Tradice farmářských trhů byla v České republice obnovena v roce 2009 a míst, kde se farmářské trhy konají, rok od roku přibývá. Kde v našem okolí budete moci čerstvé produkty nakoupit?

Pokud bydlíte na Ostravsku a chcete pravidelně nakupovat na farmářských trzích, pak musíte zamířit k obchodnímu centru Futurum.

Právě tam už sedmým rokem pořádají nejpopulárnější a obyvateli města taky jasně nejnavštěvovanější farmářské trhy. Konají se vždy v sobotu od 8 do 12 hodin, a to ve čtrnáctidenních intervalech. První jsou na programu 7. dubna, ty poslední pak 17. listopadu.

„Už se na start nové sezony těšíme, je to i pro nás vždycky známka toho, že začalo jaro,“ usmívá se ředitel obchodního centra Futurum Tomáš Jelínek. Farmářské trhy si drží průměrnou návštěvnost okolo 2500 lidí. „Jedná se o měřitelný faktor, na obchodním centru máme počítadla, která počet lidí, kteří projdou pasáží, zaznamenávají. Nárůst je v tuto určitou dobu evidentní,“ říká Tomáš Jelínek.

Také v tomto roce zůstává sortiment nabízeného zboží zhruba stejný. Lidé si tak mohou kromě zeleniny, ovoce, masných výrobků, nakoupit třeba květiny, bylinky, oříšky, koření, med, marmelády, sýry, vajíčka nebo třeba rybízové víno… „Při úvodních jarních trzích počítáme zase zhruba se čtyřiceti stánkaři. Jejich počet pak roste s blížícím se létem, kdy je logicky daleko pestřejší a širší výběr u prodejců ovoce a zeleniny,“ pokračuje Tomáš Jelínek.

Můžete prozradit, jakým způsobem hlídáte kvalitu zboží u jednotlivých prodejců?
Trhy navštěvuje jednak živnostenský úřad a samozřejmě vše podléhá klasickým hygienickým pravidlům. Naši dodavatelé a prodejci musejí splňovat zákonem stanovené předpisy, mít všechna povolení a certifikace. Zavazují se tím také ve smlouvě, kterou s nimi uzavíráme. Náležitostmi míním dodací listy od prvovýrobců, živnostenské listy, povolení hygieny. To vše kontroluje organizace, která nám s trhy provozně pomáhá. A kontrolní orgán, například zmíněná hygiena, sem chodí poměrně často.

Jakou držíte strategii při výběrů farmářů?
Snažíme se, aby prodejci byli opravdu farmáři, tedy prvovýrobci. Nesmí nabízet zboží, které je nakoupeno v řetězcích od velkovýrobců a je jen přeprodáváno. Myslím, že za šest předešlých ročníků jsme si u lidí získali renomé, které v žádném případě nechceme ztratit. Dáváme si na to veliký pozor. To říkám i s vědomím, že nemůžeme za prodejce ručit stoprocentně. Nemáme sílu kontrolního orgánu, nevíme, jaká je norma na vejce, maso a podobně.

Co tedy děláte, aby byly trhy co možná nejlepší?
Každý rok se snažíme pečlivě vybírat farmáře, kdy jednotlivě zjišťujeme historii i reference. Samozřejmě taky musíme během roku sledovat trendy a oslovovat nové potenciální farmáře, kteří se svým produktem na trhu prorazí. Jednoduše se snažíme, aby se trhy neustále zlepšovaly. Ale vždycky je to pochopitelně o samotných farmářích, respektive lidech. Kvalita výrobků je pro úspěch vždy klíčová. Čím lepší produkty mají, tím je spokojenost zákazníků vyšší.

Nepostrádáte už nápady, jak trhy zlepšovat?
Rozhodně ne. Před dvěma roky jsme rozhodli o povolení prodeje příhraničních produktů. A byl to krok správným směrem, protože třeba dodavatelé z Polska naší nabídku výrazně zpestřily. O polské pečivo, polský chleba nebo škvarky a pomazánky je mezi lidmi velkým zájem. V létě k nám zase opět budou jezdit ze Slovenska prodejci zeleniny. Pro letošní první farmářské trhy chystáme i program pro děti, které si budou moci v ohrádkách pohladit ovečky nebo malé kozy.

O jaké zboží je mezi Ostraváky největší zájem?
Velkým hitem jsou stále vajíčka, pak jsou to masné výrobky. U nich jsou největší fronty. I proto jsme pro letošní rok opět nabídku masných výrobků vylepšili, kdy u nás bude své produkty nově prodávat zemědělská farma Jan Hořák z Rýmařova.

Jaký dopad má pro vaše obchodní centrum pořádání Farmářských trhů?
Pro nás to je důležitý a fungující marketingový produkt, kterým se stále snažíme oslovit širokou veřejnost. Máme velkou radost z toho, že pořádáme jasně nejúspěšnější farmářské trhy ve městě, což nám v konečném důsledku zajišťuje zvýšenou návštěvnost obchodního centra. Lidé si totiž chtějí dokoupit ostatní produkty, které na farmářských trzích nepořídí, stráví tady nějaký čas a mohou utratit peníze i za cokoliv jiného.

Ve kterých měsících je o trhy největší zájem?
Určitě během května, června a v září. Prodej závisí na počasí. Když prší a teploměr ukazuje deset stupňů, přijde patnáct set lidí. Jsou to ti skalní, kteří chtějí čerstvé produkty a dojdou si pro ně i s deštníkem. V sezoně jahod, zeleniny, salátů či jablek zákazníci přijdou v dvojnásobném počtu. Počasí dělá i na tomto poli divy.

Hodně se mluví o dopadu zavedení EET. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Po zavedení EET jsme žádný rapidní pokles tržeb nezaznamenali. Důvodem je i fakt, že většina prodejců je přímým producentem produktu, tudíž zavedení EET pro ně není povinné. Několik farmářů loni skončilo, ale nebylo to nic dramatického. Ti, kteří své výrobky prodávají v kamenné prodejně, už pokladny EET mají zavedeny, proto je přirozeně použijí i na farmářském trhu.

TIPY, KAM NA FARMÁŘSKÉ TRHY V NAŠEM KRAJI VYRAZIT

(*pro zvětšení na obrázek klikněte)