Lékařka Lubomíra Hozáková uvedla, že na infekčním oddělení ostravské fakultní nemocnice skončili například tři pacienti s horečkou dengue, přenášenou komáry v tropech a v subtropech. „Jde o virové onemocnění s chřipkovými příznaky, bolestmi kloubů. Průběh nemoci o těchto tří pacientů byl lehčí, ale může mít i smrtelné následky," uvedla lékařka. Další případ horečky dengue v kraji hlásí letos také odborníci z ostravského Zdravotního ústavu.

Lubomíra Hozáková dodala, že na infekční klinice měli také pacienta se střevním parazitárním onemocněním ankylostoma duodenale. Parazita si přivezl z Jižní Ameriky. „Po návratu domů měl muž občas průjem. Nevěnoval mu ale pozornost. Předpokládal, že nejspíš udělal nějakou dietní chybu. Parazita odhalil až později při preventivní prohlídce. Kdyby lékaři onemocnění neobjevili, časem by nejspíš měl zdravotní komplikace zapříčiněné chudokrevností," uvedla lékařka.

Tento parazit totiž způsobuje drobné krvácení v břiše. Jeho stolice by pak mohla být také zdrojem infekce, nakazit by se mohli další lidé.

Odborníci Zdravotního ústavu Ostrava letos také v jednom případě prokázali protilátky proti West Nile viru, který patří do komplexu virů japonské encefalitidy. Loni jich bylo šest.

„Přenašečem je komár rodu Culex, který může přenést nákazu z ptáků na psy, kočky, koně i člověka. Výskyt je celosvětový, mimo Jižní Ameriku," uvedla viroložka Markéta Pomiklová s tím, že nákaza virem West Nile asi v osmdesáti procentech probíhá bezpříznakově a pouze asi ve dvaceti procentech případů vyvolává západonilskou horečku s náhlou teplotou, bolestí hlavy, zad, svalů, kloubů, nevolností, zvracením, vyrážkou, zduřením lymfatických uzlin. „Mezi komplikace tohoto onemocnění patří postižení srdečního svalu, jater, ale také nervové soustavy," upozornila Pomiklová.

Bakterioložka Eva Krejčí dodala, že pokud jde o bakterie, žádný záchyt neobvyklých druhů, který by přímo souvisel s návštěvou zahraničí, v kraji letos nemáme. „Pokud už si lidé přece jen nějaké bakterie z dovolených přivezou, jedná se zpravidla o u nás méně časté původce průjmových onemocnění. Vloni bychom za importovanou nákazu mohli označit záchyt kmene takzvaného necholerového vibria, který vyvolává pouze průjmové onemocnění. V letošním roce zatím evidujeme pouze v tomto ročním období běžné kampylobakteriózy, salmonelózy, případně yersiniózy či shigelózy," řekla Krejčí.

Parazitologové Zdravotního ústavu Ostrava letos diagnostikovali také nákazu tasemnicí Taenia saginata. „Při podrobnějším šetření epidemiologové zjistili, že k nákaze došlo pravděpodobně již před lety po pobytu v Mexiku po pojídání syrového hovězího masa. Tasemnice mohou žít v hostiteli řadu let," vysvětlil parazitolog Zdeněk Doležil s tím, že mají i zajímavý případ onemocnění masivním množstvím škrkavky dětské po pobytu v Pákistánu. „Zde po podání anthelmintik odcházely škrkavky nejdříve ústním otvorem, teprve poté odešlo klubko škrkavek v množství, které pacient udává jako ,talíř špaget' otvorem řitním," popsal Doležil.

Zatímco před dvěma roky si do Moravskoslezského kraje cestovatelé ve dvou případech přivezli malárii, letos žádnou.

K tématu: 

Před každou cestou do „exotických" oblastí doporučují odborníci cestovatelům, aby navštívili pracoviště cestovní medicíny, případně očkovací centra a zvážili míru rizika infekce v dané lokalitě.

Lékařka Lubomíra Hozáková z infekční kliniky ostravské fakultní nemocnice je přesvědčena o tom, že by lidé neměli podceňovat ani „obyčejná" průjmová onemocnění či žloutenku, kterou není až tak těžké dostat v oblíbených destinacích v Egyptě, Tunisku či Turecku. „V Evropě jsou také častá průjmová onemocnění, ovšem s rostoucí vzdáleností od naší země směrem na východ a na jih, například v Bulharsku, Rumunsku nebo v oblasti Středozemí, jsou tato onemocnění častější a jejich průběh intenzivnější. S větší pravděpodobností se tu můžeme setkat také s úplavicí, se salmonelózami a dalšími bakteriálními a virovými průjmy," upozornila Hozáková.

Dodala, že při cestování do oblasti Středozemí, a především při výjezdech do míst mimo Evropu je vhodné nechat se očkovat proti žloutence typu A. Před cestou do Afriky, například na safari, se doporučuje také očkování proti vzteklině.