo zakoupeno v minulém volebním období. Po volbách už to bude třetí volební období, kdy se řeší, co s tím a kdo to bude platit. Zatím se tam usídlili pouze bezdomovci.

.

.

.

.

Tomáš Střalka.Tomáš Střalka.Zdroj: se svolením Tomáše StřalkyTomáš Střalka, zastupitel, Naše Trojanovice:

Koksař se kupoval neuváženě kvůli zdání nedostatku parkovacích míst v Ráztoce, který vznikl hlavně v důsledku výstavby Stezky v korunách stromů, jejíž výstavbu posvětil starosta Novotný bez vědomí zastupitelů obce. Zastupitelé za Naše Trojanovice hlasovali proti předražené koupi Koksaře. Pokračovalo to v osvědčeném modelu starosta plus architekt Mrva bez jasné koncepce. Dnes víme, že parkovací místa nechybí a v areálu Koksaře ani nebude dům s pečovatelskou službou, o němž starosta Novotný také mluvil. Pokud se nepodaří najít nějaký jiný vhodný dotační titul, bude to pro obec dost velké sousto a pro budoucí zastupitelstvo zajímavá výzva.

Slovo reportéra - Proč Trojanovice?

Ivan PavelekIvan PavelekZdroj: Jiří ZerzoňBývalá pasekářská obec pod severním svahem Radhoště se v posledních letech dynamicky mění a vyvíjí. Pastýře na loukách už dávno není vidět, postupně se vytrácejí i ovce nebo krávy na pastvinách. Zato v poslední době přibylo mnoho nových domů, řada dalších staveb prošla rekonstrukcemi. Mezi nimi jsou i ty, které obec Trojanovice koupila do svého majetku.

Povětšinou se tak stalo za „starostování“ Jiřího Novotného, jenž je v čele obce od roku 2006. A právě investice do některého majetku jsou již delší dobu trnem v oku opozici, ať už to byla koupě restaurace Rekovice nebo později rekreačního střediska Koksař.

Opozičním zastupitelům rovněž vadí skutečnost, že veškeré stavby a stavební úpravy objektů dostává jediný subjekt, kopřivnická architektonická kancelář Kamila Mrvy, a to bez výběrových řízení. Starosta toto své počínání obhajuje tím, že obec tím nabývá jednotnější architektonický ráz a na jednom zasedání zastupitelstva si tyto své kroky obhájil z hlediska oprávněnosti. Opozice trvá na tom, že jde o netransparentní jednání. Názory na zmíněnou architekturu se různí, na sociálních sítích je snadné najít její příznivce i odpůrce. Záležitostí, které zastupitele koalice, jež má pohodlnou většinu, a opozice bytostně rozdělují, je ale v Trojanovicích mnohem více. Tou asi nejvíce rozdělující je projekt Cérka.

Ivan Pavelek, šéfredaktor Novojičínského deníku

Pohled do historie

Trojanovice jako bývalá pasekářská oblast v úpatí Beskyd jako by byly předurčené zejména k rekreačním účelům. Není divu, že už od padesátých let minulého století vzrůstal zájem z řad tehdejších pracujících zejména z Ostravska o vybudování podnikových rekreačních středisek. Jak uvádějí dřívější propagační materiály, v obci, hlavně v okrajových částech, tak postupně „vyrostlo“ 22 středisek, kde mohlo každoročně využít možnost čtrnáctidenní podnikové rekreace celkově až 90 tisíc zaměstnanců. Namátkou je možno připomenout objekty Gustav Kliment ROH na Horečkách, zotavovnu Optimit Odry, Státní banky ČSR a také Koksař OKK Ostrava. Z názvu posledně zmíněného střediska je zřejmé, že hlavní klientelou byli chlapi, kteří se podíleli na výrobě koksu a jejich rodinní příslušníci. Areál s hlavní chatou a osmi chatkami fungoval i po roce 1989, ale už jako komerční subjekt. Jeho provozovatelé nabízeli víkendové, týdenní a později i celoroční ubytování – celková uváděná ubytovací kapacita v posledních letech byla 170 míst. V roce 2019 areál odkoupila do svého majetku obec Trojanovice. Současné vedení chce z hlavní chaty nechat vybudovat byty.