Koho můžete pomoci ubytovat? Obyvatelstvo hmyzího sídliště se může velice lišit v závislosti na místních podmínkách a je velmi pravděpodobné, že si na první příchozí budete muset i několik měsíců počkat. Čerstvé dřevo totiž hmyz neláká, počkají si, až začne trochu stárnout a práchnivět. Nejčastěji služby hmyzího hotelu využívají včely samotářky. Vyhledávají dlouhé, hluboké skuliny a úzké dutiny, kam mohou naklást svá vajíčka. K nim pak přidají zásobu potravy pro budoucí larvy a otvor uzavřou třeba listy nebo hlínou.

Při zařizování komunitní zahrady vymezte prostor pro posezení a další aktivity.
Pozvěte sousedy! Proměňte komunitní zahradu v místo, kde lidé rádi tráví čas

Vykrmené larvy se zakuklí a z kukel se vylíhne nové včelí potomstvo. Škvoři zase preferují pokojíčky vystlané senem nebo slámou. Nalámanou kůru a šišky pak obsadí další výkonní likvidátoři mšic – zlatoočka – a následovat budou slunéčka a další zajímavý hmyz.

Domeček je možné s minimem času i nákladů vyrobit vlastníma rukama a děti to bude opravdu bavit. Cílem stavby je umožnit hmyzu, aby si vytvořil nebo objevil nejrůznější otvory, dutinky a chodbičky, ve kterých se ubytuje a kde následně přivede na svět další generace. Hmyzí hotely je možné vyrobit v podobě nejrůznějších tvarů, často kopírujících podobu lidských obydlí.

Nejprve je tedy třeba vyrobit nebo zakoupit pevnou dřevěnou kostru, kterou následně vyplníme vhodným materiálem. Dobře poslouží i obyčejná dřevěná bedýnka bez dna. Stačí jakýkoliv zrovna dostupný materiál: dřevěné hranoly nebo polena, nejrůznější suché rostliny, sláma, chomáče sena, dutá stébla, brčka, kusy kůry, šišky, větve a klacíky, nepálené cihly, hlína nebo třeba jíl, malá vrtačka na provrtání dřevěných špalků nebo cihel, kus obyčejného pletiva. Dřevo a cihly provrtejte a začněte jimi a dalším materiálem vyplňovat připravenou konstrukci.

Pletivo jako ochrana před ptáky 

Mezi dutá stébla můžete vložit několik širších průhledných brček nebo plastových trubiček: ty pak lze občas z domečku vyndat a hezky zblízka pozorovat, kdo se v nich zabydlel. „Přední stranu hmyzího příbytku je nezbytné potáhnout pletivem, jinak hrozí, že jeho obyvatelé poslouží jako krmivo pro ptáky, kteří se je často snaží z chodbiček vytahovat ven,“ upozorňuje Anita Blahušová, nadšená propagátorka k přírodě šetrného zahradničení.

Pro léčivé účely se využívají především plody, ale z listí si čaj připravit samozřejmě můžete. Listy můžete také vylepšit chuť čajových směsí.
Zázrak čínské medicíny. Kustovnice, poroste jen na správném místě.

Hmyzí útočiště si můžete umístit na zahradu kdykoli během roku. Potenciální nájemníci mají rádi stanoviště chráněná před deštěm a větrem, domečky se často věší také na stromy. Ve chvíli, kdy se otvory ucpou, je zřejmé, že je hotelový pokoj obsazen.

Další údržba se od nás už neočekává, naopak: dutinky se nedoporučuje jakkoliv narušovat, vysypávat nebo čistit, a to raději ani v zimě, mohou totiž být některými druhy hmyzu stále obsazeny. Dejte domečku čas, aby opršel a omšel, až se hmyz nastěhuje, bude z něho báječná pozorovatelna pro děti všech věkových kategorií. Hmyzí domky bychom neměli zbytečně ani přemísťovat.

Ideální pak bude, pokud v zájmu našich hmyzích obyvatel vyčleníme zapadlý kout zahrady a začneme ho úmyslně trošičku zanedbávat. Za pár neposekaných kopřiv, hromadu větví a kamenů se vám nájemníci hmyzího domečku v příštím roce bohatě odmění.

Ivana Tischlerová
Bylinkářka: Pokud si nemoc „hýčkáme“ několik let, nezbavíme se jí za měsíc

TIP: Stačí hliněný květináč

Kdo si na stavbu hmyzího domečku netroufá, může použít jen obrácený hliněný květináček zapuštěný do záhonu nebo do velké nádoby s rostlinami: při troše štěstí poslouží jako úkryt pro čmeláka. Velké odřezané větve můžete jednoduše nařezat na menší kousky a na několika místech provrtat a nechat na klidném místě zahrady. Škvorům postačí pouhý zavěšený květináč naplněný stébly suché trávy nebo slámou.

„Jeho výhodou navíc je, že takto zavěšený škvoří úkryt můžete pružně přenášet tam, kde se mšice nebo jiný pro nás škodlivý hmyz zrovna vyskytuje ve větším množství. Škvoři ho zlikvidují,“ doporučuje Anita Blahušová. Spoustu svých dalších praktických rad, které vám pomohou nejen při budováním hmyzích domečků, najdete v knize „Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi“, kterou vydalo nakladatelství Smart Press, k dostání ZDE.