Koncem ledna se pak sešli zástupci všech nemocnic a zdravotnických zařízení a společně s Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje v Ostravě (KHS) koordinovali opatření na zastavení epidemie.

Byla vyhlášena rozsáhlá protiepidemická opatření a z důvodu vysoké nakažlivosti byla nařízena karanténa osobám, které byly s nemocnými v kontaktu. Počty nemocných se ale zvyšovaly i v průběhu února, března i dubna.

Fakultní nemocnice v Ostravě.
V ostravské nemocnici řádí spalničky. FNO hlásí už devět případů
Fakultní nemocnice v Ostravě.
Zákaz návštěv v kardiochirurgickém centru FNO. Dva zdravotníci mají spalničky

K 29. dubnu už evidovali hygienici celkem 88 onemocnění. Počátkem května pak Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) informovala, že u sedmi pracovníků Kardiochirurgického centru bylo prokázáno onemocnění spalničkami. Karanténa byla nařízena v případě dalších 18 zaměstnanců. Krátkodobě byl vydán i zákaz příjmu nových pacientů v kardiochirurgickém centru. V nemocnici také probíhalo testování všech zaměstnanců na protilátky. Ti, u kterých testy ukázaly na nedostatečnou úroveň protilátek, byli naočkováni.

Jak počátkem září uvedla mluvčí FNO Naďa Chattová, byla už krev na protilátky proti spalničkám odebrána celkem 3,1 tisícovce zaměstnanců. „Proti spalničkám bylo už naočkováno 714 zaměstnanců, dalších 64 ještě očkování čeká,“ uvedla aktuální čísla mluvčí FNO.

Nejvyšší nemocnost byla podle květnové zprávy KHS ve věkové skupině dětí do 1 roku a činí 7 případů na 100 tis. obyvatel. Nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou jsou osoby ve věku 35 až 44 let. Z celkem 103 letos evidovaných případů spalniček v našem kraji bylo 84 onemocnění zaznamenáno v okrese Ostrava.

Zatímco před deseti lety se případy spalniček v Česku počítaly v jednotkách za celý rok, letos se jen do konce srpna nakazilo touto infekční nemocí už 584 lidí.

Kde se stala chyba?

Původně to měl být jen neškodný aprílový žertík: na webu jedné z internetových lékáren se objevila originální nabídka speciálních pyžamových oblečků.

„Majitel lékárny v ní uvedl, že jsou pyžama napuštěná spalničkovým virem,“ vypráví náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

Jenomže lékárník s překvapením zjistil, že je o novinku obrovský zájem: během jednoho jediného dne vložilo pyžamo do košíku asi čtyřicet lidí.

„S hrůzou jsme tedy zjistili, že takzvané pyžama-párty, na kterých maminky zdravých a neočkovaných dětí údajně nechávají své ratolesti záměrně nakazit spalničkami od jiných nemocných kamarádů, nejsou žádným výmyslem. Skutečně se to děje,“ pokračuje Prymula.

Stovky případů

Výsledek: české regiony už pátým rokem zažívají epidemii této choroby. Zatímco ještě před deseti lety lékaři zaznamenávali nanejvýš deset až patnáct případů ročně, loni už se podle údajů Státního zdravotního ústavu nakazilo 207 lidí.

A letošní počty nemocných se jen do konce srpna vyšplhaly na 584 případů. Třeba v březnu onemocnělo 206 lidí – tedy téměř stejný počet jako za celý loňský rok.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

Nepříznivá čísla pak nenechala chladnou ani Světovou zdravotnickou organizaci. Ta minulý čtvrtek ohlásila, že Česku po letech odebírá status země bez spalniček. „Už nemá šíření viru pod kontrolou,“ vysvětlila Kate O’Brienová z WHO, podle které by neměla míra nakažených stoupnout nad dva pacienty na milion obyvatel.

Jeden z tisíce umírá

Vedení resortu zdravotnictví už proto přemýšlí, co s tím. Chystá osvětové kampaně, zvažuje také změny v očkovacím kalendáři.

„V první řadě musíme přesvědčit rodiče, že očkování není přežitek. Měli bychom jim zřejmě připomenout statistiku, podle které jeden z tisíce nakažených umírá. To znamená, že pokud bychom tady přestali úplně očkovat, ohrozili bychom při současné míře porodnosti asi deset dětí ročně. Nevím, jestli je takový počet dětských úmrtí, kterému se dá navíc snadno zabránit obyčejným očkováním, akceptovatelný,“ reaguje na rozhodnutí mezinárodní organizace Prymula, který je také hlavním českým vakcinologem.

Lékaři by podle něj měli navíc vysvětlovat, že vakcíny nejsou jed. Očkovací látky podle něj zanechají nějaké trvalejší následky jen na minimu pacientů.

„Jde o jednotky lidí ročně, a to při sečtení všech nežádoucích reakcí na všechny vakcíny, nikoliv jen na ty spalničkové,“ tvrdí.

Pokračování článku čtěte na Deník Klubu:

Co se dozvíte dále?

  • S kolika případy spalniček se od počátku roku potýkají v jednotlivých krajích?
  • Jak stát mění očkovací schéma u dětí?
  • Proč spalničkami při nynější epidemii onemocněli i třicátníci či čtyřicátníci, kteří v dětství očkováni byli?

Klub Deník - tlačítko Číst pokračováníZdroj: Deník