Podle přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Ondřeje Šimetky jde o celoevropský trend. „Ve srovnání patříme ještě k lepšímu průměru. Na jednu ženu připadá asi 1,7 porodů a průměrný věk prvorodičky je necelých 29 let,“ uvedl.

Nejvyšší úbytek ze všech regionů u Moravskoslezského kraje navíc zkresluje fakt, že v roce 2018 zaznamenal naopak největší přírůstek. „Je možné, že to byla ještě jedna vlna. Každopádně v 90. letech byl velký pokles porodnosti, tato generace nyní chybí,“ podotkl Šimetka.

Druhý povodňový stupeň byl vyhlášený na Černé Opavě v Mnichově. První stupeň platí na Opavě v Karlovicích. Velká voda postupuje řekou Opavou níž po proudu.
Voda v MS kraji má první oběť. Tělo muže vytáhli z Osoblahy, po ženě pátrají

Kritické jsou podle něj úbytky především pro menší porodnice v regionu. V kraji jsou hned čtyři, které se nedostaly přes 800 porodů. Dříve by přitom nepřekročení této hranice znamenalo úplné zrušení, či sloučení s jinou porodnicí, v současnosti se toto číslo posunulo na 500 porodů. „Pokud ale křivka půjde dolů, bude se muset něco zavřít,“ zamyslel se Šimetka.

Za úspěch naopak považuje fakt, že už třetí rok po sobě nezaznamenali zdravotníci v souvislosti s těhotenstvím a porodem úmrtí rodičky. „Je to ukázka dobré péče v Česku,“ vyzdvihl.

Porodnictví ovlivnil koronavirus

V minulém roce byl v regionu také velký počet (přibližně 900) narozených dětí s nízkou porodní hmotností (do 2500 gramů). S porodní váhou pod 1500 gramů loni zdravotníci na Oddělení neonatologie pečovali o 133 dětí.

„Pozitivní zprávou je, že až 80 procent dětí s velmi nízkou porodní vahou propouštíme naprosto bez vážných zdravotních problémů a u velké části se postižení daří minimalizovat, napříkad intenzivní rehabilitací,“ řekla primářka Oddělení neonatologie FNO Dana Wiedermannová.

Lékař - Ilustrační foto
K lékaři přes web? Kvůli telemedicíně se změní zákon

Porodnictví v celém Česku během posledních měsíců samozřejmě výrazně ovlivnil koronavirus. „Pro nás to celé začalo tím, že se zavřela porodnice ve Frýdku-Místku kvůli nakažené sestřičce. Všude se musel přeorganizovat provoz, uzavíraly se soukromé ambulance, protože nebyl dostatek pomůcek. A těhotné měly strach, protože nebylo moc informací,“ vyprávěl Šimetka.

Poté přišlo další hodně řešené téma – zákaz otců u porodu. „Snažili jsme se vymyslet systém, aby tatínci mohli za dítětem alespoň po porodu. Většina těhotných reagovala v pohodě, přijala to, ty ale nebyly tolik slyšet. Další část se silně domáhala svých práv, přes sociální sítě, ombudsmana… My si pak akorát přečetli, jak otce nechceme pouštět, abychom mohli stříhat a řezat bez jejich přítomnosti. To se nečte moc hezky,“ přiblížil strasti doby koronavirové.

Kvůli pandemii se také více rozmohla porodní turistika, do FNO přijeli rodičky ze Vsetína, Jihlavy, Prahy, Břeclavi a dalších koutů republiky. „Bylo jich devatenáct, dalším více jak třiceti jsem to musel rozmlouvat, když nám psali,“ dodal přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FNO.