Kliknutím zvětšíte„K této profesi mne přivedl o tři roky starší bratr Josef. Ten byl v roce 1985 u výbuchu na šachtě Barbora, který zasáhl i celou záchranářskou četu. Byl tam jeden mrtvý a několik desítek zraněných,“ vysvětluje Békeš, proč šek v osmaosmdesátém roce do kurzu pro báňské záchranáře.
Táta jako vysloužilý horník chápe, že se synové upisují jednomu z nejnáročnějších a nejnebezpečnějších povolání. „Žena si myslela, že jsem se zbláznil. Ale nakonec to s mojí maminkou obě uznaly…“ uvádí Békeš, jenž je od roku 1991 profesionál v ostravské Hlavní báňské záchranné stanici (HBZS).
Nehledá adrenalin! „O tom to vůbec není. Hlavní je chuť pomáhat druhým, jenž se v podzemí dostali do nesnází. Je to poslání, kdo chce být v našich řadách, musí to mít v srdci,“ míní Békeš pracující v havírně od vyučení důlním zámečníkem. Časem absolvoval hornickou průmyslovku a dva vysokoškolské programy je důlním i stavebním inženýrem.
V práci zažívá podle svých slov prakticky všechny důlní nehody a neštěstí, k nimž dochází v Ostravsko-karvinském revíru. „Počínaje dalším velkým výbuchem na Barboře v roce 1990,“ popisuje s tím, že jako záchranář zdravotník pomáhá i při lékařských výjezdech u spousty zranění pod zemí i na ní.
Asi nejnáročnější zásah prodělal na Dole Staříč III Chlebovice, kde zůstal v porubu s výškou necelého jednoho metru zavalený chlap. „O půl dvanácté v noci jsme vyjeli, postiženého kontaktovali v jednu ráno a až po deváté dopoledne se podařilo vyprostit nohu z pod masy horniny,“ vzpomíná.
Všechno v tomto případě provádí prakticky jen vleže. Záchranáři kolem dokola rozbíjejí bazaly (kameny), uvolňují provizorní strop i počvu (podloží). „Amputace na místě nebyla z technických důvodů možná. Horník pak v nemocnici přišel o nohu nad kolenem, ale už chodí s protézou,“ říká Békeš.
Právě skutečnost, že dokáže zraněného „vyrvat ze spárů přírody“ ho v práci báňského záchranáře naplňuje. „Je to zadostiučinění…“ dodává držitel Záchranářského záslužného kříže. Kromě něj mají letos toto zlaté vyznamenání tři další záchranáři. Pět jich získává stříbrné, patnáct bronzové kříže.
K TÉMATU
Osm ctností záchranářeBohabojnost, dobromyslnost, spravedlivost, svobodomyslnost, chytrost, statečnost, rozvážnost, skromnost. To jsou takzvané rytířské ctnosti, které mají v krédu také důlní záchranáři. Jejich symbolem je pak osmicípý maltézský kříž s hornickými želízky (kladivem a mlátkem) uprostřed. O chlapech vykonávajících tuto profesi se říká, že pracují v podmínkách, které jsou pro člověka nepřátelštější než mořské hlubiny či dokonce kosmický prostor.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
